1 As 36/2008 — Nejvyšší správní soud

1 As 36/2008- 77 - text 1 As 36/2008 - 83 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce JUDr. T. V., soudního exekutora, zastoupeného JUDr. Jiřím Novákem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, proti žalovanému Úřadu pro ochranu osobních údajů, se sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7, zastoupenému JUDr. Martinem Vlčkem, advokátem se sídlem Anglická 4, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 20. prosince 2006 zn. 43/06/SŘ-OSČ, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2007, č. j. 11 Ca 53/2007 - 55, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2007, č. j. 11 Ca 53/2007 - 55, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Včas podanou kasační stížností žalovaný (dále též „stěžovatel“ či „Úřad“) napadl v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 43/06/SŘ-OSČ, č. j. 15803/06UOOU. Uvedeným rozhodnutím zamítl předseda Úřadu rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 10. 2006, sp. zn. 43/06/SŘ-OSČ, č. j. 12084/06UOOU. Žalobce, jakožto soudní exekutor, byl pověřen provedením exekuce vůči povinnému panu Ing. J. Ř. V rámci provádění exekuce vydal exekuční příkaz postihující spoluvlastnický podíl povinného k nemovitosti. V souvislosti s přípravou dražby tohoto spoluvlastnického podílu vydal žalobce usnesení o ceně nemovitosti, v němž označil povinného rodným číslem, a které následně zveřejnil na svých internetových stránkách. Stěžovatel zahájil správní řízení, v němž dospěl k závěru, že žalobce porušil povinnost, kterou mu ukládá § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, čímž spáchal delikt dle § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. Za tento tzv. jiný správní delikt mu byla uložena pokuta ve výši 8000 Kč. Soud dospěl v napadeném rozsudku k závěru, že se žalobce dopustil protiprávního jednání tím, že v usnesení o ceně nemovitosti uvedl rodné číslo povinného. Žalobce je oprávněn při exekuční činnosti, při níž vykonává veřejnou moc a je de facto v pozici soudu, shromažďovat osobní údaje, jímž je i rodné číslo. Účelem zpracování rodného čísla je zajištění co nejrychlejšího a nejefektivnějšího provedení exekuce. Zpracování rodného čísla, které je identifikátorem fyzických osob v mnoha evidencích a počítačových systémech, tak slouží k vyhledávání údajů. Avšak žádné procesněprávní předpisy neukládají exekutorovi povinnost označovat osoby ve svých rozhodnutích či jiných listinách rodným číslem. Žalobce tak porušil § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., pokud bez souhlasu povinného uvedl v usnesení o ceně nemovitosti jeho rodné číslo. Soud se dále zabýval výkladem § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., přičemž dospěl k závěru, že skutková podstata uvedeného správního deliktu je formulována velmi obecně, a neumožňuje tak zjistit, co je považováno za protiprávní jednání, v čem může spočívat správní delikt, a jaký objekt je normou chráněn. Skutková podstata chrání zpracování osobních údajů pouze pro daný účel, ovšem tento účel není nikde zákonem definován. Taktéž pojem zpracování je definován toliko demonstrativním způsobem. Jelikož je dikce skutkové podstaty neurčitá, je nezbytné ji interpretovat restriktivně. Normy z oblasti správního trestání musí být natolik určité, aby jejich adresát mohl předvídat, zda jeho konkrétní jednání naplňuje skutkovou podstatu či nikoliv. Vzhledem k neurčitosti formulace skutkové podstaty zákonem nebylo možné uložit žalobci sankci. Z tohoto důvodu soud rozhodnutí předsedy Úřadu zrušil. II. Shrnutí základních argumentů uvedených v kasační stížnosti Stěžovatel uvádí v kasační stížnosti, že ji podává z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Stěžovatel se domnívá, že skutkové podstaty správních deliktů dle zákona č. 101/2000 Sb. jsou dostatečně obsahově určité, jednoznačné pro výklad souladný se zákonem, a při jejich výkladu je třeba vycházet nanejvýše z jejich smyslu a cíle daného zákonným rámcem. Obecnost skutkových podstat se musí vztahovat k variabilitě jednání, které lze pod ně podřadit. Zákon o ochraně osobních údajů se vztahuje na veškerá zpracování osobních údajů (§ 3 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb.), proto respektuje, že účely zpracování mohou být velmi různorodé. Mohou být stanoveny v jiných zákonech anebo závislé jen na vůli zpracovatele. Formulace povinnosti dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb. je tak široká proto, aby se mohla vztáhnout na jakékoliv zpracování osobních údajů, které je podřízeno tomuto zákonu. V konkrétních případech je nutno posoudit zvláštní právní úpravu, zda neobsahuje pravidla pro zpracování osobních údajů, zejména rozsah a účel zpracování, povinnosti uložené zpracovateli. Při absenci těchto zvláštních ustanovení se použije obecná úprava obsažená v zákoně č. 101/2000 Sb. V napadeném rozsudku soud uvedl, že stěžovatel má volnost při posuzování dodržení povinností stanovených zákonem, ale ani přesto nemůže uložit pokutu, neboť skutková podstata je formulována příliš obecně. Tímto soud vyprázdnil právo a zákon. Stěžovatel na závěr své stížnosti namítá, že rozsudek je nesrozumitelný, pokud v instrukci stěžovateli ohledně dalšího postupu ve věci hovoří o povinnosti podrobně zkoumat naplnění podmínek pro zajištění zboží a postupovat dle zákona č. 353/2003 Sb. Žalobce se ke kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil. III. Právní hodnocení věci Kasační stížnost je důvodná. Nejvyšší správní soud podřadil první námitku uplatněnou stěžovatelem v kasační stížnosti pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť se jedná o právní posouzení otázky, zda formulace § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. umožňuje uložit sankci za protiprávní jednání. Tuto námitku shledal Nejvyšší správní soud důvodnou (viz III/b až III/d). Druhou námitku stěžovatele lze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť se týká nesrozumitelnosti napadeného rozsudku. Tuto námitku shledal Nejvyšší správní soud nedůvodnou (viz III/a). III/a Námitka nesrozumitelnosti rozhodnutí Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval druhou kasační námitkou spočívající v nesrozumitelnosti soudního rozhodnutí v té části, v níž soud formuluje svůj pokyn stěžovateli ohledně dalšího postupu. Nejvyšší správní soud předesílá, že k otázce nesrozumitelnosti soudního rozhodnutí se podrobně vyjádřil v rozsudku ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003  130 (dostupný na www.nssoud.cz). Rozhodnutí městského soudu obsahuje základní zákonné náležitosti včetně označení věci a jednoznačně formulovaný výrok. Soud v odůvodnění, které koresponduje s výrokem rozsudku, prezentuje své právní názory dostatečným způsobem, a tyto jsou srozumitelné. Je nepochybné, že část odůvodnění, kterou napadá stěžovatel pro nesrozumitelnost, nesouvisí s projednávanou věcí a do textu rozsudku se vloudila pravděpodobně písařskou chybou. Nic to však nemění na závěru, že soud jasně a srozumitelně vyjádřil svůj právní názor, že za danou skutkovou podstatu nelze s ohledem na její neurčitost uložit sankci. Stěžovatelem uváděná částečná nesrozumitelnost odůvodnění tak nemá vliv na srozumitelnost rozhodnutí jako celku. Druhá kasační námitka stěžovatele je proto nedůvodná. III/b Účel zpracování rodného čísla exekutory Při vypořádání se s prvou námitkou Nejvyšší správní soud nejprve provedl analýzu relevantních právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů (rodného čísla) exekutory. Základním právním předpisem ve vztahu k rodným číslům je zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Tento zákon stanoví v § 13b, že Ministerstvo vnitra vede registr rodných čísel (včetně údaje o přidělení čísla konkrétní osobě), který je součástí informačního systému evidence obyvatel. Údaje z informačního systému evidence obyvatel se poskytují pouze v nezbytném rozsahu za dodržení podmínek dle zákona o evidenci obyvatel či zvláštního zákona. Subjekt, který takto údaje získá, je nesmí shromažďovat, předávat a využívat mimo působnost daného předpisu (§ 8 odst. 1 a 2). Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, který v § 33a stanoví, že exekutoři mají prostřednictvím Exekutorské komory České republiky přístup k údajům z informačního systému evidence obyvatelstva a registru rodných čísel, ovšem jen pro potřeby provedení exekuce. Dle § 13c zákona o evidenci obyvatel mohou užívat rodná čísla bez souhlasu jejich nositelů mimo jiné soudy při výkonu činnosti v rámci své působnosti stanovené zákonem. Je nepochybné, že exekutoři při výkonu části svých oprávnění vykonávají veřejnou moc a ocitají se tak