§ 17 zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců – Ústní jednání je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti…
Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců · 7/2002 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 7/2002 Sb. upravuje průběh ústního jednání v kárném řízení se soudci a státními zástupci, stanovuje jeho veřejnost, povinnou přítomnost účastníků a postup při přednesení návrhu a seznámení s výsledky předběžného šetření. Ústní jednání je vždy veřejné, což znamená, že se ho může zúčastnit kdokoli. (§ 17 zákona č. 7/2002 Sb., zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obviněný
- Judikatura: na § 17 odkazuje 58 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 7/2002 Sb.
(1) Ústní jednání je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, požádá-li o to, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.
(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu z řad soudců.
(3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ústní jednání je vždy veřejné, což znamená, že se ho může zúčastnit kdokoli.
- Kárně obviněný se musí jednání účastnit, ledaže o projednání v jeho nepřítomnosti sám požádá, odmítne se dostavit nebo se nedostaví bez omluvy.
- Pokud má kárně obviněný obhájce, má tento obhájce právo být přítomen ústnímu jednání.
- Na začátku jednání navrhovatel (nebo předseda kárného senátu či jím určený člen) představí návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření a odůvodní jej.
Na co si dát pozor
- Kárně obviněný by si měl být vědom, že jeho nepřítomnost na jednání bez omluvy nebo odmítnutí se dostavit nezabrání projednání věci.
- Pro řádnou přípravu obhajoby je důležité, aby kárně obviněný a jeho obhájce věděli, že mají právo se jednání zúčastnit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 17
Jak soudy aplikují § 17
Nejvyšší správní soud přitom postupoval podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., které umožnuje věc projednat v nepřítomnosti kárně obviněného, pokud se bez důvodné omluvy nedostaví.
V ústavní stížnosti stěžovatel s poukazem na ustanovení § 17 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, uvedl, že jednání kárného soudu bylo nařízeno na den 2. 6. 2010 a že opakovaně a včas žádal o odročení jednání z důvodu, že již v lednu 2010 měl na stejný den nařízena rozvrhová jednání, což také řádně doložil.
K dotazu předsedy senátu soud ujistila, že její prohlášení, že spáchala skutek, který je předmětem sjednané dohody, učinila dobrovolně a bez jakéhokoliv nátlaku a jsou jí známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen ZoŘ), tedy že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové …