7 As 243/2017 — Nejvyšší správní soud

7 As 243/2017- 31 - text 7 As 243/2017 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. M. M., zastoupen Mgr. Sylvou Šiškeovou, advokátkou, se sídlem Jakubské náměstí 4, Brno, proti žalovaným: 1) Úřad městské části města Brna, Brno - střed, se sídlem Dominikánská 2, Brno, a 2) Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného 2) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, č. j. 6 A 25/2017 – 83, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovaný 2) j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 400 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně Mgr. Sylvy Šiškeové, advokátky. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, který spatřoval v tom, že v důsledku jeho osvojení v souladu s § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), mu bylo v evidenci rodných čísel odebráno rodné číslo a nahrazeno novým rodným číslem. [2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 6. 2017, č. j. 6 A 25/2017 – 83, rozhodl o podané žalobě tak, že žalobu proti žalovanému 1) zamítl a žalovanému 2) přikázal, aby žalobci odebral stávající rodné číslo a znovu mu přidělil jeho původní rodné číslo. [3] V odůvodnění rozsudku městský soud konstatoval, že změna rodného čísla byla zákonným důsledkem osvojení a byla provedena příslušným správním orgánem z moci úřední, a to úkonem, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. a který zasáhl do právní sféry žalobce. Vzhledem k výše uvedenému lze změnu rodného čísla u žalobce považovat za zásah. Původcem předmětného zásahu pak bylo Ministerstvo vnitra, které podle § 17 odst. 7 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“) s ohledem na rok narození žalobce (X) změnu jeho rodného čísla fakticky provedlo. Pasivní legitimace v daném řízení tak svědčí pouze žalovanému 2). Při posuzování důvodnosti podané žaloby městský soud zohlednil, že ke dni vydání jeho rozhodnutí zákon o evidenci obyvatel již neumožňoval změnu rodného čísla zletilé osvojované osoby, § 17 odst. 2 ve znění účinném od 1. 1. 2016 výslovně míří pouze na případy osvojení nezletilých osob. S ohledem na to, že se v případě předmětného zásahu jedná o zásah trvající, rozhodl městský soud podle § 87 odst. 2 s. ř. s. tak, že žalovanému 2) přikázal, aby žalobci znovu přidělil jeho původní rodné číslo. Třetím výrokem rozhodl městský soud o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení. II. [4] Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podal žalovaný 2) [dále jen „stěžovatel“] v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [5] Stěžovatel úvodem konstatoval, že minulá ani současná právní úprava zákona o evidenci obyvatel neupravuje navrácení či zrušení rodného čísla po provedení změny rodného čísla. Městským soudem uložená povinnost tak nemá oporu v zákoně a v případě navrácení původního rodného čísla žalobci by tak došlo k rozporu s právním předpisem. Splnění této povinnosti by bylo zejména z pohledu registru rodných čísel značné problematické i po stránce technické, neboť číselník důvodů pro provedení změny rodného čísla obsahuje pouze důvody taxativně vymezené § 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel a navrácení původního rodného čísla nepřipouští. Na základě rozsudku městského soudu rovněž dojde k nadměrnému zatěžování žalobce spojenému s další výměnou osobních dokladů, rodného listu, dokladu o přiděleném rodném čísle, zdravotního průkazu pojištěnce atd. [6] Městský soud konstatoval, že ze strany stěžovatele se nejednalo o nezákonný zásah, neboť v době provedení změny rodného čísla žalobci, tj. v roce 2014, bylo v tehdy platném znění § 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel stanoveno, že změna rodného čísla se provede v případě, kdy došlo k osvojení. Stěžovatel v souvislosti s výše uvedeným proto namítl, že podmínka (č. 3) stanovená § 82 s. ř. s. nebyla naplněna, a ochrana proti nezákonnému zásahu tak neměla být žalobci poskytnuta. [7] Postup stěžovatele při změně rodného čísla žalobce po jeho osvojení byl plně v souladu se zákonem o evidenci obyvatel v té době platným a účinným. Tento postup byl městským soudem shledán zcela konformním, a proto nemohlo dojít vůči žalobci k nezákonnému zásahu. S ohledem na tuto skutečnost stěžovatel vyjádřil i nesouhlas s výrokem o povinnosti k náhradě nákladů řízení před městským soudem. III. [8] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že jej změna rodného čísla velmi negativně postihla. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že by vrácení původního rodného čísla žalobci bylo z pohledu registru rodných čísel značně problematické i po stránce technické, tento argument nemůže být relevantním v porovnání s úskalími, která provedenou změnou byla způsobena žalobci. Případné technické obtíže správního orgánu nemohou být důvodem pro neodstranění závažného zásahu do práv fyzické osoby. K námitce, že se v daném případě ani podle městského soudu nejednalo o nezákonný zásah, žalobce poukázal na to, že městský soud správně vyhodnotil nezákonnost předmětného zásahu s ohledem na to, že tento zásah trval v době rozhodnutí soudu, přičemž však od 1. 1. 2016 již v případě osvojení zletilého zákon změnu rodného čísla neukládal. Za zcela pitoreskní pak považoval „obavu“ stěžovatele o nadměrném zatěžování stěžovatele změnou – vrácením původního rodného čísla. Žalobce ochotně podstoupí veškeré kroky vedoucí k vrácení původního rodného čísla, neboť má podrobně zmapováno, ve kterých agendách státní správy a dalších institucí ke změně došlo, tuto cestu považuje za výrazně jednodušší a méně rizikovou. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že mu neměla být uložena povinnost náhrady nákladů řízení, pak je třeba zdůraznit, že žalobce měl ve věci úspěch, a městský soud mu proto v souladu s § 61 odst. 1 s. ř. s. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Současně jsou v jeho případě dány důvody zvláštního zřetele hodné tak, že mu mohly být náklady řízení přiznány i v souladu s § 60 odst. 8 s. ř. s., neboť žalobce podání žaloby sám nezavinil. Podání žaloby bylo jediným možným krokem k obraně jeho práv poté, kdy vlivem opomenutí zákonodárce přistoupily orgány veřejné moci ke změně jeho rodného čísla. Předmětný zásah pak žalobce ovlivnil ve všech sférách života. Žádné tvrzení stěžovatele nevyvrací důvodnost žalobních tvrzení žalobce ani správnost rozhodnutí městského soudu. Danou právní otázku je třeba posuzovat nikoliv pouze z hlediska striktní aplikace pozitivního práva, ale s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Žalobce přitom k závadnému stavu svým jednáním nijak nepřispěl. Pouze v dobré víře realizoval zákonnou možnost, kterou mu dala nová právní úprava, přičemž nemohl počítat s tím, že by zákonodárce opomněl nové úpravě přizpůsobit tak podstatnou okolnost. Zatímco v případě jiných pochybení zákonodárce, která jsou následně odstraněna novelizací právního předpisu, a poškozený subjekt může díky tomu napravit své právní vztahy, žalobce se v tomto případě nápravy v důsledku novelizace dovolat nemůže, ač stávající právní úprava již hovoří v jeho prospěch. Z uvedených důvodů proto žalobce navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. IV. [9] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] Předmětem sporu v nyní posuzované věci je posouzení právní otázky, zda postup stěžovatele spočívající v odebrání původního rodného čísla žalobce a jeho nahrazení novým rodným číslem, a to v důsledku osvojení zletilého žalobce, je nezákonným zásahem správního orgánu. [12] Se žalobcem je třeba souhlasit, pokud upozorňuje na výjimečnost souzené věci, na její omezený zobecňující potenciál do budoucna, jakož i na další faktický postup stěžovatele v této věci po rozhodnutí městského soudu. Stěžovatel namítal, že minulá ani nynější právní úprava neupravuje navrácení či zrušení rodného čísla po provedení změny. Nyní však nejde o aplikaci speciální právním předpisem předpokládané úpravy změny rodného čísla možné pouze ve specifických případech, ale o důsledek povinnosti, kterou stěžovateli uložil správní soud. Soud nařídil podle § 87 odst. 2 s. ř. s. stěžovateli obnovit stav před zásahem, což v souzené věci znamená zajistit, aby žalobce měl nadále přiděleno původní rodné číslo. Tak se stane právě splněním příkazu k odebrání čísla nového a znovupřidělením čísla původního. Jak vyplývá ze sdělení žalobce ze dne 13. 9. 2017, stěžovatel již žalobci vydal doklad o pů