1 Afs 356/2019

Kasační stížností napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, kterým krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2017, č. j. 40005/17/5300-21442-700225 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečné platební výměry Finančního úřadu v Kopřivnici, kterými byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. a 4. čtvrtletí roku 2007.

Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 10. 2019 vzal stěžovatel kasační stížnost proti napadenému rozsudku zpět.

Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatel zpětvzetím kasační stížnosti projevil svou vůli, aby soud v řízení nepokračoval. Protože projev vůle, jímž došlo k zpětvzetí podání, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil dle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Jelikož řízení bylo zastaveno, nemá podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.