Na 156/2002

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce J. Č., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o podání ze dne 26. 3. 2002 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2002, č. j. 28 Ca 157/2001 - 34,

takto:

Žalobce se svým podáním ze dne 26. 3. 2002, nazvaným „odvolání proti Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2002, sp. zn. 28 Ca 157/2001“, domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2002, č. j. 28 Ca 157/2001 - 34, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti žalované České správě sociálního zabezpečení. Touto žalobou se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost opravit v dokladu o přidělení rodného čísla žalobci osobní údaje žalobce a písemně se žalobci omluvit za nezákonnou změnu osobních údajů. Toto odvolání podal žalobce k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Městského soudu v Praze (napadlo 28. 3. 2002).

V souladu s názorem zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., jde o věc správního soudnictví, která napadla ještě před účinností zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), tedy za účinnosti části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2002.

Podle obecných principů procesního práva přípustnost opravného prostředku se posuzuje podle právních předpisů účinných v době jeho podání, pokud přechodná ustanovení pozdějšího předpisu nestanoví jinak. V dané věci právní úprava účinná v době podání „odvolání“, tj. 26. 3. 2002, nepřipouštěla v řízení o žalobě proti rozhodnutím správních orgánů opravný prostředek proti rozhodnutí soudu, tedy i proti usnesení Městského soudu v Praze o zastavení řízení (§ 250j odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2002). I když usnesení obsahovalo poučení o možnosti odvolání, jednalo se v tomto směru o nepřípustný návrh.

Jelikož s. ř. s. neobsahuje žádné přechodné ustanovení, je nutné použít v tomto případě § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., podle kterého soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle zákona nepřípustný.

Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbylo, než podání žalobce odmítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 13. ledna 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu