4 As 79/2013 — Nejvyšší správní soud

4 As 79/2013- 43 - text 4 As 79/2013 - 47 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: J. Z., zast. Mgr. Tiborem Stano, advokátem, se sídlem Ústecká 704, Tábor, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2013, č. j. 11 A 159/2011 - 53, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předcházející řízení a obsah kasační stížnosti [1] Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) vydala dne 12. 2. 2009 rozhodnutí č. j. ČIŽP/10/NSP/SR01/0813500.054/09/RBJ (dále jen „rozhodnutí ČIŽP“), kterým podle § 34 odst. 2 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) zabavila žalobci 6 exemplářů kakadu palmových, u nichž žalobce neprokázal zákonný původ podle § 54 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 10. 6. 2009, č. j. 500/554/503 21/09 (dále jen „rozhodnutí o zabavení papoušků“). V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že dne 17. 6. 2008 byli u žalobce nalezeni papoušci druhu kakadu palmový v počtu 8 exemplářů, z nichž 2 papoušci nebyli označeni nijak, 3 exempláře byly označeny celistvými kroužky bez symbolů a tři exempláře byly označeny dělenými kroužky se symboly začínajícími kódem SW. Předmětní papoušci druhu kakadu palmový jsou zařazeni do přílohy A nařízení Komise (ES) č. 338/97, jako druh nejpřísněji chráněný, kterému buď hrozí vyhynutí, nebo je tak vzácný, že jakýkoli objem obchodu by ohrozil přežití druhu. Žádný papoušek nebyl označen čipem (jedinečně očíslovaným mikročipovým transpondérem). Do protokolu žalobce uvedl, že papoušky nabyl bez registračních listů, žádný nabývací titul ani smlouvu o jejich zapůjčení nemá. Papoušci byli ČIŽP zadrženi a předání do Zoologické zahrady hlavního města Prahy. Dodatečně žalobce předložil ČIŽP kopie 7 registračních listů a 1 certifikátu znějících na jména J. Š. (3 exempláře, které dle registračního listu jsou označeny mikročipem a nesnímatelným kroužkem se symbolem začínajícím kódem CZ), P. S. (2 exempláře označené nesnímatelným kroužkem se symbolem začínajícím kódem NB), J. N. (dva exempláře označené kroužky se symboly začínajícími kódy CS a JN) a J. M. (dva exempláře označené kroužkem se symbolem začínajícím kódem NB) a následně ještě další registrační list na jméno J. Š. (jeden exemplář označený kroužkem se symbolem začínajícím kódem CZ). Protože zadržení jedinci nebyli označeni nezaměnitelným způsobem vyžadovaným právními předpisy, zahájila ČIŽP správní řízení o zabavení papoušků a vyzvala žalobce, aby prokázal jejich zákonný původ dle § 54 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Žalobce poukázal na uvedené registrační listy. Správní orgány posléze dospěly k závěru, že žalobce původ papoušků neprokázal, neboť nelze spolehlivě určit, zda se předložené registrační listy vztahují právě k zadrženým papouškům, neboť tito nebyli nezaměnitelným způsobem označeni nesnímatelnou značkou, jak vyžadují právní předpisy. Proto správní orgány rozhodly o zabavení 6 exemplářů papoušků. Jeden papoušek musel být v ZOO Praha utracen, neboť byl nakažen virovým onemocněním papoušků PBFD a jeden papoušek v ZOO Praha uhynul na pseudomonádovou infekci. Správní řízení ohledně těchto dvou zadržených exemplářů bylo proto zastaveno. [2] Dne 19. 4. 2010 žalobce podal u žalovaného žádost o obnovu řízení ve věci rozhodnutí o zabavení papoušků. V žádosti uvedl, že jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí o zabavení papoušků byla zpráva o stavu zabavených exemplářů ze dne 10. 8. 2008, v níž se uvádí, že zadržení papoušci byli ve věku jeden až pět let (sedm kusů) a stáří posledního exempláře je jeden rok. Dalším podkladem byl posudek Agentury ochrany přírody a krajiny z 15. 1. 2009, dle kterého bylo stáří papoušků určeno na 2 až 6 let. To dle žalobce vedlo žalovaného k závěru, že předložené registrační listy nepatří k zadrženým papouškům, neboť registrační listy byly vystaveny na papoušky starší 15 let. Žalobce uvedl, že v trestním řízení, které bylo vedeno proti jeho osobě u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 T 203/2009, byl proveden důkaz znaleckým posudkem MVDr. Lubomíra Beránka, který dle žalobce zjištění týkající se věku papoušků vyvrátil. Nemožnost jednoznačného určení věku papoušků potvrdil při hlavním líčení u Okresního soudu v Olomouci i zaměstnanec Agentury ochrany přírody a krajiny Mgr. A. K. Tyto důkazy vedou dle žalobce k nutnosti přehodnotit skutková zjištění žalovaného a žalobce se domnívá, že v obnoveném řízení žalovaný musí vydat nové rozhodnutí pro žalobce příznivější. [3] Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 7. 2010, č. j. 957/500/10, 38896/ENV/10, žádost o obnovu řízení zamítl. Dle žalovaného předložený znalecký posudek MVDr. Lubomíra Beránka uvádí, že v případě zabavených papoušků se jedná o „dospělé ptáky starší 4 – 5 let“. Žalovaný uvedl, že stáří papoušků není z hlediska obnovy řízení ve věci rozhodnutí o zabavení papoušků relevantní, neboť důvodem pro jejich zabavení byla nemožnost identifikace předmětných jedinců s registračními listy pro absenci nezaměnitelného označení papoušků v souladu s právními předpisy. Z tohoto důvodu nemohla být relevantní ani výpověď Mgr. K. ke stáří papoušků. [4] Proti rozhodnutí žalovaného z 8. 7. 2010 podal žalobce rozklad. Nesouhlasil s tím, že rozhodnutí o zabavení papoušků nebylo založeno na zjištění věku dle Zprávy ZOO Praha z 10. 8. 2008 a posudku Agentury ochrany přírody a krajiny z 15. 1. 2009. Opak dle žalobce vyplývá ze str. 4 rozhodnutí ČIŽP. Dle žalobce § 54 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. nestanoví taxativně, jakým způsobem má být legální původ jedinců chráněných druhů prokázán, v daném případě žalobce prokázal jejich legální původ registračními listy a svojí výpovědí. Dále žalobce namítl, že v rozhodnutí z 8. 7. 2010 nejsou jako účastníci uvedeni vlastníci papoušků K., Š. a S. Žalovaný neprokázal, že se u zabavených papoušků jednalo o jiné exempláře než ty, na které byly vystaveny registrační listy. Nedostatky v označení papoušků mohou být sankcionovány pokutou, nikoli však jejich zabavením. Správní orgán se neseznámil s trestním spisem, který jako důkaz navrhl žalobce. [5] Ministr životního prostředí rozklad žalobce zamítl rozhodnutím ze dne 10. 5. 2011, č. j. 177/M/11, 31342/ENV/11 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Zopakoval, že důvodem pro vydání rozhodnutí o zabavení papoušků nebylo zjištění týkající se jejich stáří, nýbrž to, že žalobce neprokázal legální původ papoušků. Ohledně účasti údajných vlastníků papoušků žalovaný uvedl, že o jejich neúčastenství v řízení bylo rozhodnuto dle správního řádu. Ohledně neprovedení důkazu trestním spisem žalovaný uvedl, že žalobce nespecifikoval, jaké konkrétní listiny ze spisu vedeného v trestním řízení by měly být provedeny jako důkaz. [6] Žalobce napadl rozhodnutí o zamítnutí rozkladu žalobou u Městského soudu v Praze. Žalobce zopakoval své tvrzení, že jedinou oporou pro závěr, že se jedná o jiné jedince než registrované dle předložených registračních listů, je odlišný věk zabavených papoušků, přičemž toto zjištění bylo znaleckým posudkem MVDr. Beránka zpochybněno. To je také uvedeno na str. 4 rozhodnutí ČIŽP. Podle žalobce je správní orgán povinen prokázat, že původ papoušků není legální. Správní orgány se neseznámily s trestním spisem, jejž navrhl žalobce jako důkaz. V trestním řízení dospěl soud k závěru, že se nepodařilo prokázat, že by žalobce nelegálně obchodoval s chráněnými ptáky ve smyslu trestního zákona a věc byla postoupena žalovanému k řízení o správním deliktu. [7] Městský soud rozsudkem ze dne 11. 4. 2013, č. j. 11 A 159/2011 - 53 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění svého rozsudku uvedl, že rozhodnou otázkou je, zda důkazy uplatněné žalobcem v žádosti o obnovu řízení byly novými důkazy, které žalobce nemohl v původním správním řízení uplatnit a zda tyto důkazy mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem původního správního řízení. To dle městského soudu splněno nebylo. Posudek MVDr. Beránka nevyvrací původní skutková zjištění ČIŽP ohledně stáří papoušků, pouze z něho vyplývá, že znalec nebyl schopen stanovit stáří papoušků tak přesně, aby jeho závěr vyloučil zjištění učiněná Agenturou ochrany přírody a krajiny. Žalobci se nepodařilo prokázat legální původ papoušků, když nepředložil nabývací tituly, jimiž registrační listy nejsou. Dále dle závěru žalovaného nebylo možné ztotožnit zabavené ptáky s jedinci, na něž byly