9 As 65/2008 — Nejvyšší správní soud

9 As 65/2008- 66 - text 9 As 65/2008 - 75 č. j. 9 As 65/2008 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: RNDr. S. D., zastoupeného Mgr. Tomášem Gartšíkem, advokátem se sídlem Novobranská 14, Brno, proti žalovanému: Celní ředitelství Brno, se sídlem Koliště 21, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2007, č. j. 4249-02/07-010100-21, ve věci přestupku, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2008, č. j. 57 Ca 67/2007  36, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2008, č. j. 57 Ca 67/2007  36, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí Celního ředitelství v Brně (dále jen „odvolací orgán“). Citovaným rozhodnutím odvolací orgán změnil k odvolání žalobce rozhodnutí Celního úřadu ve Vyškově (dále jen „celní úřad“) ze dne 20. 4. 2007, č. j. 24106/07-0163-02, kterým byl stěžovatel uznán vinným přestupkem podle § 42a odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. 1. 2007 (dále jen zákon o pozemních komunikacích“), kterého se dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 21e zákona o pozemních komunikacích užil dne 3. 1. 2007 v 10.20 hod. osobní motorové vozidlo registrační značky X v systému časového zpoplatnění (210,5 km dálnice D1 ve směru Praha), aniž by uhradil časový poplatek. Za toto jednání mu byla uložena sankce podle ustanovení § 42a odst. 7 písm. a) zákona o pozemních komunikacích ve výši 1500 Kč a dále podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném pro posuzované období (dále jen „zákon o přestupcích“), mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. Změna napadeného rozhodnutí provedená odvolacím orgánem spočívala ve snížení uložené pokuty z 1500 Kč na 500 Kč. Krajský soud dospěl k závěru, že v dané věci bylo jednoznačně prokázáno, že se stěžovatel dopustil shora popsaného přestupku, neboť v rozporu s ustanovením § 21e zákona o pozemních komunikacích užil vozidlo v systému časového zpoplatnění, aniž by byl uhrazen časový poplatek. Dle názoru soudu novelizace zákona o pozemních komunikacích provedená zákonem č. 80/2006 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2007 a který omezil dosavadní platnost dálničních kupónů o jeden kalendářní měsíc, tj. z původního data 31. ledna 2007 na 31. prosince 2006, znamená toliko tzv. nepravou retroaktivitu, která je v určitých případech přípustná. Soud uvedl, že zákon č. 80/2006 Sb. byl přijat dne 8. února 2006, zveřejněn dne 15. března 2006, účinnosti nabyl k 1. lednu 2007 a platnost časového poplatku pro kalendářní rok 2006 omezil k témuž datu a nikoliv zpětně. Pokud tedy tento právní předpis stanoví, že platnost dálničního kupónu pro kalendářní rok 2006 je omezena do 31. prosince 2006 a stěžovatel přesto použije zpoplatněnou kombinaci po 31. 12. 2006 s tímto již neplatným dálničním kupónem, potom se dopouští shora uvedeného přestupku, za který je po právu sankcionován. V závěru svého rozhodnutí soud zdůraznil, že se odvolací orgán zabýval všemi okolnostmi případu, přičemž snížením původně uložené sankce zohlednil dosavadní bezúhonnost stěžovatele, okolnost, že se jednalo o krátké období po účinnosti novelizované úpravy a připustil skutečnost, že získání nové dálniční známky nemuselo být v určitých místech jednoduché. Žalobu soud dle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl. Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatel uplatňuje zákonné důvody obsažené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., když namítá, že krajský soud nesprávně vyložil otázku pravé retroaktivity a nedostatečně své závěry odůvodnil, když se nevypořádal s podstatnou částí žalobní argumentace. Stěžovatel uvádí, že v době, kdy zaplatil poplatek za užívání dálnice (dále jen „dálniční kupón“), tj. v červenci roku 2006, byla platnost tohoto kupónu platným a účinným zákonem stanovena do 31. ledna 2007. Pokud později účinná norma tuto platnost kupónu zkrátila, jednalo se dle stěžovatele o zásah do právních vztahů, které vznikly před účinností této právní normy, a tedy o nepřípustnou retroaktivitu. Počínaje rokem 1997 až do konce roku 2006 vždy platily dálniční kupóny zakoupené v běžném kalendářním roce i v lednu roku následujícího a navíc i v následujících letech, počínaje rokem 2008, tomu bude stejně. Nemohlo dojít k porušení nebo ohrožení zájmu veřejnosti a tedy ke spáchání přestupku skutkem, který jak do minulosti, tak do budoucnosti s výjimkou ledna 2007 je jednáním zákonem povoleným a předpokládaným. Zrušení staré a přijetí nové právní úpravy dopadající na právní vztahy uzavřené v minulosti je nutně doprovázeno zásahem do principu rovnosti a ochrany důvěry občana v právo. Tento zásah je ospravedlnitelný pouze v případě, pokud je zdůvodněn jiným veřejným zájmem vyšší intenzity (viz nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. 63/1997 Sb). Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že k předmětné novelizaci došlo z důvodu zavedení mýtného systému pro nákladní vozidla. S ohledem na to, že evropská pravidla zakazují ukládat více typů poplatků za užívání téže komunikace, bylo nutno omezit dosavadní platnost dálničních časových kupónů. Vozidla do 3,5 tun však novému mýtnému nepodléhala, a proto neexistuje žádný racionální důvod pro zrušení platnosti dálničních kupónů pro tato vozidla. Tím méně se mohlo jednat o veřejný zájem takové intenzity, aby převážil princip důvěry občana ve stabilitu právního řádu. Naopak z informací uveřejněných v tisku včetně informací poskytovaných ústavními i vládními činiteli vyplývalo, že k omezení platnosti dálničních kupónů i pro vozidla nepodléhající mýtnému systému došlo nedopatřením, tj. chybou v zákoně, přičemž po zjištění této chyby již nebyl čas chybu napravit. Trestat na základě takto chybně přijatého nepřípustně retroaktivního ustanovení je porušením principů právního státu. Jedním z principů právního státu je zákaz i tzv. nepravé retroaktivity (působí na v minulosti založené vztahy, ale do budoucnosti) bez toho, aniž by taková retroaktivita byla odůvodněna výrazně vyšším veřejným zájmem. Nepravá retroaktivita by tedy měla úspěšně projít tzv. testem poměrnosti cíle a prostředku. V daném případě však ani takový test nelze provést, když zkrácení platnosti dálničních kupónů žádný cíl, který by mohl být testován, neměl, jednalo se o zřetelnou navíc před účinností předmětné novely veřejně přiznanou chybu zákonodárce. Porušení zásady retroaktivity je o to flagrantnější, že dálniční kupón představuje státní ceninu, která požívá maximální důvěry veřejnosti. Tato státní cenina je opatřena ochrannými prvky, údaj o platnosti je na ni vyjádřen česky, anglicky a německy (Platnost, Gültigkeit, Validity 1. 12. 2005 – 31. 1. 2007). Lze si jen těžko představit, že by český občan v jiné unijní zemi zakoupil známku na tímto státem na známce deklarované období a následně byl pokutován pro nesprávné užívání dálnice s odůvodněním, že se mezitím změnil zákon a že tuto skutečnost měl držitel dálničního kupónu vědět. Stěžovatel navrhuje napadený rozsudek krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Odvolací orgán se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského sodu, žalobní námitky považuje za vypořádané. Výkonná moc nemůže nahradit moc zákonodárnou, tj. výkladem práva nelze dojít k opačným závěrům než k těm, které jsou v zákoně. Stěžovateli nepřísluší hodnotit, zda je zákonodárcem přijatá úprava vhodná či nikoliv, jeho povinností je se jí řídit. Dle názoru odvolacího orgánu nemá novelizovaná úprava zpětnou účinnost, pouze novým způsobem upravuje právní vztahy s účinností do budoucnosti. V daném případě právní norma nabyla účinnosti k 1. 1. 2007 a platnost časového dálničního kupónu omezila pro kalendářní rok 2006 k témuž dni, nikoli zpětně. U retroaktivity pravé působí zásada obecné nepřípustnosti, ze které existují striktně omezené výjimky přípustnosti, u retroaktivity nepravé platí naopak zásada obecné přípustnosti, ze které existují výjimky její nepřípustnosti. Mezi platností a účinností předmětné novely byla dostatečně dlouhá doba legisvakance, která má umožnit, aby se adresáti nové právní úpravy s touto úpravou náležitě seznámili. Jak novinové články, tak důvodová zpráva jsou ve vztahu k zákonným ustanovením bezvýznamné, výklad stěžovatele je v přímém rozporu se zákonem. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o roz