7 As 188/2016 — Nejvyšší správní soud

7 As 188/2016- 75 - text 7 As 188/2016 - 81 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. P. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, za účasti osob zúčastněných na řízení: I. J. J., II. P. J., 1, III. F. M., a IV. Lázně Velké Losiny, s. r. o., se sídlem Lázeňská 323, Velké Losiny, zastoupená JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem Sadová 1585/7, Ostrava - Moravská Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 7. 6. 2016, č. j. 65 A 10/2015 – 197, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Rozhodnutím ze dne 18. 7. 2014, č. j. MUSP 69096/2014, Městský úřad Šumperk (dále jen „stavební úřad“) rozhodl o umístění stavby „Rozvoj termálních lázní Velké Losiny – parkoviště“ na pozemcích parc. č. 504/1 (ostatní plocha), X (zahrada), X (zastavěná plocha a nádvoří), 518 (ostatní plocha), X (ostatní plocha), X (zahrada), X (zastavěná plocha a nádvoří), X (ostatní plocha), X (zahrada) a 558/1 (ostatní plocha), v k. ú. Velké Losiny. [2] Rozhodnutím ze dne 5. 1. 2015, č. j. KUOK 114037/2014, Krajský úřad Olomouckého kraje (dále jen „žalovaný“) zamítl odvolání žalobce a shora uvedené rozhodnutí potvrdil. II. [3] Žalobce podal proti výše uvedenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, který ji zamítl rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, č. j. 65 A 10/2015 – 197. [4] K námitce, že nebyl zpracován posudek o vlivu stavby na životní prostředí, krajský soud uvedl, že s ohledem na parametry stavby nelze dovozovat nutnost provedení posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Seznam záměrů podléhajících posouzení je taxativně uveden v Příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“), přičemž předmětnou stavbu nelze pod žádnou z položek v příloze uvedených podřadit. [5] Námitky žalobce proti závěru zjišťovacího řízení Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 7. 3. 2013, č. j. KUOK 14578/2013, byly nekonkrétní, neboť uváděl pouze holé konstatování, že závěr zjišťovacího řízení je nesprávný a že mělo být provedeno posouzení vlivu na životní prostředí. Žalobce pouze uplatňoval námitky vlastníka sousední nemovitosti, který toliko izolovaně napadal nadměrnost hluku, prachu a světelného smogu, a to vždy z pohledu tzv. pohody bydlení. Tyto námitky nejsou způsobilé jakkoli ovlivnit závěr zjišťovacího řízení. [6] Krajský soud shledal jako důvodnou námitku žalobce, která se týkala procesního pochybení ve zjišťovacím řízení v podobě nezveřejnění informace o zahájení tohoto řízení způsobem upraveným v § 16 odst. 3 písm. c) zákona o posuzování vlivů, tj. nejméně ještě jedním způsobem v dotčeném místě obvyklým (např. v místním tisku, rozhlase apod.). Zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pro popsanou procesní vadu, spočívající v procesním pochybení při tvorbě jednoho z podkladů územního rozhodnutí, by však bylo nemístně formalistické. S ohledem na obecnost žalobcových výtek vůči závěru zjišťovacího řízení, lze totiž mít za to, že případné nezveřejnění oznámení záměru v místním rozhlase či tisku se nijak fakticky nedotklo práv žalobce. Ani případné nové provedení zjišťovacího řízení by totiž nemohlo vést ke změně jeho závěru, a to s ohledem na jednoznačnost stanovisek dotčených orgánů a absenci konkrétních námitek žalobce, které by byly způsobilé závěr zjišťovacího řízení ovlivnit. [7] Námitka nesouladu zamýšlené stavby s územním plánem obce Velké Losiny je podle krajského soudu nedůvodná. Z grafické části územního plánu vyplývá, že předmětná stavba se nachází v ploše určené pro rozvoj lázní, a to konkrétně rozvoj výstavbou parkoviště pro potřeby lázeňského provozu. S tímto výkladem koresponduje také logický závěr žalovaného o tom, že označení „P“ ve žluté ploše je v územním plánu užíváno pro označení veřejně přístupného parkoviště bez bližšího určení jeho využití, zatímco označení „P“ v jiných plochách vymezuje plochu, v níž je možné zřídit parkoviště pro účely daného konkrétního druhu plochy, tj. v případě „P“ na fialově šrafované ploše pro účely rozvoje lázní. Umístění parkoviště v předmětné ploše je jako přípustné využití funkční plochy UD (doprava) poté uvedeno i v textové části. Umístění stavby parkoviště je tudíž v souladu s územním plánem obce Velké Losiny. [8] Krajský soud nepřisvědčil ani žalobní námitce nesouladu zamýšlené stavby s „lázeňskou legislativou“. V této souvislosti je podle jeho názoru přiléhavý odkaz stavebního úřadu na souhlasné závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví – Českého inspektorátu lázní a zřídel ze dne 26. 12. 2012, č. j. MZDR 42087/2012-2/OZD-ČIL-Ho. Tomuto orgánu je svěřena působnost na úseku ochrany přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských míst. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb, o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lázeňský zákon“), má pravomoc podávat ve věcech umístění staveb v lázeňských místech závazná stanoviska, která může podle § 38 lázeňského zákona vázat na splnění podmínek. Tak tomu v posuzované věci bylo, neboť uvedený správní orgán učinil svůj souhlas s umístěním předmětné stavby závislým na splnění celkem 8 podmínek. [9] Pokud jde o námitku nesprávnosti úvah žalovaného o ochraně krajinného rázu, je třeba podle krajského soudu uvést, že v žalobou napadeném rozhodnutí žádné úvahy žalovaného o možném dotčení krajinného rázu nejsou obsaženy. Důvodem je skutečnost, že ani v odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu žalobce proti argumentaci správního orgánu I. stupně, obsaženou na str. 10 rozhodnutí ze dne 18. 7. 2014 (vypořádání námitky č. 19) ničeho nenamítal. Krajský soud tedy nemohl neexistující úvahy žalovaného podrobit přezkumu. V této souvislosti krajský soud vytkl žalobci i nekonkrétní tvrzení, že zamýšlená stavba je způsobilá výrazně snížit či změnit krajinný ráz. Žalobce v žalobě i v námitkách vznesených v územním řízení tvrdil, že předmětná stavba je bezpochyby způsobilá negativně ovlivnit krajinný ráz, aniž by však konkretizoval v jakém směru a aniž by popsal současnou hodnotu krajinného rázu v místě navrhované stavby a charakterizoval hlavní typické a individuální znaky dotčené krajiny. Není tedy zřejmé, s jakým stavem krajiny by měla být krajina s umístěním předmětné stavby srovnávána. [10] K námitce absence posouzení vlivu stavby na hluk, prašnost a zvýšení světelného smogu krajský soud uvedl, že tato je částečně co do posouzení vlivu stavby na hladinu hluku v okolních nemovitostech, vyvrácena obsahem správního spisu, jehož součástí je hluková studie RNDr. Z. K., kterou předložil investor již při oznámení záměru v rámci zjišťovacího řízení. Ve vztahu k prašnosti a světelnému smogu se žalobce domáhal posouzení těchto možných vlivů, avšak sám nevymezil a nekvantifikoval, v jakém rozsahu by měly být jeho nemovitosti dotčeny uvedenými imisemi. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), ani vyhláška č. 503/2006 Sb., která stavební zákon provádí, neukládají povinnost žadateli o vydání územního rozhodnutí doložit k žádosti posudky o vlivu stavby na okolní nemovitosti a jejich obyvatele ve vztahu k uvedeným imisím. [11] Námitku nesprávného vymezení stavbou dotčených pozemků krajský soud rovněž shledal nedůvodnou. Při porovnání slovního vymezení prostorového řešení stavby s grafickým vyznačením stavby ve výkresu C – Situace stavby (ze dne 23. 7. 2013), který je podle výroku II. bodu 1 rozhodnutí stavebního úřadu grafickou přílohou tohoto rozhodnutí, nezjistil krajský soud žádný nesoulad mezi výrokem a grafickou přílohou. K druhé výtce žalobce, že závěr zjišťovacího řízení ze dne 7. 3. 2013 se týkal rovněž pozemku parc. č. X, jehož vlastníkem je osoba, která účastníkem zjišťovacího řízení nebyla, krajský soud uvedl, že uvedení parcelního čísla X v k. ú. Velké Losiny ve vymezení umístění stavby závěru zjišťovacího řízení ze dne 7. 3. 2013 je zcela zjevnou nesprávností. Pozemek parc. č. X nemohl být s ohledem na jeho umístění zcela mimo parametry předmětné stavby nikdy umísťovanou stavbou dotčen, přičemž se jedná o skutečnost na první pohled zjevnou. [12] Krajský soud se dále neztotožnil s tvrzením žalobce, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí pozbyla platnosti veškerá vyjádření dotčených orgánů státní správy,