8 As 3/2013 — Nejvyšší správní soud

8 As 3/2013- 50 - text 8 As 3/2013 - 50 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: LONDA spol. s r. o., Křemencova 4, Praha 1, zastoupeného JUDr. Tomášem Jindrou, advokátem se sídlem U Prašné brány 3, Praha 1, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, zastoupené JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem Rašínova 522, Zlín, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. Route Rádio s. r. o., Stavební 992/1, Ostrava-Poruba, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, 2. NONSTOP s. r. o., M. Hübnerové 12, Brno, 3. Rádio Pálava s. r. o., Brněnská 3163/38, Hodonín, 4. HELLAX spol. s r.o., Dolní náměstí 18, Opava, zastoupené JUDr. Olgou Erhartovou, advokátkou se sídlem Nad Petruskou 1, Praha 2, 5. První rozhlasová s. r. o., Koperníkova 7/794, Praha 2, zastoupené JUDr. Olgou Erhartovou, advokátkou se sídlem Nad Petruskou 1, Praha 2, 6. Rádio Student s. r. o., Gorkého 970/45, Brno, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2012, sp. zn.: 2011/394/CUN, čj.: CUN/2840/2012, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu ze dne 6. 12. 2012, čj. 6 A 143/2012 - 78, takto: I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. [1] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „žalovaná“) vydala dne 17. 4. 2012 pod čj. CUN/2840/2012 rozhodnutí o udělení licence (dále jen „napadené rozhodnutí“), ve kterém udělila výrokem č. I. společnosti Route Radio s. r. o. (dále jen „vítězný uchazeč“) licenci k provozování rozhlasového vysílání programu Rádio Dálnice prostřednictvím pozemních vysílačů s využitím souboru technických parametrů, které tvoří kmitočtová síť Praha – Chodov 107,9 MHz/50 W, Horní Heršpice 94,1 MHz/50 W, Černice 87,8 MHz/ 50 W a Troubsko 95,9 MHz/ 50 W, na dobu 8 let od právní moc rozhodnutí, a výrokem č. II. zamítla ostatní žádosti o udělení licence, které podal žalobce a osoby zúčastněné na řízení. II. [2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Městský soud žalobu zamítl. Nesouhlasil s námitkou, že území, pro které se uděluje licence, musí být celistvé. Z definice regionálního vysílání [ § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon“)] nelze dovodit požadavek na celistvost území pokrytého technickými prostředky, neboť zákon stanoví druhy vysílání v souvislosti s počtem obyvatel, nikoli v souvislosti s rozsahem území. [3] Zákon nestanoví účastníkům licenčního řízení povinnost předkládat ekonomické výkazy. Žalovaná vyhodnocovala ekonomickou připravenost účastníků podle aktuálního stavu v roce 2012. Nelze proto označit za chybu, že v podkladech rozhodnutí nebyl obsažen doklad o ekonomické situaci uchazečů za rok 2009 a 2010, neboť tyto nebyly rozhodné pro posouzení věci. Existuje sice rozdíl mezi výkazem zisku a ztrát vítězného uchazeče v roce 2009, podle kterého v tomto roce nevyvíjel činnost, a aktuální situací. Žalovaný však přihlédl k tomu, že vítěznému uchazeči byla již jedna licence pro jiný vysílač udělena v roce 2008 a že vítězný uchazeč toto vysílání provozuje. Soud proto dospěl k závěru, že tento rozdíl neznamená nezákonnost rozhodnutí o udělení licence. [4] Žalobce rovněž činil sporným, že byl ohodnocen hůře než vítězný uchazeč v kritériu transparentnosti vlastnických vztahů. Hodnocení žalované však vycházelo z nesporných skutečností. Vlastnická struktura vítězného uchazeče včetně jeho koncových vlastníků je snadno ověřitelná v obchodním rejstříku, zatímco u žalobce bylo nutno zkoumat ke zjištění koncových vlastníků rozsáhlé podklady. Soud nesouhlasil ani s domněnkou žalobce, že vlastnická struktura vítězného uchazeče nasvědčuje obcházení § 105 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku. [5] K námitce žalobce, že vítězný uchazeč nebude schopen vtěsnat nabízené pořady do 7 % rozsahu mluveného slova, soud zdůraznil, že se jedná o rozsah minimální a je stanoven pouze pro dobu od 6 do 18 hodin. To, zda bude vítězný uchazeč následně vysílat program ve shodě se základní programovou specifikací a za plnění programových podmínek, však není předmětem řízení o udělení licence. [6] Žalobce také namítl, že na pokrytých územích se již vysílá program, jehož hlavním prvkem je pokročilé dopravní zpravodajství a pořady pro motoristy. Poukázal na program Rádia Impuls. Soud přisvědčil žalovanému v názoru, že Rádio Dálnice představuje specializované dopravní rádio se specifickým průběžným vícejazyčným dopravním zpravodajstvím a stručným všeobecným zpravodajstvím, čímž se od Rádia Impuls výrazně odlišuje. Rádio Impuls nemá zaměřen celý program na motorismus a bezpečnost provozu. [7] Pokud šlo o přínos uchazečů pro rozvoj původní tvorby [§ 17 odst. 1 písm. e) zákona], žalobce plánoval na rozdíl od vítězného uchazeče přebírat zpravodajství a dopravní informace. Vítězný uchazeč chtěl realizovat vlastní tvorbu v podstatně větším rozsahu. Žalovaná proto udělila vítěznému uchazeči za toto kritérium více bodů než žalobci. Soud označil takový postup za odůvodněný. [8] Žalobce také vytkl napadenému rozhodnutí hodnocení přínosu žadatelů k rozvoji národnostních, etnických a jiných menšin v České republice. Žalovaná sice neuvedla v odůvodnění rozhodnutí hodnocení prostřednictvím získaných bodů, počty získaných bodů však vyplývají z tabulek založených ve správním spise. Zákon neukládá žalované hodnotit kritéria formou bodů a dle názoru soudu je slovní hodnocení zcela dostačující. Žalovaná vždy odůvodnila své závěry vyjádřené mimo jiné bodovým hodnocením. Bodové hodnocení nepředstavuje samostatné hodnocení oddělené od odůvodnění rozhodnutí. [9] Soud se neztotožnil ani s názorem žalobce, že žalovaná vyložila pojem „menšina“ nepřípustně zužujícím způsobem. Žalobcův záměr oslovit menšinu drogami ohrožené mládeže žalovaná ohodnotila 1 bodem, neboť drogami ohrožená mládež není primárně vnímána jako menšina v obvyklém slova smyslu. Záměr vítězného uchazeče žalovaná ohodnotila 2 body, neboť vyjadřoval jasnou podporu skupině cizojazyčných řidičů. Soud sice vyjádřil určitou pochybnost, pokud jde o odlišnosti kultury drogově ohrožené mládeže, sama žalovaná však záměr žalobce zohlednila. Soud tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí svědčící vítěznému uchazeči vyložil tak, že cizinci (národnostní menšiny) budou moci jako řidiči poslouchat v cizích jazycích vysílání, které jim poskytne praktické informace. [10] Závěrem soud zdůraznil, že žalovaná jakožto odborně specializovaný orgán vychází při rozhodování o udělení licence ze správního uvážení. Soud nemůže namísto hodnocení správního orgánu postavit hodnocení vlastní a rozhodnout tak o věci samé, a to i kdyby sám rozhodné skutečnosti hodnotil odlišně. Soud především hodnotí, zda žalovaná nevybočila z mezí správního uvážení. Takové pochybení soud v šetřeném případě neshledal. III. [11] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. [12] Stěžovatel považoval vypsání licenčního řízení za nezákonné a zřejmě účelové, neboť jej žalovaná vypsala pro územně nesourodou a nesouvislou kmitočtovou síť. Územní nespojitost je v rozporu s § 2 odst. 1 písm. e) a f) zákona. Území pro regionální vysílání se od území pro místní vysílání liší pouze rozsahem. Nelze vytvářet program pro izolované ostrůvky území, pokryté kmitočty, které byly předmětem licenčního řízení. [13] Rozdíly mezi výkazem zisku a ztrát vítězného uchazeče v roce 2009 a odůvodněním napadeného rozhodnutí mají za následek nezákonnost rozhodnutí. Zároveň je tato skutečnost důvodem pro zrušení rozhodnutí, neboť skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy. [14] Stěžovatel nadále považuje za diskriminační, že mu žalovaná přidělila v kritériu průhlednosti majetkových vztahů méně bodů než vítěznému uchazeči pouze proto, že majetková struktura stěžovatelova většinového společníka je komplikovanější. Majetková struktura stěžovatele je dlouhodobě stabilní a vyšší počet zúčastněných subjektů představuje spolehlivou záruku, že se tato struktura dramaticky nezmění po dobu platnosti licence. [15] Žalovaný stěžovateli vytkl, že jeho dopravní zpravodajství je zaměřeno pouze na jeden ze čtyř kmitočtů. Tentýž aspekt lokalizace dopravního zpravodajství však u vítězného uchazeče nehodnotila vůbec, čímž zatížila své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. Ani městský soud k této námitce stěžovatele nezaujal žádné stanovisko. [16] Stěžovatel dále namítl, že zahraniční řidiči nesplňují zákonné podmínky pro to, aby byl