30 Co 74/2016 — Nejvyšší správní soud

16 Kss 2/2019- 87 - text pokračování 16 Kss 2/2019 - 92 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a členů JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Milana Závurky, JUDr. Petra Vlacha, JUDr. Michala Žižlavského a prof. JUDr. Marie Karfíkové, CSc., v právní věci kárné navrhovatelky: předsedkyně Okresního soudu v Liberci, se sídlem U Soudu 540/3, Liberec, proti kárně obviněnému: JUDr. Ing. Arch. Kamil Podhola, Ph.D., nar. X, soudce Okresního soudu v Liberci, se sídlem U Soudu 540/3, Liberec, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 5. 4. 2019, takto: JUDr. Ing. Arch. Kamil Podhola, Ph.D., nar. X, soudce Okresního soudu v Liberci, se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, uznává vinným, že při své rozhodovací činnosti v postavení samosoudce Okresního soudu v Liberci v řízení pod sp. zn. 18 C 186/2014 opakovaně úmyslně nerespektoval závazné právní názory odvolacího soudu vyjádřené v usneseních Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 30 Co 74/2016, ze dne 13. 10. 2017, sp. zn. 30 Co 173/2017, a ze dne 10. 10. 2018, 30 Co 206/2018, přičemž posledně uvedeným usnesením bylo nařízeno, aby věc projednal a rozhodl jiný soudce, tedy porušil povinnost soudce vyplývající z § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), čímž ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 téhož zákona a za to se mu ukládá podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření důtka. O d ů v o d n ě n í : I. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného dne 9. 4. 2019 bylo zahájeno kárné řízení proti JUDr. Ing. Arch. Kamilu Podholovi, Ph.D., nar. X, soudci Okresního soudu v Liberci. Důvodem bylo dle kárné navrhovatelky opakované nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu, kterým je dle § 226 odst. 1 o s. ř. vázán, kárně obviněným. Mělo spočívat v neodstranění vad žaloby, opětovném projednání vadné žaloby a opakovaném nevyhotovení řádného a přezkoumatelného rozhodnutí, čímž měl rovněž způsobit průtahy v řízení a poškodit účastníky, dále pak v kritice a polemice se závěry odvolacího soudu. Tímto jednáním měl kárně obviněný zaviněně porušit své povinnosti soudce a ohrozit tím důvěru v nezávislé, nestranné, spravedlivé a odborné rozhodování soudu. [2] V kárném návrhu navrhovatelka uvádí, že řízení ve věci sp. zn. 18 C 186/2014 bylo zahájeno dne 30. 5. 2014 podáním nepřehledné a chaotické žaloby. Tuto žalobu začal kárně obviněný projednávat (žádal vyjádření stran), aniž by vyzval žalobce k odstranění jejích vad. Následovala jednání ve věci, a to dne 12. 6. 2015 a 11. 9. 2015, při kterých byli vyslechnuti svědci, a dne 30. 10. 2015, kdy byly provedeny písemné důkazy. První rozsudek ve věci byl vyhlášen dne 2. 12. 2015, čj. 18 C 186/2014-150. [3] Odvolací soud tento rozsudek usnesením ze dne 24. 11. 2016, čj. 30 Co 74/2016-198, zrušil a věc vrátil kárně obviněnému k dalšímu řízení, jelikož nepovažoval žalobu za projednatelnou. Uvedl, že je věc nepřehledná a obtížně uchopitelná, a je tak třeba, aby žalobce konkretizoval, jaké nároky a v jaké výši uplatňuje. Rovněž zmínil nepřezkoumatelnost rozsudku, neboť nebylo zřejmé, jaký skutkový stav vzal kárně obviněný za prokázaný a jaký právní závěr ohledně přiznávaných nároků učinil. Stejně tak kárně obviněný nedostatečně zhodnotil některé důkazy. [4] Po vrácení věci nařídil kárně obviněný jednání ve věci na den 22. 3. 2017, aniž by předtím vyzval žalobce k odstranění vad žaloby dle § 43 o. s. ř., jak mu bylo uloženo odvolacím soudem v prvním zrušujícím usnesení. Kárně obviněný pouze zaslal žalobci přípis, v němž jej vyzval, aby sdělil, zda nárokuje plnění smluvní, či poskytnuté a jak byla stanovena splatnost, a navrhl změnu právní kvalifikace právního jednání. Po jednání, přes námitky žalovaného týkající se neurčitosti žaloby, vyhlásil kárně obviněný totožně znějící rozsudek čj. 18 C 186/2014-210. [5] Odvolací soud zrušil i druhý rozsudek usnesením ze dne 13. 10. 2017, čj. 30 Co 173/2017-237, z důvodu přetrvávající neurčitosti žaloby, nerespektování názoru odvolacího soudu, nesrozumitelnosti a nepřezkoumatelnosti a nedostatečné právní kvalifikace závazkového vztahu mezi žalobcem a žalovaným. [6] Kárně obviněný při následném posuzování věci a vyhotovování v pořadí již třetího rozsudku opět plně nerespektoval závazný názor odvolacího soudu, jak by měl postupovat. Místo toho, aby v souladu s občanským soudním řádem vyzval žalobce k odstranění vad žaloby, přeposlal účastníkům usnesení odvolacího soudu a v přípisu pro žalobce dle kárné navrhovatelky uvedl, že žalovanou částku chápal jako poměrnou část nároku, a instruoval ho, aby ten samý poměr vyčíslil na jednotlivé nároky, z nichž se částka skládá, čímž navedl žalobce k jinému postupu, než ke kterému byl povinen jej vyzvat. Následně vydal dne 4. 4. 2018 rozsudek čj. 18 C 186/2014-275 vystavěný na totožných závěrech jako dva předcházející, tedy bez zohlednění závazného názoru odvolacího soudu. Odůvodnění navíc obsahuje pasáže, které měly být nahrazeny textem z dřívějších rozhodnutí (bod 2, 4 rozsudku). [7] Na základě odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 10. 10. 2018, čj. 30 Co 206/2018-307, zrušil již potřetí rozsudek prvního stupně a nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. Jako důvod uvedl přetrvávající nepřezkoumatelnost způsobenou především nerespektováním závazného právního názoru odvolacího soudu. [8] V mezidobí vyšlo najevo, že kárně obviněnému byla kvůli nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu odejmuta věc sp. zn. 18 C 266/2016, za což uložila kárná navrhovatelka kárně obviněnému dne 29. 1. 2018 výtku dle § 88a zákona o soudech a soudcích. [9] Kárně obviněný dále kárné navrhovatelce sdělil, že podobná situace by mohla nastat v dalších věcech. Konkrétně uvedl věc sp. zn. 18 C 169/2012, sp. zn. 18 C 77/2014 a sp. zn. 18 C 212/2014. [10] Kárná navrhovatelka dále uvedla, že si u ní kárně obviněný stěžoval na tzv. mobbing ze strany předsedkyně odvolacího senátu. Jeho projevy spatřoval právě ve zrušovacích usneseních odvolacího soudu. Kárně obviněný je přesvědčen, že jím vyhotovené rozsudky splňují zákonné požadavky a jsou přezkoumatelné, důvody uváděné odvolacím soudem jsou tak účelové a zaměřené proti osobě kárně obviněného. Nejdříve chtěl situaci řešit podáním stížnosti, ale od tohoto postupu následně upustil. [11] Závěrem kárná navrhovatelka poznamenala, že za současné situace, kdy projednávání věci sp. zn. 18 C 186/2014 trvá již několik let a náklady na právní zastoupení činí statisíce korun, a vzhledem k tomu, že kárně obviněnému již byla udělena výtka v jiné věci za nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu, je nutné, aby postup kárně obviněného posoudil nezávislý orgán - kárný soud. [12] Ke lhůtám pro podání kárného návrhu kárná navrhovatelka uvedla, že předmětem kárného řízení je postup kárně obviněného ode dne následujícího po dni, kdy mu bylo předloženo první zrušující usnesení, které byl povinen uposlechnout, tedy od 22. 12. 2016. Objektivní tříletá lhůta tak dle jejího názoru byla zachována. Stejně tak i subjektivní šestiměsíční lhůtu považuje kárná navrhovatelka za zachovanou, neboť se dne 20. 11. 2018 dozvěděla o tom, že odvolací soud (již potřetí) zrušil rozsudek kárně obviněného a věc mu odejmul, a kárný návrh podala dne 5. 4. 2019 (doručen kárnému soudu dne 9. 4. 2019). [13] Jako kárné opatření navrhla uložení důtky podle § 88 odst. 1 písm. a) zák. č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). II. Vyjádření kárně obviněného a soudcovské rady [14] Kárně obviněný ve svých podáních ze dne 3. 6. 2019 a dne 2. 7. 2019 uvedl, že se vyjádří až ústně před kárným senátem a že si nevolí obhájce. Přípisem ze dne 30. 4. 2019 požádal o přerušení kárného řízení do doby rozhodnutí věci sp. zn. 18 C 186/2014 Nejvyšším soudem, který posoudí, zda byl správný postup kárně obviněného nebo odvolacího soudu. Kárný soud návrhu nevyhověl. Přípisem ze dne 12. 8. 2019 vznesl námitku promlčení a navrhl zastavení kárného řízení. Namítal, že kárná navrhovatelka o stavu věci sp. zn. 18 C 186/2014 věděla od ledna 2018. V době podání kárného návrhu tak do subjektivní lhůty spadalo pouze rozhodnutí odvolacího soudu čj. 30 Co 206/2018-307, nikoliv rozhodnutí kárně obviněného. [15] Kárně obviněný se přípisem ze dne 20. 8. 2019 omluvil z kárného jednání a ke kárnému návrhu uvedl