9 As 65/2017 — Nejvyšší správní soud

9 As 65/2017- 49 - text 9 As 65/2017 - 55 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Tirozet s.r.o., se sídlem Bělehradská 858/23, Praha 2, zast. Mgr. Lucií Petránkovou, advokátkou se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Praha 2, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, se sídlem Sokolovská 167/875, Karlovy Vary, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, za účasti osoby zúčastněné na řízení: B. Č., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 1. 2017, č. j. 57 A 99/2016 - 59, takto: Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 1. 2017, č. j. 57 A 99/2016 - 59, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Včas podanou kasační stížností žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla shora označený rozsudek Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta její žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Nezákonný zásah spatřovala v zápisu poznámky spornosti v katastru nemovitostí, která se vztahovala k nemovitostem vedeným na jejím listu vlastnictví, a požadovala, aby krajský soud žalovanému přikázal s tímto zásahem ustat a obnovit stav, který tu byl před ním. [2] Krajský soud v rámci dokazování zjistil, že osoba zúčastněná na řízení dne 16. 8. 2016 u žalovaného podala žádost o zapsání poznámky spornosti do katastru nemovitostí u nemovitostí vedených na listu vlastnictví stěžovatelky. Svoji žádost odůvodnila tím, že s původní majitelkou předmětných nemovitostí J. N. uzavřela společně se svým manželem „dohodu o kupní smlouvě o prodeji výše uvedených nemovitostí“ a složila na její účet částku 1 000 000 Kč. Ve své žádosti dále uvedla, že než byla kupní smlouva uzavřena, začaly na nemovitosti napadat exekuční příkazy. Osoba zúčastněná na řízení uspokojila pohledávky třetích osob, k nimž se vztahovaly tyto exekuční příkazy, aby získala nemovitost, ve které již bydlela. Takto zaplatila celkem 2 680 000 Kč. Dále v žádosti o zapsání poznámky spornosti uvedla, že když byly všechny exekuce vyplaceny a byla připravována kupní smlouva, ve vztahu k daným nemovitostem byl vydán další exekuční příkaz. Pohledávku ve výši 634 531 Kč, k níž se vztahoval tento exekuční příkaz, uspokojila stěžovatelka, s níž se o tom dohodla osoba zúčastněná na řízení. Smlouvou o smlouvě budoucí se stěžovatelka zavázala osobě zúčastněné na řízení převést dané nemovitosti za částku 950 000 Kč, která měla být složena do 31. 7. 2016, a jelikož se tak nestalo, předložila stěžovatelka osobě zúčastněné na řízení další návrh smlouvy o smlouvě budoucí na částku 1 500 000 Kč. Na závěr žádosti o zápis poznámky spornosti osoba zúčastněná na řízení uvedla, že paní N., původní majitelka předmětných nemovitostí, jí dluží částku 2 680 000 Kč, kterou písemně uznala. Paní N. na sebe podala insolvenční návrh bezprostředně poté, co uzavřela kupní smlouvu se stěžovatelkou, což osoba zúčastněná na řízení vnímá jako vyvedení majetku z majetkové podstaty a cítí se jím být poškozena. Uvedla proto, že u civilního soudu podala žalobu na neplatnost kupní smlouvy mezi paní N. a stěžovatelkou, požádala přitom, aby žalovaný zapsal do katastru poznámku spornosti. [3] Na základě popsané žádosti byla do katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti. Dne 4. 10. 2016 osoba zúčastněná na řízení žalovanému doložila, že proti stěžovatelce a J. N., původní vlastnici nemovitostí, podala žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy mezi paní N. a stěžovatelkou na předmětné nemovitosti a žalobu na určení neúčinnosti této smlouvy ve smyslu § 235 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. [4] Krajský soud věc posoudil na základě § 24 odst. 1, věty druhé, zákona č. 256/2013 Sb., katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), dle níž se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poukázal na § 986 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), který obsahuje obdobnou úpravu. Krajský soud vyhodnotil, že osoba zúčastněná na řízení v žádosti o zápis poznámky spornosti tvrdila, že zápis vlastnictví předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí byl proveden na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu, a že je jím dotčena na svém věcném právu na vlastnictví daných nemovitostí. Shledal proto, že byly naplněny podmínky stanovené v § 24 odst. 1, větě druhé, katastrálního zákona a § 986 občanského zákoníku k zápisu poznámky spornosti do katastru nemovitostí. Jelikož osoba zúčastněná na řízení v zákonné dvouměsíční lhůtě žalovanému doložila, že podala žalobu na určení neplatnosti a neúčinnosti kupní smlouvy k daným nemovitostem, byla naplněna i další podmínka v § 986 občanského zákoníku. Krajský soud dospěl k závěru, že zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí byl proveden v souladu se zákonem. [5] Krajský soud nepřisvědčil ani námitce zpochybňující plnou moc, kterou osoba zúčastněná udělila JUDr. K. J. pro podání žádosti o zapsání poznámky spornosti. Posuzovaná plná moc dokládala zmocnění k „zápisu poznámky spornosti k nemovitostem“, byla opatřena podpisem zmocnitelky – osoby zúčastněné na řízení a podpisem zmocněnce – JUDr. K. J. pod slovy „Přijímám zmocnění a dále zmocňuji (substituce)“, kde jsou uvedena čtyři jména advokátních koncipientů a advokátních tajemnic. Krajský soud uvedl, že plná moc byla předložena současně s podáním žádosti o zápis poznámky spornosti. Šlo o plnou moc udělenou pro jedno správní řízení dle § 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Nešlo o zmocnění pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v budoucnu ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu, proto nemusel být podpis na plné moci úředně ověřen. [6] Krajský soud neshledal žádnou ze žalobních námitek důvodnou, žalobu proto zamítl dle § 87 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [7] Krajský soud přiznal osobě zúčastněné na řízení náhradu nákladů řízení proti stěžovatelce ve výši 7 823 Kč z důvodů zvláštního zřetele hodných dle § 60 odst. 5, věty druhé, s. ř. s., které spatřoval ve finanční situaci osoby zúčastněné na řízení, skutečnosti, že vynaložila nemalé prostředky, aby mohla do svého vlastnictví získat předmětné nemovitosti, a v tom, že zápis poznámky spornosti byl jediný způsob, jak se mohla bránit. II. Obsah kasační stížnosti [8] V kasační stížnosti se uvádí, že dle § 24 odst. 1 katastrálního zákona se může domáhat odstranění nesouladu zapsaného a skutečného právního stavu v katastru žádostí o zápis poznámky spornosti osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu nebo pokud tvrdí, že její práva jsou dotčena zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného. Stěžovatelka namítla, že se krajský soud nezabýval tím, že se osoba zúčastněná nedomáhala zápisu věcného práva. Pokud krajský soud shledal, že šlo o věcné právo, pak neuvedl, o jaké věcné právo šlo. [9] Stěžovatelka má za to, že krajský soud nerozlišuje věcná a obligační práva. U zápisu poznámky spornosti do katastru nemovitostí na žádost je podstatné, jak žadatel vymezení své právo, které je zápisem v katastru dotčeno. Skutečnost, že osoba zúčastněná na řízení tvrdí, že má pohledávku za původní vlastnictví nemovitostí, nesplňuje náležitosti pro zápis poznámky spornosti. Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, že osoba zúčastněná na řízení byla současným stavem zápisu v katastru nemovitostí, kde je k předmětným nemovitostem jako vlastnice zapsána stěžovatelka, dotčena na svém věcném právu, a to vlastnickém právu k těmto nemovitostem. Stěžovatelka namítla, že nic takového ze žádosti o zápis poznámky spornosti nevyplývá. Ze žádosti lze dovodit, že osoba zúčastněná na řízení žádnou smlouvu s původní vlastnicí neuzavřela. S prodejem daných nemovitostí původní vlastnicí stěžovatelce souhlasila, se stěžovatelkou uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí na jejich koupi, jejímž podmínkám však nedostála. [10] Dle metodiky žalovaného se poznámka spornosti podle § 24 odst. 1, věty druhé, katastrálního zákona zapíše na základě žádosti osoby, jejíž věcné právo je dotčeno zápisem provedeným bez právního důvodu. [11] Stěžovatelka poukázala rovněž na komentář k § 986 odst. 1 občanského zákoníku, který obsahuje shodnou úpravu jako § 24 odst. 1, věta druhá, katastrálního zákona. Komentářová literatura (Spáčil, J., a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Kome