Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci navrhovatelů: a) M. S., b) P. R., oba zast. Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou, se sídlem Riegrova 14, Olomouc, proti odpůrci: Statutární město Frýdek – Místek, Radniční 1148, Frýdek – Místek, zast. JUDr. Milanem Pavelcem, advokátem, se sídlem Zá…
4 Ao 2/2009- 87 - text
4 Ao 2/2009 - 97
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci navrhovatelů: a) M. S., b) P. R., oba zast. Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou, se sídlem Riegrova 14, Olomouc, proti odpůrci: Statutární město Frýdek – Místek, Radniční 1148, Frýdek – Místek, zast. JUDr. Milanem Pavelcem, advokátem, se sídlem Zámecké náměstí 42, Frýdek – Místek, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy ze dne 8. 12. 2008, kterým byl vydán územní plán Statutárního města Frýdku – Místku,
t a k t o :
I. Návrh s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Zastupitelstvo města Frýdku – Místku vydalo dne 8. 12. 2008 pod č. j. OÚR/2008/4290/Bř Územní plán Frýdku – Místku jako opatření obecné povahy č. 1/2008. Opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne 1. 1. 2009.
Oba navrhovatelé podali žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, a domáhali se touto žalobou zrušení rozhodnutí odpůrce o námitkách a uvedení územního plánu do souladu s rozhodnutím o zrušení rozhodnutí o jejich námitkách.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 4. 2009, č. j. 22 Ca 93/2009 – 15, věc postoupil Nejvyššímu správnímu soudu. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že k rozhodnutí o návrhu ve věci na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je podle § 101c zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) příslušný Nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 5. 2009, č. j. 4 Ao 2/2009 – 24, vyzval navrhovatele, aby svá podání doplnili tak, aby návrh výroku rozsudku odpovídal ustanovením § 101a a násl. s. ř. s., tedy, aby bylo zřejmé, zda se navrhovatelé domáhají zrušení celého Územního plánu Frýdku – Místku ze dne 8. 12. 2008 nebo jen jeho části, kterou je třeba přesně vymezit. Navrhovatelé opravili a doplnili své návrhy ze dne 23. 2. 2009 podáním ze dne 18. 5. 2009.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 26. 5. 2009, č. j. 4 Ao 2/2009 – 40, řízení přerušil na dobu do rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu o otázkách předložených tomuto senátu usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 24, neboť odpověď na položené otázky mohla být zásadní pro rozhodnutí v projednávané věci. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č. j. 4 Ao 2/2009 – 44, bylo v řízení pokračováno.
Navrhovatelka a) v návrhu na zrušení opatření obecné povahy uvedla, že ve svých námitkách vznesených v průběhu řízení o opatření obecné povahy namítala dotčení vlastnického práva zakotvením plochy dopravy letecké – DL v těsném sousedství s pozemky, jejichž je podílovou spoluvlastnictví, tj. pozemky p. č. 1043/1, 1043/2, 1043/3, 1044, 1045, 1046/1, 1055/6, 1056/3, vše v k. ú. Kunčičky u Bašky. Obávala se důvodně budoucího rozšíření užívání sportovního letiště v Místku – Bahno a tím zhoršení jak životního prostředí v bezprostředním okolí, tak zásahu do jejího vlastnického práva, neboť v případě využívání letiště bude výrazně omezena v nakládání s pozemky v jejím spoluvlastnictví, kdy by např. chtěla v budoucnu požádat o změnu územního plánu za účelem změny využití svých pozemků, třeba pro zástavbu rodinnými domky. Dále poukázala na to, že cílem územního plánování je podle ustanovení § 18 odst. 1 stavebního zákona, „vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudružnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích“. V této souvislosti uvedla, že plocha dopravy letecké DL a plocha sportovního letiště SL leží v blízkosti rodinných obydlí a užívání těchto ploch k účelu, k němuž jsou územním plánem určeny, narušuje příznivé životní prostředí obyvatel těchto domů, a to především hlukem a vibracemi. Územní plán sice neřeší provozování letiště, ale územní plán má povinnost předvídat, jaké mohou mít dopady činností, které na dané ploše budou realizovány v souladu s ním. K tomu v tomto případě nedošlo. Podle názoru navrhovatelky neplní územní plán jeden ze svých základních cílů, a to vytvářet vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí. Zakotvením plochy letiště do území sousedícího s individuální bytovou zástavbou nemůže dojít k vytvoření příznivého životního prostředí pro obyvatele těchto domů. Namítala, že odpůrce se nezabýval podstatou její námitky, a dotčením jejích práv, nezkoumal, zda v budoucnu nemůže dojít k neúměrnému dotčení jejích práv, ale pouze námitku zamítl s tím, že jde o věci, které nemohou být řešeny územním plánem.
Navrhovatel b) uvedl, že je vlastníkem pozemků p. č. 3737/1, 3737/2, 3737/58 a 3737/63 v k. ú. Frýdku – Místku. Poukázal na to, že v námitkách k návrhu územního plánu vyjádřil nesouhlas s rozšiřováním ploch pro létání – plochy sportovního letiště SL, s poukazem na důvodnou obavu z nárůstu nepříjemného hluku a vibrací v případě realizace aktivit v souladu s územním plánem. Zdůrazňoval, že je vlastníkem pozemku přímo dotčeného navrženou a schválenou plochou sportovního letiště (SL – vzletová a přistávací dráha p. č. 3737/63, k. ú. Místek). Uvedl dále, že podle podmínek pro využití ploch stanovených v textové části územního plánu pro plochy s označením SL je uvedeno, že na takových pozemcích lze umístit stavby účelových a pěších komunikací a stavby sítí a zařízení technické infrastruktury. Může se proto stát, že na pozemcích v jeho vlastnictví bude v budoucnu potřeba umístit některou z uvedených staveb. Nesouhlasil se způsobem, jakým byla odpůrcem jeho námitka vypořádána, neboť odpůrce se nezabýval dotčením jeho vlastnického práva. Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Ao 1/2006, podle něhož dotčenými vlastníky jsou také ti, jejichž pozemky by v důsledku plánované změny byly zatěžovány hlukem nad obvyklou míru, spadem či jiným typem znečištění, které má svůj původ v zamyšlené změně územního plánu. Uvedl, že je jednak vlastníkem dotčeného pozemku a jednak je dotčen případnými dopady aktivit realizovaných v souladu s územním plánem. Těmito případnými negativním jevy se odpůrce nezabýval.
Namítal dále, že odpůrce přistoupil ke schválení územního plánu jako k nezávaznému dokumentu, z něhož neplynou žádná práva a povinnosti, který sám o sobě neovlivňuje další vývoj v území a ponechává tyto otázky k řešení v dalších fázích realizace případných záměrů (územní rozhodování, stavební povolení atd.). S takovým postojem navrhovatelé nesouhlasí. Územní plán je prvotním dokumentem, od něhož se veškeré další aktivity odvíjejí. Územní plán je právě tím dokumentem, který řeší, zda budou moci být určité záměry v území realizovány. Navazující procesy, ať už jde o územní řízení nebo např. o proces posuzování vlivu na životní prostředí, už poté neřeší otázku „zda“, ale „jak“ budou tyto aktivity a záměry realizovány. V okamžiku územního řízení již není možné účinně se vyjádřit k otázce, zda bude určitá stavba realizována či nikoliv. Je tedy nanejvýš potřebné, aby se pořizovatel a následně schvalující orgán, jímž je zastupitelstvo obce, zabývali otázkou, zda je do budoucna možné realizovat záměr navržený v územním plánu a zda tento záměr nebude mít neúměrné dopady do vlastnických či jiných obdobných práv dotčených osob. Je nesporné, že volba funkčního využití určitého území může zásadním způsobem ovlivnit charakter dané lokality i kvalitu života v ní. Rozhodující orgán má proto povinnost se vyjádřením dotčených osob kvalifikovaně zabývat. Navrhovatelé shodně namítali, že jim rozhodnutí o námitkách nebyla doručena do vlastních rukou.
V doplnění návrhu uvedli navrhovatelé, že se cítí být zkráceni na svých právech částí opatření obecné povahy, v níž je zakotvena plocha dopravy letecké DL a plocha sportovního letiště SL v lokalitě Místek – Bahno, a to především na právu vlastnictví. Ostatní části územního plánu do práv navrhovatelů nezasahují. Navrhovali, aby Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, jímž územní plán Frýdku – Místku vydaný zastupitelstvem města Frýdku – Místku jako opatření obecné povahy č. 1/2008 dne 25. 11. 2008 se v části zakotvující plochu dopravy letecké DL a plochu sportovního letiště SL v lokalitě Místek – Bahno specifikované v tabulkách 19 a 20 textové části územního plánu Frýdku – Místku, zrušuje.
Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že podle jeho názoru nejsou splněny podmínky řízení a tudíž je zde důvod pro odmítnutí návrhu. Koncepce návrhu je naprosto v rozporu s požadavky soudního řádu správního na projednání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí. Podle názoru odpůrce navrhovatelka M. S., bytem X., není aktivně legitimována, neboť návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat pouze ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem,
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.