2 Ads 236/2014

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2013, č. j. MPSV-UM/12236/13/4S-JČK.

Usnesením ze dne 21. 1. 2015, č. j. 2 Ads 236/2014 - 14, Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, protože stěžovatel ohledně svých majetkových poměrů soudu sdělil neurčité údaje a svá tvrzení řádně nedoložil. Zároveň citovaným usnesením vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti a ke splnění této povinnosti stěžovateli stanovil lhůtu jednoho týdne od doručení citovaného usnesení.

Citované usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 2. 2. 2015; lhůta ke splnění usnesením uložené povinnosti tedy marně uplynula dne 9. 2. 2015. Stěžovatel přípisem z 6. 2. 2015 sdělil, že si na své náklady „nebude zajišťovat povinného zástupce pro přezkum nesoudného rozsudku“ krajského soudu. Z jeho vyjádření je patrné, že zastoupení advokátem není ochoten si obstarat a soudu doložit.

Z ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Povinné zastoupení advokátem je tak v řízení o kasační stížnosti jednou z podmínek řízení. Nejvyšší správní soud proto postupoval podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. a kasační stížnost stěžovatele odmítl, neboť se jedná o vadu, která brání meritornímu projednání věci.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.