6 As 38/2008

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobců: a) Mgr. P. C., b) Mgr. L. C., c) Ing. Š. P., d) D. P., proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2006, č. j. OÚSŘ U 06/30583, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2008, č. j. 31 Ca 188/2006 - 75, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Rozhodnutím Úřadu městské části Brno - sever ze dne 21. 3. 2006, č. j. STU/04/0502328/000/003, bylo podle § 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, rozhodnuto o umístění stavby části Velkého městského okruhu Tomkovo náměstí v úseku ulice Provazníkova od Husovického tunelu po ulici Karlovu na vyjmenovaných parcelních číslech v k. ú. Husovice a Maloměřice v Brně, a to za stanovených podmínek. Prvoinstanční rozhodnutí bylo k odvolání žalobců rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 7. 2006, č. j. OÚSŘ U 06/30583, změněno doplněním další podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby a vypuštěním odstavce pod podpisem a razítkem týkající se platnosti územního rozhodnutí, přičemž to zůstalo ve zbývající části nedotčeno.

Uvedené rozhodnutí žalovaného bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2008, č. j. 31 Ca 188/2006 - 75, pro vady řízení zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) v zákonem stanovené lhůtě kasační stížnost.

V ní současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, aniž tento svůj návrh jakkoliv odůvodnil.

Žalobci ve vyjádření k uvedenému návrhu poukázali na absenci jeho odůvodnění a dodali, že si lze těžko představit, jakou nenahraditelnou újmu by mohl výkon napadeného rozsudku pro žalovaného znamenat.

Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž přiměřeně užije ustanovení § 73 odst. 2 až 4. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neodůvodnil a soudu tak nenabídl žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohl naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku posuzovat. Za této situace musí být návrh stěžovatele zamítnut.

Ostatně k stejnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud ve svém předchozím rozsudku ze dne 2. 7. 2003, č. j. 1 Ads 10/2003 - 52, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 46/2004. V něm se uvádí, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané správním orgánem proti rozsudku krajského soudu, ve kterém správní orgán neuvedl žádné skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje, Nejvyšší správní soud zamítne.

Takto tedy postupoval Nejvyšší správní soud i v projednávané věci a návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2008

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu