9 As 169/2020 — Nejvyšší správní soud

9 As 169/2020- 29 - text 9 As 169/2020 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobců: a) L. L., b) MUDr. J. B., c) MUDr. L. N., d) Ing. J. P., všichni zast. JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem Poštovská 455/8, Brno, proti žalovanému: Zastupitelstvo Zlínského kraje, se sídlem Tomáše Bati 21, Zlín, zast. Mgr. Tomášem Mikulou, advokátem se sídlem Chrastěšovská 1166, Vizovice, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve znemožnění práva žalobců vyjádřit na 24. zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje dne 16. 12. 2019 svá stanoviska k projednávaným věcem v důsledku přijetí usnesení spočívajících v doplnění programu zasedání o body 42–44, a dále v usnesení k bodu 42 zasedání, č. 0757/Z24/19, k bodu 43 zasedání, č. 0758/Z24/19, a k bodu 44 zasedání, č. 0759/Z24/19, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2020, č. j. 30 A 22/2020 - 211, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobci se žalobou domáhali (po změně žalobního petitu) deklarace nezákonnosti zásahu spočívajícího v tom, že Zastupitelstvo Zlínského kraje (dále též „Zastupitelstvo“ či „žalovaný“) žalobcům znemožnilo vystoupit na svém zasedání konaném dne 16. 12. 2019 k bodům týkajícím se výstavby nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Konkrétně brojí proti usnesením Zastupitelstva, kterými byl program 24. zasedání Zastupitelstva konaného dne 16. 12. 2019 doplněn o body 42–44, a dále proti usnesením k bodu 42, č. 0757/Z24/19, jímž byl schválen investiční záměr č. 1500/170/02/19 „NOVÁ KRAJSKÁ BAŤOVA NEMOCNICE“; k bodu 43, č. 0758/Z24/19, jímž bylo zrušeno usnesení Zastupitelstva ze dne 9. 9. 2019, č. 0636/Z21/19, o zpracování studie k modernizaci a dostavbě stávající nemocnice; a k bodu 44, č. 0759/Z24/19, jímž byla schválena kupní smlouva – nabytí pozemku p. č. 2081/15 pro výstavbu Nové Baťovy nemocnice. [2] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) žalobu zamítl. Konstatoval, že konkrétní obsah programu zasedání zastupitelstva kraje a zařazení určitých bodů na jeho program je součástí práva kraje na samosprávu ve smyslu čl. 101 odst. 4 Ústavy, do něhož lze zasáhnout pouze tehdy, pokud to nepochybně vyžaduje ochrana zákona. Ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krajské zřízení“), zakotvuje informační povinnost krajského úřadu, která úzce souvisí se zásadou veřejnosti zasedání zastupitelstva kraje upravenou v témže ustanovení. Podstatou informační povinnosti je seznámení veřejnosti, zejména občanů kraje, s plánovaným konáním zastupitelstva kraje na určitém místě a v určitou dobu, aby se veřejnost mohla zasedání zúčastnit a nedocházelo ke „kabinetní politice“. Zákon stanoví také povinnost informovat o navrženém programu zasedání; takto v předstihu zveřejněný program však nemusí být definitivní a nezměnitelný, neboť § 42 odst. 4 krajského zřízení umožňuje zařazení návrhů dalších bodů k projednání zastupitelstva i v průběhu zasedání za podmínky schválení takového doplnění programu zastupitelstvem. Zákon nijak nerozlišuje, jaké body mohou být dodatečně na program zasedání zastupitelstva zařazovány. [3] Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2002, sp. zn. IV. ÚS 331/02, nelze nový bod zařadit do programu až přímo na zasedání zastupitelstva pouze tehdy, pokud to s ohledem na povahu věci vyplývá z ostatních ustanovení zákona, jako je podle krajského soudu např. § 18 odst. 1 krajského zřízení. Přestože by v případě závažných otázek mělo zastupitelstvo využívat možnosti zařadit otázku na program až na jeho zasedání zdrženlivým a uváženým způsobem, který nevzbuzuje podezření o účelovém předložení návrhu „na poslední chvíli“, Ústavní soud připustil, že zákon umožňuje dodatečné zařazení i zcela zásadních bodů programu. Pokud krajské zřízení nerozlišuje závažné a méně závažné body programu zasedání zastupitelstva, nemůže mít závažnost otázky, jíž se příslušný nový bod programu týká, vliv na možnost zastupitelstva zařadit jej na program až v průběhu zasedání. Za porušení práva občanů kraje vyjádřit se k projednávaným věcem tudíž nelze považovat, pokud je na zasedání krajského zastupitelstva dodatečně zařazen nový bod programu, který nebyl zveřejněn podle § 42 odst. 1 krajského zřízení, dojde-li k doplnění bodu programu zasedání v souladu s § 42 odst. 4 krajského zřízení. Při dodržení zákonného postupu není možné dovozovat, že dodatečné zařazení nového bodu znemožnilo občanovi kraje realizovat právo podle § 12 odst. 2 písm. b) krajského zřízení a ústavně zaručené právo podílet se na správě věcí veřejných plynoucí z čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“). [4] Podle krajského soudu posuzovaná žaloba vykazuje znaky actionis popularis a není z ní zřejmý přímý zásah do práv žalobců. Ti totiž netvrdí, že by Zastupitelstvo konkrétním způsobem omezilo jejich právo vyjádřit se k projednávaným věcem na svém zasedání dne 16. 12. 2019. Přímý zásah do práv žalobců vyžadovaný judikaturou Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) nebyl tvrzen, natož prokázán. Pokud hodlají občané kraje právo plynoucí z § 12 odst. 2 písm. b) krajského zřízení realizovat, musí být osobně přítomni na jednání krajského zastupitelstva a počítat s tím, že program avizovaný v pozvánce na jeho zasedání může být v souladu s § 42 odst. 4 krajského zřízení v průběhu zasedání doplňován a měněn. Žalobci tedy neprokázali přímý zásah do svého práva plynoucího z § 12 odst. 2 písm. b) krajského zřízení. [5] Krajský soud zamítl rovněž námitky ohledně údajné nepřipravenosti materiálů pro projednání záměru výstavby nové nemocnice na zasedání Zastupitelstva dne 16. 12. 2019. Uzavřel, že v dané věci Zastupitelstvo změnilo program zasedání v souladu s § 42 odst. 4 krajského zřízení. Přestože byly na program zasedání doplněny body týkající se závažné politické otázky, jejíž řešení předpokládá značné investice přesahující roční rozpočet kraje, byl takový postup souladný se zákonem. Řešení otázek zásadního politického významu by sice mělo být oznamováno s předstihem, aby si občané kraje mohli uspořádat své záležitosti a v případě zájmu se na jednání krajského zastupitelstva dostavit a vyjádřit k projednávaným věcem své stanovisko; a je i pravděpodobné, že dodatečné včlenění bodů týkajících se výstavby nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích bylo motivované snahou vyhnout se další konfrontaci s občany ohledně této sporné politické otázky. Tyto okolnosti sice mohou svědčit o neseriózním politickém jednání, krajskému soudu je však podle judikatury Ústavního soudu nepřísluší hodnotit, stejně jako mu nepřísluší vyjadřovat se k závěrům Ministerstva vnitra přijatým v rámci dozoru nad samostatnou působností krajů a obsaženým v dopise za dne 3. 2. 2020 nebo ve výzvě k nápravě ze dne 5. 3. 2020. Při posuzování zásahové žaloby v rámci správního soudnictví mohou být hodnoceny toliko zákonné mantinely postupu Zastupitelstva a dopad tohoto jednání do práv žalobců. K nezákonnému zásahu do jejich práv nedošlo. II. Obsah kasační stížnosti žalobce a vyjádření žalovaného [6] Žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [7] Připomněl, že nynější nezákonný postup Zastupitelstva byl důsledkem dlouhodobého sporu o to, zda nemocniční péči ve Zlíně zajistit modernizací stávající nemocnice, nebo vybudováním nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Na zasedáních Zastupitelstva ve dnech 29. 6. 2016 a 9. 9. 2019 bylo prezentováno, že dojde k rekonstrukci stávající nemocnice. Naopak na zasedání dne 16. 12. 2019 byl oproti ohlášenému programu vložen nový bod a bylo schváleno rozhodnutí o budování nové nemocnice za cenu téměř 8 miliard Kč, což odpovídá zhruba třetině ročního rozpočtu Zlínského kraje, a zrušeno původní rozhodnutí o rekonstrukci stávající nemocnice. Tento postup označilo za nezákonný Ministerstvo vnitra, které vydalo dne 5. 3. 2020 výzvu ke zjednání nápravy podle § 82 krajského zřízení. V reakci na to došlo dne 4. 5. 2020 k novému zasedání Zastupitelstva a hlasování, jímž byla výstavba nové nemocnice schválena většinou 23 hlasů, tentokrát za dodržení zákonných podmínek pro účast veřejnosti. [8] Stěžovatel trvá na tom, že přijímání dotčených usnesení Zastupitelstva porušilo právo občanů, tedy i stěžovatele, podílet se na správě věcí veřejných, jehož součástí je i právo na vyslovení názoru při jednání orgánu, který řeší otázku veřejného zájmu. Veřejnosti, včetně stěžovatele, bylo napadeným postupem znemožněno dozvědět se, co bude na zasedání Zastupitelstva projednáváno, a vyjádřit se ke stavbě nové krajské nemocnice. Vyjádření k takové