— Nejvyšší správní soud

15 Kse 9/2015- 54 - text pokračování 15 Kse 9/2015 - 65 R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako kárný soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a členů JUDr. Zbyňka Poledny, Mgr. Davida Chaloupky, Mgr. Jaroslava Kocince, JUDr. Gabriely Vilímkové a Mgr. Barbory Kubíkové v právní věci kárného žalobce: předseda kontrolní komise Exekutorské komory ČR, se sídlem Na Pankráci 1062/58, Praha 4, adresa pro doručování: Radnická 14/16, Brno, proti kárně obviněnému: Mgr. J. V., soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 3, se sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1, zastoupenému Mgr. Petrem Faltusem, advokátem se sídlem Doudlebská 1046/8, Praha 4, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudního exekutora ze dne 7. 9. 2015, takto: Mgr. J. V., soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 3, se sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 I. s e podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a § 120 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), zprošťuje kárné žaloby pro skutek, že jako soudní exekutor pověřený vedením exekučního řízení sp. zn. 140 Ex 00657/13 zvolil za účelem vymožení pohledávky oprávněného zcela zjevně nevhodný způsob exekuce, neboť exekučním příkazem ze dne 7. 11. 2013 rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného a dne 22. 11. 2013 učinil úkony směřující k prodeji předmětných věcí, aniž by si ověřil, zda nelze exekuci provést jiným způsobem, čímž se měl dopustit kárného provinění podle § 116 odst. 3 písm. a) a b) exekučního řádu, protože uvedený skutek není kárným deliktem. II. Kárně obviněný je vinen tím, že II.a Jeho zaměstnanci J. F. (vykonavatel) a J. B. (další zaměstnanec) si dne 22. 11. 2013 v rámci exekučního řízení sp. zn. 140 Ex 00657/13 bez vyžádání součinnosti třetí osoby a bez jejího souhlasu zjednali přístup na její pozemek parc. č. 74/27 v katastrálním území Tuřice, obec Tuřice, a provedli soupis 38 ks měničů zn. SIEMENS SINVERT PVM17, přestože byly součástí jiné věci (zařízení fotovoltaické elektrárny Tuřice) ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, která byla ve vlastnictví třetí osoby, jež měniče neodevzdala dobrovolně a nebylo zjištěno, že by povinnému svědčilo k pozemku či elektrárně jakékoliv právo nebo že by je povinný užíval, přičemž zaměstnanci kárně obviněného takto postupovali s jeho vědomím a v součinnosti s ním, tedy porušil povinnosti stanovené právním předpisem, konkrétně § 2, § 13, § 46 odst. 1 exekučního řádu, § 326 odst. 1 a 2 o. s. ř. a § 55 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 11 vyhlášky č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, tím spáchal kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 4 písm. a) exekučního řádu. II.b Jeho zaměstnanci J. F. (vykonavatel) a J. B. (další zaměstnanec) zajistili dne 22. 11. 2013 v rámci exekučního řízení sp. zn. 140 Ex 00657/13 38 ks měničů zn. SIEMENS SINVERT PVM17 nacházejících se na pozemku parc. č. 74/27 v katastrálním území Tuřice, obec Tuřice, v součinnosti a se souhlasem kárně obviněného, přestože mohli a měli mít pochybnosti, zda tyto měniče byly v době provádění soupisu ve vlastnictví povinného, a přestože byly součástí jiné věci (zařízení fotovoltaické elektrárny Tuřice) ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jejich zajištěním byla věc hlavní znehodnocena a byl znemožněn její provoz, tedy porušil povinnosti stanovené právním předpisem, konkrétně § 2, § 13, § 46 odst. 1 a § 66 odst. 1 exekučního řádu, tím spáchal kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 4 písm. a) exekučního řádu. III. Za uvedené kárné delikty II.a a II.b kárný soud uložil kárně obviněnému podle § 116 odst. 6 písm. c) exekučního řádu pokutu ve výši 50 000 Kč. Tato pokuta je splatná do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Nejvyššího správního soudu č. 3762-46127621/0710, variabilní symbol: 15092015. Odůvodnění: I. Kárná žaloba 1. Kárný žalobce podal dne 8. 9. 2015 u Nejvyššího správního soudu návrh na zahájení kárného řízení se soudním exekutorem Mgr. J. V. pro kárná provinění podle § 116 odst. 3 písm. a), b) a odst. 5 písm. a), b) exekučního řádu. Kárný žalobce vytkl kárně obviněnému, že v řízení vedeném pod sp. zn. 140 Ex 00657/13 rozhodl o provedení exekuce zjevně nevhodným způsobem (skutek I.a), dále pochybení zaměstnanců, kteří v uvedeném řízení provedli soupis movitých věcí, jež měla u sebe třetí osoba, která je nevydala dobrovolně (skutek I.b), a konečně pochybení zaměstnanců, kteří v témže řízení zajistili movité věci, přestože to nebylo účelné a nehrozilo jejich poškození nebo ztráta, a zároveň jejich zajištěním byla znehodnocena věc hlavní ve vlastnictví třetí osoby (skutek I.c). V podrobnostech kárný žalobce uvedl následující argumenty. Skutek I Zjevně nevhodný způsob exekuce 2. Obvodní soud pro Prahu 9 pověřil kárně obviněného dne 6. 11. 2013 vedením exekuce proti společnosti HALLA PLUS, s. r. o. (dále též „povinný“), ve prospěch společnosti První sluneční elektrárna, s. r. o. (dále též „oprávněný“). Exekučním titulem byl vykonatelný notářský zápis obsahující dohodu oprávněného a povinného se svolením k vykonatelnosti. Již dne 7. 11. 2013 kárně obviněný vydal exekuční příkaz čj. 140 Ex 00657/13 – 16 k provedení exekuce prodejem movitých věcí ve vlastnictví povinného a dne 22. 11. 2013 provedl soupis movitých věcí a jejich zajištění (odvoz), aniž dostatečně prověřil, zda nebylo možné provést exekuci některým z prioritních způsobů podle § 58 odst. 2 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013. 3. Byť kárně obviněný rozeslal dne 7. 11. 2013 několik součinnostních dotazů (registr řidičů, finanční úřad, peněžní ústavy), až na výjimky nevyčkal odpovědí. V době provedení soupisu movitých věcí tedy nemohl učinit závěr, že prioritní způsoby exekuce nebyly využitelné. Například z odpovědi Finančního úřadu pro hlavní město Prahu doručené v lednu 2014 vyplývá, že správce daně evidoval přeplatek na dani z příjmů ve prospěch povinného ve výši 861 617 Kč, tedy částku dvojnásobně vyšší než vymáhaná povinnost. Je tedy vysoce pravděpodobné, že by se vymáhaný nárok podařilo uspokojit i některým z méně invazivních způsobů. O tom, že povinný nebyl nemajetný, svědčí také skutečnost, že dobrovolně uhradil celou dlužnou částku již několik dní po zajištění movitých věcí. 4. Jakkoliv nelze usuzovat na nepřiměřenost a nevhodnost zvoleného způsobu exekuce pouze na základě vydání exekučního příkazu, takové úvahy jsou namístě, pokud kárně obviněný provedl soupis a zajištění movitých věcí. Provedení soupisu movitých věcí je třeba chápat jako úkon bezprostředně směřující k provedení exekuce. Zákonný požadavek na použití prioritních způsobů exekuce vyjadřuje obecnou zásadu ochrany povinného a třetích osob, proto je třeba jej dodržet, jsou-li exekucí dotčeny třetí osoby. Exekuční řízení nesmí být zneužito k bezdůvodnému hospodářskému poškození třetí osoby. Prioritní způsoby exekuce obvykle představují menší zásah do sféry povinného a jsou také „levnější“, protože nevznikají další náklady spojené s prodejem věcí. 5. Neobstojí obhajoba, že sám povinný navrhl provedení exekuce prodejem movitých věcí a oprávněný souhlasil. Soudní exekutor není vázán pokyny účastníků řízení a je povinen vykonávat svou činnost nezávisle. Podle § 46 odst. 1 exekučního řádu exekutor dbá ochrany práv účastníků a třetích osob. Kárně obviněnému muselo být zřejmé personální propojení mezi oprávněným a povinným. Jakkoliv nemohl posuzovat účelnost samotného exekučního návrhu, měl projevit přinejmenším zvýšenou obezřetnost. Namísto toho kárně obviněný postupoval takřka výhradně na základě jednostranných tvrzení účastníků řízení, aniž by si ověřil jejich pravdivost. Od počátku přitom věděl, že předmětné movité věci se nacházejí na pozemku třetí osoby. Měniče, jejichž prodeje se účastníci domáhali, byly toho času využívány fotovoltaickou elektrárnou Tuřice (dále též „FVE Tuřice“), přičemž panely, na nichž byly měniče přimontovány, se nacházely na pozemku společnosti SOL 1, s. r. o. Za popsané situace bylo třeba bezvýhradně trvat na tom, aby kárně obviněný důsledně provedl lustrační úkony a posoudil, zda nebylo možné provést exekuci jiným způsobem, příp. aby vyzval majitele pozemku k dobrovolnému vydání předmětných movitých věcí. Skutek II.a Nesplnění podmínek pro soupis movitých věcí 6. Dne 22. 11. 2013 zaměstnanci kárně obviněného J. F. a J. B. provedli v objektu FVE Tuřice soupis movitých věcí (38 ks měničů zn. SINVERT PVM17) a zajistili je. FVE Tuřice se nacházela na pozemku parc. č. 74/27 v katastrálním území Tuřice, jehož vlastníkem byla podle katastru nemovitostí společnost SOL 1. 7. Aby mohl soudní exekutor (jeho zaměstnanec) provést soupis movitých věcí, musí mít náležitě prokázáno, že se jedná o byt, sídlo, místo podnikání či jiné místo, kde má povinný uloženy své věci. Pokud se věci nacházejí u někoho jiného, lze je uči