9 As 189/2016 — Nejvyšší správní soud

9 As 189/2016- 32 - text 9 As 189/2016 - 36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: město Trutnov, se sídlem Slovanské náměstí 165, Trutnov, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 12. 2. 2015, č. j. ÚOHS-R53/2014/VZ-4206/2015/321/MMl, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2016, č. j. 62 Af 44/2015 – 49, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí předsedy žalovaného specifikovanému v záhlaví. Tím byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2014, č. j. ÚOHS-S304/2013/VZ-2440/2014/511/JPo, kterým žalovaný rozhodl, že se stěžovatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 14. 6. 2010 (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) a uložil mu za to pokutu ve výši 50 000 Kč. Delikt měl spočívat v tom, že stěžovatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a 6 zákona o veřejných zakázkách v návaznosti na § 6 citovaného zákona tím, že nevyloučil uchazeče – účastníky sdružení „Sdružení BAK a PROFIL NÁBYTEK“ BAK stavební společnost, a.s., a PROFIL NÁBYTEK, a.s. (dále společně jen „vybraný uchazeč“), z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas – dodávka vybavení interiéru“ zadanou v otevřeném řízení, ačkoliv nabídka tohoto uchazeče nesplňovala požadavek stěžovatele uvedený v článku 12.6. zadávací dokumentace, tím současně nedodržel zásadu rovného zacházení a transparentnosti. Tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a s vybraným uchazečem následně uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. [2] Vybraný uchazeč podal nabídku, v níž hodnotící komise zjistila chybu při výpočtu nabídkové ceny v položkovém rozpočtu, proto byl vyzván k předložení dodatečných informací. Na to reagoval vysvětlením, že u jedné z položek výkazu výměr omylem uvedl nesprávný počet kusů, tj. 90 namísto požadovaných 9 kusů, čímž došlo k výpočtu nesprávné nabídkové ceny, a tedy při správném výpočtu ceny je celková nabídková cena 5 798 039 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) namísto v nabídce uvedených 7 246 400 Kč bez DPH. Hodnotící komise vysvětlení a opravu nabídkové ceny uchazeče přijala a jeho nabídku hodnotila podle opravené nabídkové ceny a vyhodnotila ji jako nejvhodnější. [3] Krajský soud se ztotožnil se žalovaným, že k vysvětlení nabídky postupem dle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách může hodnotící komise vyzvat jen tehdy, pokud to nevede ke změně nabídky. Je-li nabídková cena hodnotícím kritériem, pak takový postup nemůže vést k žádným opravám údajů obsažených v položkových rozpočtech, jež by vedly ke změně nabídkové ceny, byť by původní údaje obsažené v nabídce byly výsledkem chybné početní operace uchazeče. [4] Nabídky po jejich podání nelze měnit způsobem, který by byl změnou návrhu smlouvy, což by způsobilo, že by zadavatel neuzavíral smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsažené v nabídce vybraného uchazeče podle § 82 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách. Za nepřípustnou změnu nabídky po dobu běhu zadávací lhůty je třeba pokládat změnu hodnot, jež jsou předmětem kteréhokoli z hodnotících kritérií. Jakékoli umožnění pozdější změny těchto hodnot, bez ohledu na důvod, by mohlo otevírat nebezpečnou možnost následných manipulací s nabízenými hodnotami například v závislosti na obsahu nabídek jiných uchazečů. [5] Ačkoliv zákon o veřejných zakázkách v tehdy platném znění neobsahoval výslovnou povinnost uvádět při otevírání obálek s nabídkami nabídkovou cenu, pozdější legislativní úprava ji postupně čím dál tím přísněji zakotvovala. Tyto pozdější legislativní změny však pouze směřovaly k možnosti kontroly nezměnitelnosti nabízených hodnot, která platila již v rozhodné době. Takto přísný požadavek na nezměnitelnost nabídek je esenciálním pro transparentnost celého zadávacího řízení. Všem uchazečům o veřejnou zakázku se musí dostat záruk postavených na garanci odpovídajícího stupně publicity zadávacího řízení. [6] Zákon o veřejných zakázkách výslovně neřeší způsob odstraňování chyb, jež mají vliv na hodnoty, které mají být předmětem hodnocení. Zadavatelé tento nedostatek řeší stanovením podrobných pravidel ohledně způsobu vyplňování výkazů výměr a souladu takto zjištěných údajů s konečným údajem odpovídajícím nabídkové ceně, což učinil i stěžovatel. Nedodržení těchto pravidel musí vést k vyřazení nabídky z hodnocení. Takový požadavek lze dovozovat z logiky věci, jež je dána smyslem položkových rozpočtů. Ten lze spatřovat nejen v bližším vysvětlení způsobu, jakým uchazeč k nabídkové ceně dospěl, nýbrž také v nacenění dílčího plnění v rámci realizace veřejné zakázky pro účely případných budoucích soukromoprávních nároků zadavatele a dodavatele či pro účely účtování případných dodatečných plnění, pokud je zákon umožňuje. Vnitřní nesoulad nabídky v hodnotách, jež mají být předmětem hodnocení, proto nemůže být předmětem vyjasňování nabídky podle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. [7] Jako nepřípadné krajský soud odmítl poukazy na předchozí rozsudky krajského soudu a Nejvyššího správního soudu k možnostem vysvětlení nabídky. Vždy se jednalo o zcela výjimečné situace. Odstranění nejasností nemohlo vést k jakékoli manipulaci s reálně nabídnutou cenou sdělenou při otevírání obálek. Nejednalo se také o opravy v početních operacích, jež podání nabídky předcházely. [8] Pokud byly nabídky hodnoceny se zohledněním změny nabídky vybraného uchazeče, pak byly hodnoceny jinak, než jak by byly hodnoceny podle původních hodnot vážících se k dílčímu hodnotícímu kritériu nabídková cena. Vybraný uchazeč se stal vybraným právě na základě nabídky s opravenou nabídkovou cenou. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [9] Proti rozsudku krajského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [10] V posuzované věci byla vada způsobena zřejmou početní chybou, způsobenou špatným násobením nabídkové ceny jedné z položek. Namísto správného vynásobení 9 kusy byla jednotková cena ve výši 17 881 Kč vynásobena 90 kusy. Zjevně právě touto početní chybou došlo k chybně uvedené celkové ceně, která byla předmětem hodnocení. Stěžovatel proto tuto chybu nabídky vyhodnotil jako zjevnou početní chybu, která má pouze formální vliv na nabídkovou cenu. Faktický vliv však nikoliv, neboť uchazeč zjevně zamýšlel nabídnout cenu, která by vyšla při správném výpočtu. V souladu s výkladem podávaným Ministerstvem pro místní rozvoj, tedy gestorem zákona o veřejných zakázkách, stěžovatel umožnil opravu této chyby. V konkrétním případě nedošlo k žádné manipulaci s nabídkou, což krajský soud nedostatečně zohlednil, neboť své závěry příliš zobecnil. Veškeré postupy proběhly se snahou o co největší transparentnost a zároveň hospodárnost zadávacího řízení. [11] Výklad krajského soudu je založen na extrémní formálnosti, což je v neprospěch zadavatelů i uchazečů o veřejné zakázky. Zadavatelé jsou vedeni zejména snahou o dodržení principu hospodárnosti při vynakládání veřejných prostředků. Takto přísný výklad však znamená nutnost vyloučení každého uchazeče i se zřejmou a lehce opravitelnou chybou v nabídce. Nabídky jsou vypracovávány lidmi, a proto z povahy věci k chybám docházet může. Právo by se tedy s tímto faktem mělo počítat a umožnit opravit takové chyby zřejmým a přezkoumatelným způsobem. [12] Princip transparentnosti by neměl být vyhraněně upřednostňován proti principu hospodárnosti. Je nutno odlišovat zjevné početní chyby, které vznikají v důsledku velkého množství požadavků na uchazeče při zpracování nabídek, a chyby, jejichž odstranění by zakládalo pochybnosti o možné manipulaci s cenami. Zadavatelé jsou schopni od sebe takové chyby odlišit. Zjevné chyby lze opravit zřejmým a přezkoumatelným způsobem. [13] Krajský soud vychází z toho, že za nabídku je nutno považovat jen číselné vyjádření konečné ceny. Podle stěžovatele jsou však nabídkou veškeré její části. [14] Rozhodnutí správních soudů, která krajský odmítl jako nepřiléhavá, na věc dopadají. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010 – 104, č. 2608/2012 Sb. NSS, ve věci žalobce RPIC-ViP s.r.o. (dále jen „rozsudek RPIC-ViP“) uvedl, že vysvětlení nejasnosti, která je již na první po