9 As 167/2016
Nejvyšší správní soud · 1. 7. 2016
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) Bc. I. K., b) P. K., oba zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2011, č. j. S-MHMP 376109/2010/OST/No, za účasti osoby zúčastněné na řízení: PREdistribuce, a.s., se sídlem Praha 5, Svornosti 3199/19a, zast. JUDr. Ľubomírem Fockem, advokátem se sídlem Náprstkova 276/2, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2016, č. j. 5 A 134/2011 – 59,
takto:
Kasační stížnost se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobcům se vrací zaplacené soudní poplatky za kasační stížnost, každému ve výši 5 000 Kč. Poplatky budou vráceny z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jejich zástupce JUDr. Radka Ondruše, advokáta se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno.
Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Nejvyšší správní soud obdržel dne 1. 7. 2016 kasační stížnost žalobců (dále jen „stěžovatelé“) směřující proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 22. 4. 2011, č. j. S-MHMP 376109/2010/OST/No.
Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle § 37 odst. 3, věty první, s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
Kasační stížnost stěžovatelů ze dne 1. 7. 2016 neobsahovala důvody, pro které stěžovatelé napadají v záhlaví označený rozsudek městského soudu.
Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto náležitosti doplněny v souladu s § 106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byli stěžovatelé vyzváni k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Usnesením ze dne 11. 7. 2016, č. j. 9 As 167/2016 - 14, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele prostřednictvím zástupce k odstranění nedostatků kasační stížnosti spočívajících v absenci důvodů kasační stížnosti, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání.
Usnesením, kterým byli stěžovatelé vyzváni k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno zástupci stěžovatelů dne 14. 7. 2016. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula dne 15. 8. 2016.
Lze tedy uzavřít, že lhůta k doplnění kasační stížnosti marně uplynula dne 15. 8. 2016, aniž by stěžovatelé či jejich zástupce plně vyhověli výzvě ze dne 11. 7. 2016 a doplnili kasační stížnost. Rovněž nebylo v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty požádáno o její prodloužení.
Stěžovatelé jsou zastoupeni advokátem - právním profesionálem, který si musí být vědom toho, že povinnou náležitostí kasační stížnosti je odůvodnění. Zástupce stěžovatelů byl v tomto smyslu soudem poučen a k doplnění vyzván. Přesto však kasační stížnost doplněna nebyla.
Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v § 37 odst. 3 ve spojení s § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelé nevyhověli výzvě soudu ve stanovené lhůtě, soudu nezbylo než kasační stížnost odmítnout v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplacených soudních poplatků oběma stěžovatelům, každému ve výši 5 000 Kč, a to prostřednictvím jejich zástupce.
Výrok o náhradě nákladů řízení v případě osoby zúčastněné na řízení se opírá o § 60 odst. 5, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterého osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Protože soud v dané věci osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti neuložil, rozhodl tak, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2016
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu