1 As 55/2012 — Nejvyšší správní soud

14 Kse 3/2015- 53 - text 14 Kse 3/2015 - 57 pokračování ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Kühna a členů JUDr. Miroslavy Jirmanové, JUDr. Petry Janouškové, Mgr. Stanislava Moláka, JUDr. Ireny Schejbalové a JUDr. Hany Šajnerové, o návrhu předsedy Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2015 na zahájení kárného řízení proti JUDr. O. S., soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Hradec Králové se sídlem Krunertova 425, Hradec Králové, při ústním jednání konaném dne 15. 9. 2015, t a k t o : JUDr. O. S., soudní exekutor, Exekutorský úřad Hradec Králové se sídlem Krunertova 425, Hradec Králové I. se zprošťuje, podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, návrhu, jímž mu bylo kladeno za vinu, že jako soudní exekutor v rámci exekuce vedené pod sp. zn. 086 ExS 280/03 vymohl přes 80.000 Kč, aniž by výtěžek nebo jeho část vydal, neboť tohoto skutku se kárně obviněný nedopustil; II. je vinen, že a) jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván Exekutorskou komorou České republiky dne 25. 11. 2013 k vyjádření k obsahu podnětu P. Z. v souvislosti se spisem sp.zn. 086 ExS 655/06, žádné vyjádření dohledovému orgánu nikdy neposkytl, ani jinak nereagoval, a to přesto, že byl k témuž vyzván opakovaně dne 17. 1. 2014, se lhůtou do 25. 1. 2014, tedy závažně porušil povinnosti exekutora stanovené § 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve spojení s § 7 odst. 5 exekučního řádu, tím spáchal závažný kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu; b) jako soudní exekutor, který byl v rámci dohledové činnosti vyzván dne 23. 2. 2015 a 4. 3. 2015 předsedou Okresního soudu v Hradci Králové o předložení spisu sp.zn. 086 ExS 655/06, tento spis předsedovi Okresního soudu v Hradci Králové nikdy nepředložil, ani na výzvu ze dne 4. 3. 2015 jinak nereagoval, tedy závažně porušil povinnosti exekutora stanovené § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění do 31. 8. 2015, ve spojení s § 7 odst. 6 věta druhá exekučního řádu tím spáchal závažný kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu; c) jako soudní exekutor se dopustil průtahů s předáním svého spisu sp.zn. 086 ExS 280/03 nově pověřené soudní exekutorce JUDr. M. D., tento spis předal dne 13. 9. 2013, jakkoliv tak byl povinen učinit bezodkladně na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. 2. 2012, č.j. 0 Nc 8844/2003-82, které nabylo právní moci dne 22. 3. 2012, tedy porušil povinnosti exekutora dle § 44b odst. 2 ve spojení s § 46 odst. 1 exekučního řádu, tím spáchal závažný kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu. III. Za uvedené delikty uložil kárný senát podle § 116 odst. 6 a 9 exekučního řádu odvolání z exekutorského úřadu. IV. Kárné řízení pro skutky spočívající ve formálních pochybeních kárně obviněného ve spisech sp.zn. 086 ExS 1845/13, 209/13, 161/02, 421/04, 481/05, 375/05, 459/05, 574/05, 262/06, 480/06, 484/06, 638/06, nepředložení potvrzení o sjednání pojištění a pracovních smluv zaměstnanců během kontroly úřadu exekutora dne 3. 4. 2014 ze strany Exekutorské komory České republiky, čímž měl spáchat závažný kárný delikt podle § 116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu, se podle § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu per analogiam, z a s t a v u j e , neboť kárné opatření, ke kterému může kárné stíhání vést, je zcela bez významu vedle kárného opatření, které bylo kárně obviněnému za kárná provinění uloženo. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci I.A. Kárná žaloba [1] Dne 29. 4. 2015 došla Nejvyššímu správnímu soudu kárná žaloba podaná kárným žalobcem, předsedou Okresního soudu v Hradci Králové. Kárný žalobce podal žalobu proti soudnímu exekutorovi JUDr. O. S. (dále též jen „kárně obviněný“ nebo „soudní exekutor“), a to pro několik skutků, majících dílem povahu nedostatku součinnosti kárně obviněného s dohledovými orgány (nepředložení spisu, nepodání vyjádření přes výzvu dohledového orgánu), dílem průtahů s předáním spisu novému exekutorovi, dílem formálních pochybení při činnosti kárně obviněného. Kárný žalobce upozorňuje, že kárně obviněný byl v posledních pěti letech již třikrát shledán vinným závažným kárným deliktem. Pro „ilustraci“ uvádí, že kárně obviněný, přestože sám je soudním exekutorem, sám vystupuje v pozici povinného ve věcech výkonu rozhodnutí. [2] Kárný žalobce navrhuje posoudit jednání kárně obviněného jako závažný kárný delikt. Kárný žalobce shrnuje, že kárně obviněný trvale maří výkon státního dohledu nad svou činností, protože s kontrolními orgány nespolupracuje. Ukládání pokut se jeví jako nedostatečné, popsaná pochybení a nečinnost vážně zpochybňují důvěryhodnost dalšího setrvání kárně obviněného v exekutorském povolání. I.B. Vyjádření kárně obviněného [3] Kárně obviněný ve svém vyjádření zdůrazňuje, že byl k vydání spisu vyzván bez usnesení, přestože se domnívá, že soud, pokud něco požaduje, používá usnesení. Kritizuje, že místopředsedkyně Okresního soudu v Hradci Králové, která sama soudila v nalézacím řízení, působila i jako dohledový orgán v řízení exekučním. K tomu navrhuje důkaz spisem sp. zn. 9C 145/2006. Kárně obviněný neví, kde je uložena povinnost vyjádřit se ke stížnosti, je to jeho právo, ne povinnost. II. Splnění předpokladů pro věcné projednání [4] Kárný senát nejprve zkoumal, zda kárná žaloba splňuje předpoklady pro její věcné projednání. Dospěl k závěru, že kárná žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, obsahuje stanovené náležitosti a byla podána ve lhůtě stanovené v § 117 odst. 3 exekučního řádu. [5] Kárná žaloba tedy splňuje předpoklady pro její věcné projednání. [6] Kárný senát se ovšem dále zabýval otázkou, zda obstojí popis skutku tak, jak byl kárným žalobcem uveden v žalobě. Dospěl k závěru, že v části neobstojí. Kárný žalobce zvolil poměrně košatý a nepříliš přehledný popis toho, co považuje za kárný delikt. Kárně obviněného vinil nejen z porušení zákona v žalobě přesně uvedených situacích (viz dále), ale používal rovněž různé vágní a neurčité formulace. Skutkem je nicméně jen konkrétní jednání identifikované tak, aby nebylo zaměnitelné s jiným (blíže srov. pojednání o identifikaci skutku v rozhodnutí kárného senátu ze dne 30. 10. 2012, č. j. 14 Kse 7/2012 - 70). Je tak vyloučeno, aby předmětem kárné žaloby byl skutek vymezený obecně či neurčitě. [7] Úprava skutku popsaného v kárné žalobě, samozřejmě nevykročí-li z mezí žaloby, je však standardně kárnými senáty činěna; kárné senáty ve skutkových větách mechanicky nepřebírají slovo od slova návrhy podávané kárnými žalobci. Proto ve výrocích tohoto rozhodnutí kárný senát převzal z kárné žaloby pouze části konkrétně specifikující jednání kárně obviněného, aniž by se jakkoliv zabýval zcela nekonkrétními výtkami ohledně údajných nedostatků spisů sp. zn. 086 ExS 405/02, 90/06, 511/12, 585/04 a 139/12 a ohledně údajné absence řádného označení a zabezpečení úřadu kárně obviněného exekutora (srov. obdobný postup v rozhodnutí ze dne 16. 4. 2013, č. j. 14 Kse 9/2012 – 143). III. Ústní jednání a posouzení věci kárným soudem [8] Kárně obviněný se den před nařízeným jednáním z tohoto jednání omluvil. Ve svém podání uvedl bez dalších podrobností, že je nemocen. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se ústní jednání koná zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Právě o posledně uvedený případ se v nynější věci jedná. Omluva kárně obviněného nemůže být důvodná již jen proto, že je naprosto obecná, není z ní patrné, jakou nemocí kárně obviněný trpí a zda mu skutečně brání v účasti na jednání. Aby kárný senát považoval omluvu argumentující zdravotním stavem za důvodnou, muselo by z ní být jasně patrné, že byl s ohledem na jeho konkrétní a jasně specifikovaný závažný zdravotní stav kárně obviněnému nařízen klid na lůžku bez možnosti vycházek, popřípadě mu konkrétní zdravotní stav jinak brání účastnit se jednání (srov. k tomu přiměřeně např. rozsudek NSS ze dne 14. 6. 2012, č. j. 1 As 55/2012 – 32, bod 26, resp. rozhodnutí kárného senátu NSS ze dne 24. 3. 2015, č. j. 14 Kse 7/2014 – 54, bod 8). Po obdržení omluvy soud kárně obviněného obratem informoval (přípis byl odeslán do jeho datové schránky v 15.48 hod), že jeho omluvu bere na vědomí, nicméně kárnou žalobu i v jeho nepřítomnosti projedná. Kárně obviněný měl v každém případě právo, aby jeho zájmy během jednání zastupoval alespoň jím zvolený zástupce. Kárně obviněný ovšem ani této možnosti nevyužil. Kárný senát proto projednal věc v nepřítomnosti kárně obviněného. [9] Při ústním jednání dne 15. 9. 2015 kárný žalobce setrval na svém návrhu. [10] Kárný senát posoudil jednotlivé s