— Nejvyšší správní soud

16 Kss 4/2019- 70 - text pokračování 16 Kss 4/2019 - 74 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a členů JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Milana Závurky, JUDr. Petra Vlacha, JUDr. Michala Žižlavského a prof. JUDr. Marie Karfíkové, CSc., o návrhu Mgr. Radomila Bajera, soudce Okresního soudu v Děčíně, na obnovu řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 4/2016, takto: Návrh Mgr. Radomila Bajera, soudce Okresního soudu v Děčíně, ze dne 19. 7. 2019 na obnovu kárného řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 4/2016 se podle § 22 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, za přiměřeného použití § 283 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) zamítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci, podání navrhovatele a stanoviska dalších osob [1] Dne 22. 7. 2019 podal navrhovatel návrh na obnovu řízení ve výše uvedené kárné věci. Jednalo se o věc kárného řízení vedenou proti němu jako soudci Okresního soudu v Děčíně. [2] Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2017, č. j. 16 Kss 4/2017 – 109, bylo shledáno, že navrhovatel se dopustil kárného provinění, a bylo mu uloženo kárné opatření ve formě srážky z platu. [3] Jádrem důvodů návrhu na obnovu řízení bylo to, že návrh v původním řízení nebyl podán řádně jmenovaným předsedou Okresního soudu Děčín, nýbrž „pověřenou předsedkyní“, jíž byla v době podání návrhu v původním řízení jedna ze soudkyň daného okresního soudu JUDr. Zdeňka Hošková, jež byla pověřena vedením okresního soudu předsedou instančně nadřízeného Krajského soudu v Ústí nad Labem jako vykonavatelem některých úkolů na úseku státní správy okresních soudů v obvodu daného krajského soudu. Podle navrhovatele „pověřená předsedkyně“ nebyla oprávněna návrh na zahájení kárného řízení podat. [4] Nynější předsedkyně Okresního soudu v Děčíně měla ve svém vyjádření za to, návrh na obnovu má být zamítnut, jelikož to, že „pověřená předsedkyně“ návrh podala v této své pozici (tj. nikoli v pozici řádně jmenované předsedkyně), bylo tehdejšímu kárnému senátu známo. [5] Ministryně spravedlnosti měla za to, že „pověřená předsedkyně“ řádně zastupovala z pověření předsedy příslušného krajského soudu funkci předsedy soudu, takže měla i oprávnění podat kárný návrh. II. Podstatná skutková zjištění [6] Na jednání kárného senátu dne 15. 1. 2020 byly provedenými důkazy zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: [7] JUDr. Zdeňka Hošková podala kárný návrh datovaný dnem 28. 6. 2016 dne 30. 6. 2016, tedy zhruba šest měsíců poté, co byla předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem aktem označeným jako „Příkaz k zastupování funkce předsedy soudu“ datovaným dnem 31. 12. 2015 s odkazem na § 126 odst. 1 písm. h) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), dále jen „zákon o soudech a soudcích“, s účinností od 1. 1. 2016 pověřena zastupováním neobsazené funkce předsedkyně Okresního soudu v Děčíně. V době vyhotovení aktu předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem i v době podání kárného návrhu byla JUDr. Hošková, jak plyne zejména z daného aktu, předsedkyní senátu Krajského soudu v ústí nad Labem, nikoli tedy soudkyní (předsedkyní senátu) Okresního soudu v Děčíně, a byla k tomu okresnímu soudu dočasně přidělena. [8] V kárném návrhu se JUDr. Hošková označila jako „pověřená předsedkyně Okresního soudu v Děčíně“ a takto se i v závěru návrhu podepsala. Takto ji označoval a jako s takovou s ní jednal i samotný kárný senát. Jeho předseda takto nadepisoval písemnosti jí určené, konkrétně zejména vyrozumění o ústním jednání či vyrozumění o přeložení ústního jednání, ale i další písemnosti vyhotovované předsedou kárného senátu v rámci přípravy jednání, například předvolání členů kárného senátu (všechny tyto písemnosti byly vyhotovovány mezi létem 2016 a lednem 2017, poslední je z 27. 1. 2017 na č. l. 86 původního kárného spisu). [9] JUDr. Hošková byla přeložena z Krajského soudu v Ústí nad Labem k Okresnímu soudu v Děčíně a jmenována předsedkyní tohoto okresního soudu dvěma správními rozhodnutími ministra spravedlnosti ze dne 9. 1. 2017, čj. MSP-864/2016-OOJ-SO/3 a MSP864/2016OOJSO/2, a to v obou případech s účinností od 15. 1. 2017. Změnu v právním statusu JUDr. Hoškové zaznamenal i kárný senát, jakkoli z kárného spisu není patrné, jakým konkrétním způsobem se tak stalo. V záhlaví písemného vyhotovení rozhodnutí ze dne 16. 3. 2017, podepsaného v originále předsedou senátu, je již JUDr. Hošková označena jako předsedkyně „bez přívlastku“, tj. bez označení „pověřená“. II. Posouzení věci kárným senátem [10] Podle § 22 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.), [v]e lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1 může soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo soudní exekutor podat návrh na obnovu kárného řízení. [11] O včasnosti návrhu není pochyb. [12] Podle § 25 téhož zákona, [n]estanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. K tomuto ustanovení se vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. III. ÚS 1076/07, v němž, mimo jiné, uvedl: „To však neznamená, že kárné řízení je totéž jako řízení trestní; přiměřeným použitím je míněno, že ustanovení trestního řádu se použijí s přihlédnutím ke smyslu a podstatě kárného řízení, jímž je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.“ [13] Podle § 277 trestního řádu, [s]končilo-li trestní stíhání vedené proti určité osobě pravomocným rozsudkem, pravomocným trestním příkazem, pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o podmíněném zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o schválení narovnání nebo pravomocným usnesením o postoupení věci jinému orgánu, lze v trestním stíhání téže osoby pro týž skutek pokračovat, pokud nebylo takové rozhodnutí zrušeno v jiném předepsaném řízení, jen byla-li povolena obnova trestního řízení. Před povolením obnovy lze k zajištění důkazního materiálu a k zajištění osoby obviněného provádět vyšetřovací úkony jen v mezích ustanovení této hlavy. [14] Podle § 278 odst. 1 věty první trestního řádu, [o]bnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. [15] K povolení obnovy řízení by bylo třeba, aby vyšly najevo a) skutečnosti nebo důkazy b) soudu dříve neznámé, které by c) mohly odůvodnit (samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve) jiné rozhodnutí o odpovědnosti za kárné provinění nebo o kárném opatření. [16] Skutečností, jež má být důvodem pro povolení obnovy, má podle navrhovatele být, že kárnou navrhovatelkou v původním řízení byla soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem, která byla v době podání návrhu nikoli řádně jmenovanou předsedkyní Okresního soudu v Děčíně (§ 105 odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích), nýbrž soudkyní jiného soudu pověřenou výkonem funkce předsedy okresního soudu předsedou toho krajského soudu, jenž ve vztahu k danému okresnímu soudu vykonává některé pravomoci na úseku státní správy soudnictví podle § 126 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. [17] Kárný senát si při posouzení návrhu na obnovu řízení musel nejdříve učinit úsudek o rozhodných skutečnostech. [18] Z původního kárného spisu je patrné, že kárnému senátu, jenž v původní věci rozhodoval, bylo známo, že navrhovatelkou je „pověřená předsedkyně“, a nikoli předsedkyně řádně jmenovaná. Známost této skutečnosti původnímu kárnému senátu plyne zejména z toho, že navrhovatelka se sama v návrhu na zahájení kárného řízení označila jako „pověřená předsedkyně“ (č. l. 1 a č. l. 20 zezadu původního kárného spisu) a kárný senát jí adresoval písemnosti tak, že ji v nich označoval za „pověřenou předsedkyni“ (např. č. l. 24, 40, 48, 50, 82, 83, 84, 85, 86 původního kárného spisu). Nutno poznamenat, že některé takzvané referáty předsedy senátu označují JUDr. Hoškovou jako předsedkyni, bez přívlastku „pověřená“ (č. l. 46). Písemnosti na základě referátů vyhotovené však již daný přívlastek obsahují. Jiné referáty předsedy se