Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: Lesy České republiky s.p., se sídlem Přemyslova 1106, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Město Jeseník, se sídlem Masarykovo náměstí 1/16…
3 As 48/2008- 113 - text
3 As 48/2008 - 120
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: Lesy České republiky s.p., se sídlem Přemyslova 1106, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Město Jeseník, se sídlem Masarykovo náměstí 1/167, Jeseník, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2007, č. j. 570/1304/07Do, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2008, č. j. 11 Ca 298/2007 - 74,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e z a m í t á .
II. Žalobci s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
O d ů v o d n ě n í :
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě žalovaný jako stěžovatel napadá rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2008, č. j. 11 Ca 298/2007 - 74, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 11. 9. 2007, č. j. 570/1304/07Do a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky ze dne 10. 4. 2007, č.j. 815/JS/07, jímž správní úřad I. stupně vydal nesouhlasné závazné stanovisko podle § 4 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „zákon o ochraně přírody a krajiny“) ke schválení žalobcem předloženého lesního hospodářského plánu pro Lesní hospodářský celek Jeseník s účinností ode dne 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016. Důvodem nesouhlasu byla podle odůvodnění správního rozhodnutí prvního stupně skutečnost, že Správa CHKO Jeseníky opakovaně vyjádřila požadavek na promítnutí redukce borovice kleče a olše zelené podle plánu péče o zvláště chráněná území, nacházející se v rámci lesního hospodářského celku Jeseník do návrhu konkrétních hospodářských opatření tak, aby byla redukce kleče možná, přičemž v lesním hospodářském plánu, předloženým žalobcem, se redukce kleče objevuje pouze v popisu porostních skupin, ale není umístěna jako těžba s plošným vyjádřením.
Žalobce v žalobě zejména namítal, že ze žádného závazného předpisu nevyplývá, že by přítomnost kleče ve vrcholových polohách Hrubého Jeseníku byla protiprávní. Tuto povinnost nelze dovodit ani z ustanovení článku § 2 odst. 2 přílohy č. 14 vyhlášky č. 6/1991 Sb. Žalobce kleč v předmětném území nerozšiřuje, nerozšiřoval a rozšiřování nemá v úmyslu, předložený lesní hospodářský plán rozšiřování kleče nezmiňuje a ani jinak s ním nepočítá. Ustanovení zákona o životním prostředí je nutno vnímat jako normu programovou, která sama o sobě nezakládá soudně vynutitelné právo a povinnosti. Ze žádného právního předpisu nelze vyvodit povinnost vlastníka odstraňovat existující dřevinné porosty v lesích ochranných (klečovém vegetačním stupni), o něž se v daném případě jedná, byť by o to orgán ochrany přírody žádal, natož pak zahrnout toto odstraňování do lesního hospodářského plánu; v daném případě se nejedná o odchylné řešení, neboť neexistuje právní povinnost, od níž se žalobce v předloženém plánu odchýlil. Žalovaný měl plán posoudit z hlediska zákona, tj. posoudit zda obsah předloženého plánu je s ustanoveními zákona v rozporu, tedy zda to, k čemu se žalobce v plánu zavazuje a co podle jeho ustanovení zamýšlí, zákonu neodporuje. Žádný takový rozpor v lesním hospodářském plánu není a ohledně redukce kleče ani být nemůže. Žalovaný však uchopil uvedený právní institut závazného stanoviska tak, že se pokusil učinit lesní hospodářský plán, který je nástrojem vlastníka lesa, nástrojem realizace péče o určitou část zvláště chráněného území a tuto péči tak realizovat za finanční prostředky vlastníka, čímž se fakticky pokusil zatížit vlastníka nemovitostí povinností, jež mu žádný obecně závazný předpis neukládá.
Městský soud v Praze ze spisu zjistil následující skutečnosti. Dne 28. 2. 2007 doručil žalobce Správě CHKO Jeseník – Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky žádost o závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k lesnímu hospodářskému plánu pro lesní hospodářský celek Jeseník s platností od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016. Oznámením ze dne 1. 3. 2007 zahájila Správa CHKO Jeseníky správní řízení ve věci vydání závazného stanoviska ke schválení lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Jeseník na uvedené období platnosti. Rozhodnutím ze dne 10. 4. 2007, č.j. 815/JS/07 Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, vydala nesouhlas se schválením předloženého návrhu lesního hospodářského plánu, zpracovaného lesnickou projekční kanceláří TAXONIA CZ, s.r.o. Olomouc, s odůvodněním, že výsledný elaborát nerespektuje všechny oprávněné požadavky Státní správy ochrany přírody uvedené v předběžném odborném stanovisku Správy CHKO oblasti Jeseníky k přípravě lesního hospodářského plánu ze dne 19. 4. 2006, dále nerespektuje schválené plány péče o některá maloplošná zvláště chráněná území, a to konkrétně Praděd, Šerák – Keprník a Sněžná kotlina a konečně nerespektuje podstatné požadavky orgánů ochrany přírody, které vzešly z přípravných jednání.
Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 24. 4. 2007 odvolání, které bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky ze dne 10. 4. 2007 potvrzeno jako věcně správné s odůvodněním, že v daném případě nemůže být nesouhlas vyjádřený v závazném stanovisku změněn za souhlas s podmínkou, která by autoritativně stanovovala, jaká opatření musí být začleněna do návrhu lesního hospodářského plánu, či jaké podmínky musí orgán Státní správy lesů při schválení stanovit. Lesní hospodářský plán je nástrojem vlastníka pro jeho hospodaření v lesích jak v ustanoveních závazných, tak doporučujících. I doporučující ustanovení musí být v souladu s právními předpisy. Nejsou–li příslušné údaje z plánu péče o zvláště chráněné území do lesního hospodářského plánu zařazeny, ač právní předpisy tak požadují a orgán ochrany přírody to žádá, jde o vadu díla a takový návrh nemůže být ze strany orgánu ochrany přírody odsouhlasen, pokud není v řízení prokázána oprávněnost odchylného řešení.
Městský soud v Praze poukázal na § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a dále uvedl, že nástrojem ochrany systému ekologické stability je podle § 4 odst. 3 téhož zákona mimo jiné institut závazného stanoviska, jež je předmětem přezkumu v projednávané věci. Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytné ke schválení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov, k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních cest a svážnic a lesních melioračních systémů. K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu s lesním hospodářským plánem a při nahodilé těžbě se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody nevyžaduje. Soud dále odkázal na znění ust. § 24 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích (dále též „zákon o lesích“) a uvedl, že lesní hospodářské plány (dále též „plány“) jsou nástrojem vlastníka lesa a zpracovávají se zpravidla na deset let. Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Pravidla podpory výsadby těchto dřevin upraví ministerstvo právním předpisem. Pro státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je závazným ustanovením též minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku.
Důvodem nezákonnosti napadeného rozhodnutí byla podle soudu skutečnost, že v rámci správního řízení o vydání souhlasného stanoviska lesního hospodářského plánu nepřísluší orgánu ochrany přírody a krajiny, aby ukládal vlastníku lesa či osobě na lesních pozemcích hospodařící povinnost k odstranění něčeho, co tento vlastník či hospodář sám svojí činností do chráněného prostoru neumístil. Odkaz na obecné ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, respektive Listiny základních práv a svobod o povinnostech všech subjektů chránit a nepoškozovat životní prostředí, je pro účely vydání rozhodnutí o nesouhlasném stanovisku s návrhem lesního hospodářského plánu zcela nedostatečný. Soudem nebylo zjištěno právní ustanovení obecně závazného předpisu, které by umožňovalo orgánu ochrany přírody a krajiny ukládat při schvalování lesního hospodářského plánu žadateli o souhlas takové povinnosti, které směřují bezprostředně ke zlepšování životního prostředí v dané lokalitě. Jedná se jednoznačně o činnosti, které jsou nad rámec výše citovaného zákonného vymezení lesního hospodářského plánu, přestože je zřejmé, jaké pohnutky vedly žalovaného k uvedeným právním krokům. Je zjevné, že borovice kleč není v daném území chráněné krajinné oblasti původní vegetací, rovněž lze mít za
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.