— Nejvyšší správní soud

11 Kss 7/2011- 51 - text 11 Kss 7/2011 - 59 R O Z H O D N U T Í Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Zemanové a členů senátu: JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny Mátlové, JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové projednal v ústním jednání dne 5. 12. 2011 návrh předsedy Městského soudu v Praze na zahájení kárného řízení ze dne 6. 6. 2011, proti JUDr. M. R., soudci Obvodního soudu pro Prahu 2, a rozhodl t a k t o : JUDr. M. R., soudce Obvodního soudu pro Prahu 2, s e podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů u z n á v á v i n n ý m , ž e poté, kdy v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 157/2010 rozhodl dne 19. 10. 2010 o ponechání obžalovaných ve vazbě, a přestože proti tomuto rozhodnutí byly v období od 26. 10. 2010 do 1. 11. 2010 podány stížnosti, předložil tyto stížnosti Městskému soudu v Praze k rozhodnutí až dne 19. 5. 2011, . t e d y z a v i n ě n ě p o r u š i l povinnosti soudce vyplývající z § 71 trestního řádu a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. T í m s p á c h a l kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za to s e m u u k l á d á podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření d ů t k a . O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu Kárně obviněný soudce dle návrhu na zahájení kárného řízení v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 157/2010 předsedal senátu, který dne 19. 10. 2010 rozhodoval o vazbě 10 obžalovaných osob a svým rozhodnutím je ponechal ve vazbě. Dne 26. 10. 2010 byla soudu doručena stížnost obžalovaného Ch. P. (který vzal svou stížnost zpět dne 17. 5. 2011) a obžalované M. V., dne 27. 10. 2010 obdržel soud stížnost obžalovaného V. G. N., dne 1. 11. 2010 obdržel soud stížnost obžalovaného L. V. D. a obžalovaného S. C. Všechny tyto stížnosti směřovaly do výroku výše uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 2 T 157/2010 ze dne 19. 10. 2010. Přestože ustanovení § 71 odst. 1 trestního řádu výslovně ukládá vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením, JUDr. R. předložil tyto stížnosti Městskému soudu v Praze až dne 19. 5. 2011, tedy po téměř 7 měsících od jejich podání. Obžalovaní byli po tuto dobu drženi ve vazbě, aniž by JUDr. R. v přiměřené lhůtě umožnil nadřízenému soudu tyto stížnosti projednat a přezkoumat tak důvody vazby. Městský soud v Praze projednal stížnosti pod sp. zn. 9 To 201/2011 dne 27. 5. 2011, tímto rozhodnutím dva obžalované propustil na svobodu. Dle navrhovatele kárně obviněný soudce uvedeným jednáním zaviněně porušil povinnosti soudce vyplývající z ustanovení § 71 odst. 1 trestního řádu, za což mu navrhuje uložit kárné opatření podle 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., tj. snížení platu o 25 % na dobu 1 roku. Navrhovatel zdůrazňuje závažnost kárného provinění, kdy ani minulé probíhající kárné řízení, ani dříve uložené výtky předsedou Obvodního soudu pro Prahu 2 nevedlo k požadované změně přístupu JUDr. M. R. k plnění jeho povinností, zejména vyvarování se průtahů v řízení. V odůvodnění navrhovatel dále uvedl, že JUDr. M. R. působí ve funkci předsedy senátu 2 T Obvodního soudu pro Prahu 2 od 1. 1. 2004. Délkou praxe soudce patří mezi nejzkušenější soudce trestního úseku tohoto soudu. Jeho činnost nevykazovala podstatné problémy až do roku 2006. Dne 13. 1. 2006 byla kárně obviněnému soudci předsedou Obvodního soudu pro Prahu 2 udělena výtka dle § 88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. za nečinnost ve třech trestních věcech (sp. zn. Spr 122/2006). Další výtka dle téhož ustanovení mu byla udělena dne 3. 1. 2008, důvodem byla nečinnost při vyhotovování rozhodnutí v šesti věcech a nečinnost v jedné trestní věci. V roce 2009 se projevily v činnosti kárně obviněného soudce další závažnější problémy, předseda Obvodního soudu pro Prahu 2 proto podal dne 25. 2. 2009 návrh na zahájení kárného řízení z důvodu nevyhotovení přibližně 25 rozhodnutí ve lhůtě stanovené trestním řádem. Věc byla vedena u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 11 Kss 5/2009, kárné řízení bylo z důvodu zpětvzetí návrhu dne 8. 12. 2010 zastaveno. Dle názoru navrhovatele na JUDr. R. bohužel nezapůsobilo ani předchozí zahájení kárného řízení, ani udělené výtky a způsobil významné průtahy při předložení stížností Městskému soudu v Praze ve vazební věci vedené pod sp. zn. 2 T 157/2010. II. Vyjádření kárně obviněného soudce Kárně obviněný soudce ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2011 poukázal na složitost věci vedené pod sp. zn. 2 T 157/2010. Ve věci bylo obžalovaných 9 zahraničních osob a 2 čeští občané ze závažné trestné činnosti [krádež dle § 247 odst. 3 písm. a) trestního zákona spáchaná v organizované skupině]. Dne 18. 10. 2010 byl ve věci vyhlášen rozsudek, ve kterém byly odsouzeným uloženy tresty vysoce převyšující dobu trvání vazební lhůty. Ve věci bylo kromě stížností obžalovaných podáno odvolání státního zástupce do výroku o trestu u obž. V. a odvolání obž. V. a obž. N. proti výrokům o vině a trestu. Dne 26. 10. 2010 byla soudu doručena stížnost obž. N. proti usnesení o ponechání ve vazbě, dne 27. 10. 2010 pak stejná stížnost podaná obž. V. V této době soudce vyhotovoval písemné znění rozsudku, pro většinu obžalovaných byl povinen zajistit jeho překlad, který musel být urgován. V mezidobí bylo se spisem stále aktivně pracováno, neboť někteří obžalovaní brali zpět své stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě, brali zpět podaná odvolání, někteří po nabytí právních mocí rozhodnutí o trestech žádali o vydání k výkonu trestu do domovského státu. Kárně obviněný soudce tak rozhodoval o zpětvzetí stížností i odvolání, zasílal části spisu Ministerstvu spravedlnosti k řešení vydání obžalovaných, nechával překládat potřebné listiny k vydávacímu řízení, vyjadřoval se k dovolání a mimořádným opravným prostředkům u vydávacího řízení, byl opakovaně obesílán advokáty odsouzených, urgován pracovníky Ministerstva spravedlnosti o doplnění a překlady listin požadovaných směrnicemi ministerstva a povinován k vyjadřování Kanceláři prezidenta republiky k podaným milostem, v neposlední řadě řešil žádosti o zrušení výkonů trestů vyhoštění a urgoval překlady rozsudku a nakonec i samotného usnesení o ponechání ve vazbě. Tyto činnosti kárně obviněný soudce vykonával v období 19. 10. 2010 – 19. 5. 2011, kdy byly Městskému soudu v Praze zaslány stížnosti obžalovaných společně s odvoláními proti rozsudku. Rozsudek se dále celou dobu nedařilo doručovat obž. E. K. Dne 5. 5. 2011 byl na tohoto obžalovaného vydán příkaz k zatčení, který dosud nebyl realizován. Dne 19. 5. 2011 byla Městskému soudu v Praze předložena odvolání a stížnosti obžalovaných, Městský soud v Praze věc ohledně odvolání vrátil bez věcného vyřízení s námitkou, aby byla věc E. K. vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí a pak teprve věc předložena zpět. Kárně obviněný soudce o tom rozhodl usnesením ze dne 6. 6. 2011, poté věc opět předložil městskému soudu. Následně soud zjistil, že dne 27. 5. 2011 byli z vazby propuštěni obž. V. a obž. N. Kárně obviněný soudce k tomu podotýká, že dle § 71 odst. 6 trestního řádu, ponechá-li soud obžalované ve vazbě, je povinen postupovat obdobně jako v § 71 odst. 4 trestního řádu, dle něhož musí soud nejpozději do 3 měsíců po právní moci původního rozhodnutí o ponechání ve vazbě rozhodnout o tom, zda se obžalovaní ponechávají i nadále ve vazbě nebo propouští na svobodu. Soud měl tedy dle kárně obviněného soudce teoreticky dne 19. 1. 2011 rozhodovat o vazební lhůtě, jenže tehdy ještě nebylo v právní moci rozhodnutí ze dne 19. 10. 2010. Teoreticky mohla být stížnost obž. V. (kde nebylo nutné pořizovat překlad) předložena městskému soudu kurýrem ihned po doručení písemného vyhotovení (zřejmě v listopadu 2011). Stížnost obž. N. nemohla být takto předložena, protože usnesení nebylo přeloženo do rumunštiny, překlad byl soudu doručen až po opakovaných urgencích v únoru 2011, teprve potom mohlo být rozesláno. Pak mohla být stížnost městskému soudu předložena. Pokud by soud stížnost zamítl, mohli by obžalovaní podat žádost o propuštění, nebo by soud rozhodoval dle § 71 odst. 6 trestního řádu nejpozději teoreticky v dubnu 2011 (pokud by městský soud nerozhodl o propuštění z vazby na svobodu). Rozsudek byl po urgencích přeložen v lednu 2011, následně rozesílán obžalovaným v překladech. Z původních teoretických 7 měsíců u obou obžalovaných, uvedených záměrně v návrhu na zahájení kárného řízení, je 6 měsíců u obž. V. a 3 měsíce u obž. N. Kárně obviněný soudce klade otázku, zda by bylo účelné zasílat stížnosti odděleně. Ke každé zvlášť by musela být vyhotovena zvláštní kopie spisu o několika stovkách stran, což by nebylo účelné a hospodárné. Dle JUDr. R. bylo účelnější doručit rozsudek a zaslat vše Městskému soudu v Praze souhrnně, zvláště pokud tresty značně převyšovaly vazební lhůty a tyto byly schopné započtení. V senátě kárně obviněného soudce jsou vyřizovány