6 As 16/2004 — Nejvyšší správní soud

Vol 12/2017- 33 - text Vol 12/2017 - 36 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci navrhovatelky: Mgr. P. K., proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Ing. Andrej Babiš, 3) PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., 4) Ing. Petr Bendl, 5) Mgr. Stanislav Berkovec, 6) Andrea Brzobohatá, 7) JUDr. Stanislav Grospič, 8) Jan Hamáček, 9) Milan Hnilička, 10) Ing. Miroslav Kalousek, 11) František Kopřiva, 12) Ing. Věra Kovářová, 13) Lenka Kozlová, 14) Mgr. Helena Langšádlová, 15) Přemysl Mališ, 16) Marcela Melková, 17) Ing. Vojtěch Munzar, 18) Tomio Okamura, 19) Ing. František Petrtýl, 20) Ing. Jaroslava Jermanová Pokorná, 21) Mgr. Vít Rakušan, 22) Radek Rozvoral, 23) Ing. et Ing. Jan Skopeček, 24) prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., 25) Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., 26) Ing. Miloslava Vostrá, a 27) Ing. Veronika Vrecionová, ve věci „návrhu na vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako celku a návrhu na vyslovení neplatnosti volby zvolených kandidátů a jejich případných náhradníků ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR“, takto: I. Návrh na neplatnost volby odpůrců 2) Ing. Andreje Babiše, 3) PhDr. Ivana Bartoše, Ph.D., 4) Ing. Petra Bendla, 5) Mgr. Stanislava Berkovce, 6) Andrey Brzobohaté, 7) JUDr. Stanislava Grospiče, 8) Jana Hamáčka, 9) Milana Hniličky, 10) Ing. Miroslava Kalouska, 11) Františka Kopřivy, 12) Ing. Věry Kovářové, 13) Lenky Kozlové, 14) Mgr. Heleny Langšádlové, 15) Přemysla Mališe, 16) Marcely Melkové, 17) Ing. Vojtěcha Munzara, 18) Tomia Okamury, 19) Ing. Františka Petrtýla, 20) Ing. Jaroslavy Jermanové Pokorné, 21) Mgr. Víta Rakušana, 22) Radka Rozvorala, 23) Ing. et Ing. Jana Skopečka, 24) prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., 25) Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D., 26) Ing. Miloslavy Vostré, a 27) Ing. Veroniky Vrecionové poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve volbách konaných 20. 10. 2017 a 21. 10. 2017 se zamítá. II. Ve zbytku s e návrh odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh [1] Návrhem ze dne 27. 10. 2017 se navrhovatelka domáhala rozhodnutí o neplatnosti voleb. Jako eventuální petit navrhla, aby soud rozhodl o neplatnosti volby kandidátů zvolených ve volbách do Poslanecké sněmovny ve Středočeském kraji za politickou stranu TOP 09 a politická hnutí ANO 2011 a Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a všech jejich případných náhradníků, eventuálně aby rozhodl o neplatnosti volby všech kandidátů zvolených ve volbách do Poslanecké sněmovny ve Středočeském kraji a jejich případných náhradníků. [2] Navrhovatelka uvedla, že ve volební kampani byly zobrazovány vojenské zbraně a využívány výzvy k násilí. Konkrétně poukázala na volební spot a billboard politického hnutí ANO 2011, volební spoty a letáky politické strany TOP 09, a plakáty politické strany REALISTÉ. Takový způsob volební kampaně navrhovatelka považuje za neslučitelný s hodnotami demokratického právního státu a nebezpečný a neodpovědný vůči občanům. Volby vedené pod vlivem zbraní nejsou svobodné ve smyslu čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. Ústavy. I přes skutečnost, že zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „volební zákon“), nezná kategorii absolutních vad voleb, je navrhovatelka přesvědčena, že výše uvedené vady zakládají absolutní neplatnost voleb. Judikatura Ústavního soudu a NSS, která opakovaně potvrdila neexistenci absolutních vad voleb, nebere v úvahu vady extrémní, jako je právě např. výskyt zbraní a výzev k násilí. V takové situaci by kategorie absolutní vady měla být dovozena přímou aplikací Ústavy a LZPS. Navrhovatelka dále uvedla, že je přesvědčena, že by měla existovat volební ochrana proti podobnému chování volebních subjektů. [3] Vedle výše uvedené absolutní vady se ve volbách vyskytla i vada relativní, která hrubým výsledkem ovlivnila výsledek voleb, a to způsob vedení volební kampaně politického hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD). Ústředním motivem volební kampaně tohoto hnutí byla hesla „Stop islámu“ a „Ne islámu“. Toto heslo je nejenom „do nebe volající hloupost“, neboť vystavení „stopky“ islámu je s ohledem na jeho celosvětové rozšíření zjevně nemožné, ale zároveň se jedná o výzvu k protiústavnímu jednání a je v rozporu se svobodou vyznání garantovanou v čl. 15 a čl. 16 LZPS. Citované volební heslo připomíná fašistické heslo „Jude Raus“. Ačkoliv je migrační krize závažný problém a integrace lidí z odlišného kulturního prostředí bude v budoucnosti velmi komplikovaná, nelze celou komplexní a složitou situaci řešit vyvoláváním nenávisti a strachu, jak to činilo hnutí SPD. V České republice žije bezproblémově mnoho osob vyznávajících islám a tyto osoby se nyní v důsledku výše uvedeného jednání musí cítit ohroženy na svých právech. Vedení volební kampaně ze strany SPD je tedy ve zjevném rozporu s § 6 odst. 5 volebního zákona, neboť taková kampaň není vedena čestně a poctivě, a s čl. 1 odst. 1 Ústavy. Způsob vedení volební kampaně politického hnutí SPD je natolik neslučitelný s hodnotami demokratického právního státu, že by mělo být rozhodnuto o neplatnosti voleb všech kandidátů politického hnutí SPD, resp. o neplatnosti voleb jako celku. Eventuálně má tato vada za následek neplatnost volby kandidátů ve Středočeském kraji, neboť masivnost volební kampaně postavené na hesle „Stop islámu“ musela mít nutně značný vliv na rozhodování voličů, čímž došlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb. [4] S ohledem na výše uvedené vady navrhovatelka formulovala tři návrhy. Primárním návrhem se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny konaných dne 20. a 21. 10. 2017 jako celku. Pro případ, že by NSS došel k závěru, že nemá pravomoc o takovém návrhu rozhodnout, navrhla navrhovatelka, aby řízení přerušil a předložil Ústavnímu soudu návrh na posouzení ústavnosti § 87 odst. 1 volebního zákona, případně aby tento její návrh odmítl. Navrhovatelka zároveň navrhla, aby pro případ nevyhovění jejímu primárnímu návrhu NSS rozhodl o neplatnosti volby všech kandidátů zvolených ve Středočeském kraji a jejich náhradníků, eventuálně aby rozhodl o neplatnosti volby poslanců a jejich náhradníků zvolených ve Středočeském kraji za politickou stranu TOP 09 a politická hnutí Ano 2011 a Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD). [5] Nejvyšší správní soud vyzval navrhovatelku usnesením ze dne 2. 11. 2017 k upřesnění, jaká porušení volebního zákona spojuje s nezákonnou volbou konkrétního kandidáta nebo konkrétních kandidátů. [6] V doplnění návrhu ze dne 6. 11. 2017 navrhovatelka uvedla, že hlavním důvodem, pro které musí být zobrazení zbraní ve volební kampani zakázáno, je bezpečnost občanů. Hlavní zbraní politiků by ve volební kampani měly být jejich myšlenky a argumenty. Eventuální návrh na neplatnost volby kandidátů zvolených ve Středočeském kraji je formulován v souladu se zákonem a judikaturou a navrhovatelka na něm trvá i přesto, že vyhovění návrhu by muselo zcela zjevně vyvolat hlubokou politickou krizi. Kandidátům politických stran a hnutí uvedených výše navrhovatelka přičítá jednání v rámci politické kampaně těchto subjektů (viz odst. [2] a [3]). Jednání politických stran a hnutí v rámci jejich oficiální kampaně je nutné přičítat všem jejím kandidátům. Opačný postup by zcela vyprázdnil právo navrhovatelky na soudní ochranu ve věcech volebních. Zvoleným kandidátům jiných politických stran a hnutí, než jsou strana TOP 09 a hnutí ANO 2011 a SPD, nepřičítá navrhovatelka žádné nezákonné jednání. Volbu těchto kandidátů napadla navrhovatelka pouze z důvodu ochrany volebních výsledků, neboť vyslovení neplatnosti volby zvolených poslanců a jejich náhradníků za některou politickou stranu či hnutí by zjevně zkreslilo výsledky voleb. [7] Státní volební komise ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2017 uvedla, že volební zákon nespojuje s porušením § 16 odst. 5 volebního zákona žádnou sankci. Zároveň odkázala na nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 2. 1999, sp. zn. I. ÚS 526/98, a ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, a obsáhle z nich citovala. Ostatní odpůrci se k návrhu nevyjádřili. II. Posouzení Nejvyššího správního soudu [8] Navrhovatelka formulovala dva hlavní návrhy, a to na neplatnost voleb jako celku a na neplatnost volby kandidátů včetně jejich náhradníků. [9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle platné právní úpravy, jíž si je ostatně navrhovatelka vědoma, je možno u voleb do Poslanecké sněmovny podat výhradně návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů). Zpochybnit neplatnost hlasování a neplatnost voleb je možné pouze u voleb do Senátu (viz usnesení NSS ze dne 26. 6. 2006, č. j. Vol 5/200646, publikované pod č. 944/2006 Sb. NSS). [10] Platná právní úprava volebního soudnictví nezná ani absolutní vady volebního řízení; všechny možné vady a pochyb