9 Afs 64/2011 — Nejvyšší správní soud

9 Afs 64/2011- 96 - text 9 Afs 64/2011 - 105 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: EXPLOSIVE Service, a.s., se sídlem Novotného lávka 5/976, Praha 1, zast. Mgr. Václavem Vondráškem, advokátem se sídlem Jičínská 29/1616, Praha 3, proti žalovanému: Celní ředitelství Praha, se sídlem Washingtonova 7, Praha 1, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088/09-170100-21, ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088-2/09-170100-21 a ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088-3/09-170100-21, ve věci propuštění zboží do volného oběhu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2011, č. j. 10 Ca 190/2009 - 68, t a k t o : I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2011, č. j. 10 Ca 190/2009  68, s e z r u š u j e. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088/09-170100-21, ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088-2/09-170100-21 a ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088-3/09-170100-21, a rozhodnutí Celního úřadu Praha IV. ze dne 17. 3. 2004, č. j. 3625/04-02, ze dne 17. 3. 2004, č. j. 3627/04-02 a ze dne 17. 3. 2004, č. j. 3629/04-02 s e z r u š u j í a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n nahradit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 30 920 Kč k rukám zástupce žalobce, Mgr. Václava Vondráška, advokáta se sídlem Jičínská 1616/29, Praha 3. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byly zamítnuty jeho žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088/09-170100-21, ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088-2/09-170100-21 a ze dne 21. 4. 2009, č. j. 5088-3/09-170100-21. Těmito rozhodnutími žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutím Celního úřadu Praha IV. (nyní celní úřad Praha D5; dále jen „celní úřad“), ze dne 17. 3. 2004, č. j. 3625/04-02, ze dne 17. 3. 2004, č. j. 3627/04-02, a ze dne 17. 3. 2004, č. j. 3629/04-02, kterými celní úřad nepropustil zboží označené žalobcem v celním prohlášení jako průmyslovou trhavinu PENTRIT do režimu volného oběhu. Stěžovatel označuje jako důvody kasační stížnosti skutečnosti uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Neztotožňuje se závěry městského soudu, že by do České republiky dovezl zboží odlišné od toho, na které mu byla ministerstvem průmyslu a obchodu vydána dovozní licence č. E031600698 ze dne 26. 9. 2003. Stěžovatel namítá, že v textu bezpečnostní licence, která byla vydána dle § 68 zákona č. 62/2000 Sb., je uvedeno, že žadatel při dovozu výbušniny bez příměsí zvyšujících její detonační rychlost od firmy NAMMO VINGAKERSVERKEN AB neprodleně splní veškeré povinnosti vyplývající z platných právních předpisů České republiky. Trhavinu lze uvést do oběhu v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. a zákonem č. 315/2001 Sb. Dle názoru stěžovatele je tak ze znění licence patrné, že některé podmínky je nutno dodržet v okamžiku dovozu (dovoz PENTRITu bez příměsí zvyšujících detonační rychlost) a jiné podmínky je nutno splnit při uvádění zboží na trh (soulad se zákony č. 22/1997 Sb. a č. 315/2001 Sb.). Splnění dalších podmínek uvádění do oběhu tak stěžovatelem nemuselo být prokázáno již v okamžiku propuštění zboží do celního režimu volný oběh, ale až při použití tohoto zboží pro další výrobu nebo obchod. Žalovaný (stejně jako městský soud) však okamžik propuštění zboží do režimu volný oběh a okamžik uvedení výbušniny na trh nijak nerozlišili. Z vedeného správního řízení přitom zcela zřejmě vyplynulo, že stěžovatel žádal o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu, aby PENTRIT mohl přepracovat na počinové nálože s označením „PRIMEX“ určené k průmyslovému využití a následně je (již značkované detekční látkou) mohl dle § 24 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon č. 61/1988 Sb.“) uvést na trh. Stěžovatel dále nesouhlasí s posouzením žalovaného a městského soudu, že dovezený PENTRIT je plastickou trhavinou. V této souvislosti namítá, že právní řád České republiky ke dni dovozu zboží neobsahoval definici plastické trhaviny, a proto jakékoli úvahy žalovaného a městského soudu o tom, zda dovážená výbušnina byla plastickou trhavinou či nikoli, nelze ověřit žádnou závaznou normou. Definice výbušnin je obsažena v § 21 zákona č. 61/1988 Sb., podle kterého jsou výbušninami látky a předměty uvedené v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí [Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění účinném pro projednávanou věc publikovaná pod č. 6/2002 Sb. m. s. (dále jen „dohoda ADR“)], kterou je Česká republika vázána. Dohoda ADR je jediným předpisem, z něhož bylo možno v dané věci vycházet a podle které bylo provedeno zatřídění dovážené látky pod kód UN 0150 1.1D, tj. pentaerythrittetranitrát (pentaerythritoltetranitrát; PETN; neboli PENTRIT) vlhčený nejméně 25% hm. vody nebo znecitlivělý nejm. 15% hm. flegmatizačního prostředku“; a tedy se nejednalo o plastickou trhavinu, která by byla zatříděna pod kód UN 0084. Stěžovatel poukazuje na skutečnost, že zatřídění výbušnin podle dohody ADR je prováděno národní autoritou příslušné země (zde švédskou národní autoritou) podle Příručky zkoušek a kritérií OSN (tzv. Orange Book) a toto zatřídění je platné ve všech členských státech. Platnost provedeného zatřídění zboží potvrdilo také vyjádření české národní autority (Českého lodního a průmyslového registru) a rovněž stanovisko ministerstva dopravy. Pokud tedy v jednom smluvním státě dohody ADR (zde ve Švédsku) byla výbušnina zatříděna pod kód UN 0150 (tj. 85% PETN a 15% flegmatizátoru), není možné, aby totožné zboží bylo žalovaným svévolně označeno jako zcela jiná látka (plastická trhavina). Z tohoto důvodu pak nebyla na místě ani aplikace ustanovení § 24 odst. 2 a § 25 odst. 13 zákona č. 61/1988 Sb., dle kterých je zakázáno předávat plastické trhaviny, které neobsahují detekční látky. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti v plném rozsahu ztotožňuje se závěry městského soudu obsaženými v napadeném rozhodnutí. Uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že stěžovatel do České republiky dovezl nikoli průmyslovou výbušninu PENTRIT, na kterou se vztahovala licence vydaná ministerstvem průmyslu a obchodu, ale plastickou trhavinu na bázi PENTRITu, která neobsahovala detekční látku. Dle názoru žalovaného zákon č. 61/1988 Sb., ve znění účinném ke dni přijetí celních prohlášení, upravoval podmínky, za kterých lze do České republiky dovážet plastické trhaviny, včetně povinnosti značení této trhaviny detekční látkou. Vzhledem k tomu, že tato zákonná podmínka nebyla splněna, nebylo možné trhavinu propustit do volného oběhu. Žalovaný se proto domnívá, že kasační stížností napadený rozsudek městského soudu byl vydán v souladu s právními předpisy, a podaná kasační stížnost tak není důvodná. Z předloženého soudního a správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti: Stěžovatel podal dne 19. 2. 2004 celní prohlášení referenčních čísel P040119A, P040119B a P040119C, na propuštění zboží „průmyslová trhavina - PENTRIT“, zařazené do položky celního sazebníku 36020000, do volného oběhu. Předmětná výbušnina byla stěžovatelem dovezena na základě licence ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 26. 9. 2003, č. E031600698, č. j. L-1942/2003, od společnosti NAMMO VINGAKERSVERKEN AB ze Švédského království. Uvedená licence byla udělena na dovoz výrobku „průmyslová výbušnina PENTRIT, číslo položky kombinované nomenklatury celního sazebníku 36020000, v rámci licencované položky „Výbušniny připravené jiné než 3601“, v množství 800 000 Kg, v celkové ceně 1 297 000 Kč, přičemž její platnost byla omezena do 30. 4. 2004 včetně. Licence byla dále udělena za předpokladu dodržení podmínky, že žadatel (stěžovatel) při dovozu výbušniny bez příměsí zvyšujících detonační rychlost neprodleně splní všechny povinnosti vyplývající z právních předpisů České republiky; trhavinu lze uvést do oběhu v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. a zákonem č. 315/2001 Sb. Deklarovaná látka „průmyslová výbušnina PENTRIT“ byla do České republiky dovážena pod obchodním názvem Sprängdeg m46 a její klasifikace pod kód UN 0150 s kódem k přepravě ADR 1.1 D byla provedena národní autoritou Švédska, tzv. SPRÄNGÄMNESINSPEKTIONEN (Inspekce výbušných látek), která předmětný výrobek schválila a zatřídila pod UN 0150. V jednotné celní deklaraci ze dne 19. 2. 2004 pak stěžovatel ozna