9 Afs 3/2018 — Nejvyšší správní soud

9 Afs 3/2018- 52 - text 9 Afs 3/2018 - 57 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Plodinová burza Brno v likvidaci, se sídlem Kotlářská 931/53, Brno, zast. Mgr. Gabrielou Otras Svobodovou, advokátkou se sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 13. 11. 2015, č. j. 57302/2015-MZE-12151, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2017, č. j. 11 A 6/2016 - 47, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2017, č. j. 11 A 6/2016 - 47, se zrušuje. II. Rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 13. 11. 2015, č. j. 57302/2015-MZE-12151, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 17 228 Kč, k rukám její zástupkyně Mgr. Gabriely Otras Svobodové, advokátky se sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla výrokem I. podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 13. 11. 2015, č. j. 57302/2015-MZE-12151 (dále jen „rozhodnutí ministra zemědělství“), a výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutím ministra zemědělství byl zamítnut rozklad stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 29. 7. 2015, č. j. 39397/2015-MZE-13222 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2] Předmětem sporu je výklad pojmu organizování burzovních obchodů. Stěžovatelka je přesvědčena, že se jím rozumí vytváření podmínek pro obchodování na komoditní burze, žalovaný má za to, že zahrnuje též uzavírání burzovních obchodů. [3] Prvostupňovým rozhodnutím bylo stěžovatelce podle § 35 odst. 3 písm. f) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o komoditních burzách“), odejmuto státní povolení k provozování komoditní burzy, které jí bylo uděleno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 18. 2. 1993, č. j. 1020/93-111, a podle § 38 odst. 1 zákona o komoditních burzách jí byl jmenován likvidátor. [4] Správní řízení bylo zahájeno z moci úřední dne 2. 12. 2014. V období 12 měsíců před jeho zahájením (tj. před doručením oznámení o zahájení správního řízení stěžovatelce) došlo k uzavření jediného burzovního obchodu, a to dne 2. 12. 2014 s 30 m3 smrkového dříví. [5] Podle prvostupňového rozhodnutí spočívalo pochybení stěžovatelky v tom, že neorganizovala burzovní obchody průběžně a řádně. Činnost komoditní burzy nezahrnuje pouze teoretickou připravenost komoditní burzy zprostředkovat a vypořádat burzovní obchody, ale též praktickou schopnost zprostředkování a uzavření burzovních obchodů skutečně realizovat. Povinností burzy je nastavit vnitřní procesy (resp. vytvořit transparentní a důvěryhodné prostředí) tak, aby byly burzovní obchody skutečně uzavírány. Výsledkem organizování musí být uzavřené burzovní obchody. Uzavření jediného burzovního obchodu vylučuje, že by burzovní obchody byly organizovány průběžně a řádně. Komoditní burza v takovém případě neplní svou cenotvornou funkci (§ 27 odst. 7 zákona o komoditních burzách), ztrácí se účel její existence. [6] Burzovní obchody nebyly organizovány řádně též s ohledem na porušení povinností, jež se týkala uzavřeného burzovního obchodu ze dne 2. 12. 2014. Burzovnímu dohodci Ing. R., který jej zprostředkoval, nebyla obchodovaná komodita v rozporu s § 30 odst. 1 písm. a) zákona o komoditních burzách přidělena (k tomu došlo až dne 16. 12. 2014). Nepřesné a zavádějící byly též smlouvy o zprostředkování uzavřené burzovním dohodcem Ing. R. ve dnech 20. 11. 2014 a 1. 12. 2014. Ke dni uzavření burzovního obchodu ze dne 2. 12. 2014 nebyly schváleny burzovní uzance (k tomu došlo až dne 16. 12. 2014) a řada ustanovení Pravidel burzovního obchodování, na něž zmíněné smlouvy o zprostředkování odkazovaly, odporovala zákonu o komoditních burzách. Pochybnosti se týkaly též zveřejněného termínu dodání obchodované komodity, který byl prodloužen pouze konkrétnímu zájemci. [7] Rozhodnutím ministra zemědělství byly shora uvedené závěry prvostupňového rozhodnutí potvrzeny. Posláním komoditní burzy není pouhé pasivní soustřeďování nabídky a poptávky bez vytvoření podmínek, za nichž by nabídka a poptávka přecházela v uzavření burzovních obchodů. Povinností burzy není uzavírat burzovní obchody, ale organizovat burzovní obchody tak, aby byly skutečně uzavírány. Tím nejsou nijak dotčeny principy autonomie vůle a smluvní volnosti účastníků burzovního obchodu. Plnění povinnosti podle § 27 odst. 7 zákona o komoditních burzách umožňuje vytvářet výchozí základnu pro stanovení tržní ceny zboží. [8] Městský soud v souladu s oběma správními rozhodnutími dospěl k závěru, že stěžovatelka neorganizovala burzovní obchody průběžně a řádně. [9] Každé organizování burzovního obchodu nemusí nutně skončit jeho uzavřením. Organizování však není jen pasivním soustředěním nabídky a poptávky na určitém místě. Organizování je aktivní činnost směřující k vytvoření podmínek za účelem naplnění smyslu a cíle komoditní burzy, tj. uzavření burzovního obchodu. Je zapotřebí, aby činnost burzy směřovala k tomu, aby se nabídka a poptávka setkaly a aby došlo k uzavření burzovního obchodu. Burza musí k uzavření burzovního obchodu přispět, byť nelze vyloučit, že k uzavření burzovního obchodu s ohledem na zásadu smluvní volnosti nedojde. [10] Burzovní seance (shromáždění), které se měly podle tvrzení stěžovatelky konat pravidelně každé dva týdny, nelze v důsledku absence shora popsané aktivity považovat za organizování burzovních obchodů. Vytvoření prostoru pro setkávání nabídky a poptávky a zveřejňování aktuální nabídky a poptávky na internetových stránkách burzy bez jakéhokoliv výsledku nepostačuje k závěru, že stěžovatelka vlastním jednáním organizovala burzovní obchody. [11] Podrobná úvaha správních orgánů o tom, kdy lze organizování burzovních obchodů považovat za průběžné, by byla nadbytečná, neboť stěžovatelka v období 12 měsíců předcházejících zahájení správního řízení doložila uzavření pouze jednoho burzovního obchodu. Stěžovatelka tak burzovní obchody neorganizovala, natož průběžně a řádně. Z výroční zprávy stěžovatelky za rok 2014 je pro posouzení věci relevantní pouze to, že byl uzavřen jeden burzovní obchod, a to dne 2. 12. 2014 obchod s 30 m3 smrkového dříví. Ohledně aktivní činnosti stěžovatelky směřující k uzavření burzovních obchodů z ní nic jiného dovodit nelze. Burzovním obchodem ze dne 2. 12. 2014 se správní orgány zabývaly, absence hodnocení obsahu uvedené výroční zprávy proto nemá na zákonnost jejich rozhodnutí žádný vliv. [12] Pokud se jedná o otázku cenové tvorby, platí s odkazem na § 27 zákona o komoditních burzách, že cenová informace má být vytvořena na základě cen z uzavřených burzovních obchodů. Zveřejňuje-li stěžovatelka jiné ceny, nemůže naplnit požadavek zákona o komoditních burzách. [13] K řádnosti organizování burzovních obchodů městský soud uvedl, že posuzována byla v souvislosti s burzovním obchodem, který byl uzavřen dne 2. 12. 2014. Tento obchod byl v rozporu s § 30 odst. 1 písm. a) zákona o komoditních burzách zprostředkován burzovním dohodcem Ing. R., který k tomu nebyl oprávněn, neboť mu obchodovaná komodita nebyla burzovní komorou přidělena. Nejedná se pouze o formální pochybení, neboť toto pravidlo má zaručit profesionalitu činnosti burzovních dohodců. Ke dni uzavření burzovního obchodu neměla stěžovatelka schváleny burzovní uzance. Ani toto pochybení nelze považovat za formální. Z obsahu správního spisu nadto plyne, že nedostatky se týkaly též smluv o zprostředkování a termínů dodání obchodované komodity a možného uzavření burzovního obchodu, k nimž stěžovatelka nic neuvádí. Všechny uvedené nedostatky byly ve svém souhrnu hodnoceny jako organizování burzovního obchodu, které není řádné. [14] Odkaz na rozsudek ze dne 19. 2. 2015, č. j. 9 As 202/2014 - 236, je, navzdory tomu, že se týkal jiného skutkového případu, přiléhavý a důvodný. NSS zde totiž vyložil § 35 odst. 3 písm. f) zákona o komoditních burzách, který byl aplikován i v posuzované věci. [15] Odejmutí povolení není sankcí, nýbrž opatřením státního dozoru, které má zajistit, aby burzovní obchody byly organizovány v souladu s právními předpisy. II. Obsah kasační stížnosti [16] Rozsudek městského soudu napadla stěžovatelka