— Nejvyšší správní soud

Vol 42/2013- 85 - text Vol 42/2013 - 90 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Jana Vyklického, v právní věci navrhovatelů: a) J. K., b) M. K., a c) K. O., proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Ing. Miloš Zeman, bytem Brdičkova 1917/9, Praha 5, a 3) Ing. Vratislav Mynář, bytem Osvětimany 274, okr. Uherské Hradiště, odpůrci 2) a 3) zastoupeni JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem se sídlem Zbraslavské nám. 458, Praha 5  Zbraslav, o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky, t a k t o : I. Návrh s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : [1.] Nejvyšší správní soud obdržel dne 5. 2. 2013 návrh na neplatnost volby prezidenta republiky podle § 90 odst. 5 s. ř. s. a § 66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbě prezidenta republiky“). Navrhovatelé se v něm domáhají vyslovení neplatnosti druhého kola volby prezidenta republiky konaného ve dnech 25. a 26. ledna 2013. [2.] Jako důvod navrhovatelé uvádějí, že v průběhu volební kampaně došlo k porušení § 35 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky, podle něhož musí volební kampaň probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje. Podle názoru navrhovatelů bylo uvedené ustanovení zákona o volbě prezidenta porušeno způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta republiky. [3.] Závěrečná část volební kampaně byla podle navrhovatelů ze strany Miloše Zemana a jeho štábu vedena způsobem, který je v rozporu s dobrými mravy a svými nacionalistickými, šovinistickými a xenofobními tendencemi ohrožovala i demokratické principy. Tento nečestný a nepoctivý způsob vedení kampaně nespočívá pouze v jednotlivých krocích, ale také v propojení tohoto jednání s takovými prvky volební kampaně, jež jsou samy o sobě z pohledu zákona nenapadnutelné. Například na letáku určeném pro mimopražské voliče Miloš Zeman sám sebe prezentoval pozitivním popisem, což ovšem ve srovnání s osobností Karla Schwarzenberga mělo vyvolat dojem, že je protikandidát osobou nepřátelskou k voličům a celému českému národu. Jedná se o konfrontační, negativistické prvky, jež mají nepoctivým způsobem zvýhodnit jednoho kandidáta před druhým. [4.] Jako základní porušení zákona navrhovatelé konkrétně uvedli, že Miloš Zeman v průběhu kampaně nepravdivě desinterpretoval výrok Karla Schwarzenberga ohledně poválečného odsunu obyvatel německé národnosti. Poukázali též na prohlášení zveřejněné na internetových stránkách Miloše Zemana, které poukazovalo na vztahy rodičů Karla Schwarzenberga a jeho ženy k nacistickému režimu. Miloš Zeman dále nepravdivě uvedl v pořadu Prezidentské finále v České televizi, že v deníku Süddeutsche Zeitung vyjádřil Karlovi Schwarzenbergovi podporu B. P., představitel Sudetendeutsche Landsmannschaft. Výrazným porušením je podle navrhovatelů uveřejnění jednostránkového inzerátu bez uvedení zadavatele a zpracovatele v deníku Blesk ve dnech 24. a 25. ledna 2013. Informace uveřejněné v tomto inzerátu jsou nepravdivé a umocňují dopad lží o podpoře B. P. Za nečestný a nepoctivý považují navrhovatelé i inzerát publikovaný týmem Miloše Zemana obsahující fotografii Miloše Zemana s Janem Fischerem a Vladimírem Franzem pod nápisem „Volte Zemana“. Ani jeden z těchto kandidátů ovšem nedal svým voličům přímé doporučení k volbě, uvedli pouze, že sami dají hlas Miloši Zemanovi. Nepoctivou a vlivnou součástí kampaně je také vystoupení rodiny současného prezidenta Václava Klause. Jako vulgární, zavrženíhodný a nepřípustný hodnotí navrhovatelé též výrok Miloše Zemana o rozdílech mezi knížaty a zemany. Volební kampaň vítězného kandidáta byla vystavěna na podněcování národnostní a sociální nesnášenlivosti, často za použití výslovně lživých prostředků (poukazování na asociálnost Karla Schwarzenberga; vytváření napětí mezi venkovem a „Prahou“, mezi sociálními vrstvami; hrozby, že se na Hradě ocitne Miroslav Kalousek; nepravdivé nebo zavádějící údaje o vlastní osobě a politickém působení). [5.] V podání ze dne 14. 2. 2013 doplnili navrhovatelé další tvrzení a skutečnosti, které podle jejich slov vyšly najevo až po podání návrhu nebo jim v době sepsání návrhu nebyly známy. Uvedli, že Miloš Zeman v průběhu volební kampaně uváděl nepravdivé či neúplné informace o financování výdajů na volební kampaň. Za nepravdivý považují rovněž údaj zveřejněný na internetu místopředsedou Strany práv občanů Zemanovci, podle něhož se pan Karel Schwarzenberg zúčastnil volby prezidenta republiky jen proto, aby zrušil Benešovy dekrety. Obdobně se údajně vyjádřily i další osoby, např. senátor Jaroslav Doubrava. Za další porušení navrhovatelé považují skutečnost, že na setkání moravskoslezské pobočky SPOZ konaném dne 23. 1. 2013 měl být přečten údajný dopis senátora Leopolda Sulovského, že nejen on sám, ale i celé hnutí „Ostravak“, jehož je představitelem, podporují Miloše Zemana. Senátor Leopold Sulovský uvedl, že o akci nevěděl, a popřel, že by dopis sepsal. [6.] Odpůrce 1) ve vyjádření k podanému návrhu uvedl, že mu nepřísluší posuzovat, zda došlo v důsledku namítaného jednání k ovlivnění výsledku volby prezidenta republiky. Jako volební orgán nemá pravomoc zasahovat do průběhu volební kampaně a šetřit případná porušení volebního zákona. Posouzení této otázky je tedy ponecháno na rozhodnutí soudu. [7.] Odpůrci 2) a 3) ve vyjádření uvedli, že považují návrh za nedůvodný, a proto navrhli jeho zamítnutí. Odpůrci v prvé řadě namítali, že není dán právní základ pro vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, neboť neexistuje norma, podle níž by soud mohl vyslovit neplatnost volby prezidenta. V § 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky je upravena pouze aktivní legitimace k podání návrhu. Pokud jde o uplatněné důvody návrhu, uvedli odpůrci, že uvedená jednání nelze kvalifikovat jako porušení zákona. K diskusi o tématu Benešových dekretů uvedli, že se jedná o významné téma z hlediska české státnosti a popírají, že by v rámci této legitimní diskuse uvedli nepravdy. Informace zveřejněná Milošem Zemanem o tom, že v sídle, kde pobývá manželka Karla Schwarzenberga, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi, byla nepřesná, nicméně Miloš Zeman sám vyslovil politování a uvedl věc na pravou míru. Prohlášení „Vlasteneckého fóra“ ze dne 20. 1. 2013 je podle odpůrců svobodným vyjádřením názoru a odpůrci popírají, že by vydání tohoto prohlášení iniciovali nebo ovlivnili jeho obsah. Výrok Miloše Zemana o podpoře B. P. vycházel z relevantních zdrojů, které se nakonec ukázaly jako ne zcela přesné. V tomto výroku nelze spatřovat nečestnost či nepoctivost. Miloš Zeman navíc tuto informaci opakovaně uvedl na pravou míru. Dále popřeli, že by měli cokoliv společného s vydáním inzerátu v deníku Blesk a nenesou odpovědnost za jeho obsah. Pokud jde o inzerát s vyobrazením Jan Fischera a Vladimíra Franze, nejedná se podle odpůrců o jakékoliv zneužití, neboť se oba kandidáti vyslovili v tom smyslu, že budou volit Miloše Zemana. K vyjádřením prezidenta republiky Václava Klause a jeho rodiny uvedli, že se jedná o vyjádření osob, do nichž odpůrci nezasahovali ani nijak zasahovat nemohou. K výroku o rozdílech mezi knížaty a zemany odpůrci konstatovali, že šlo o nijak nepřiměřenou nadsázku, v žádném případě o porušení zákona. Nesouhlasí ani s tvrzením o podněcování národnostní a sociální nesnášenlivosti. Nadto ve vztahu ke všem shora vytýkaným skutkům odpůrci uvedli, že nebyly způsobilé ovlivnit celkový výsledek voleb. [8.] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v dané volební věci splněny podmínky pro její projednání, a shledal, že návrh obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti (§ 37 odst. 3 s. ř. s.), byl podán ve lhůtě sedmi dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky (§ 66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky) oprávněnými osobami (§ 66 zákona o volbě prezidenta republiky a § 90 odst. 5 s. ř. s.) u věcně a místně příslušného soudu (§ 92 s. ř. s. a § 68 zákona o volbě prezidenta republiky). [9.] Po ověření, že jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí věci, tedy Nejvyšší správní soud přistoupil k meritornímu posouzení návrhu. [10.] V prvé řadě Nejvyšší správní soud nesouhlasí s názorem odpůrců 2) a 3), podle nichž neexistuje právní základ pro vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky. Odpůrcům lze zčásti přisvědčit v tom, že relevantní právní předpisy, tedy soudní řád správní ani zákon o volbě prezidenta republiky, neobsahují ustanovení, které by přímo stanovilo, že v případě, že soud shledá návrh důvodným, rozhodne o neplatnosti volby prezidenta republiky. § 66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky ovšem upravuje soudní řízení o „návrhu na neplatnost volby prezidenta“ a definuje okruh osob či skupin os