1 As 378/2020 — Nejvyšší správní soud

1 As 378/2020- 36 - text pokračování 1 As 378/2020 - 39 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců Mgr. Sylvy Šiškeové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: H. Ch., zastoupené Mgr. Monikou Ipserovou, advokátkou se sídlem Sladkovského 505, Pardubice, proti žalovanému: Magistrát města Pardubic, se sídlem náměstí Republiky 12, Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2019, č. j. OSA/PO-10/19/20, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 8. 2020, č. j. 52 A 103/2019-82, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Ustanovené zástupkyni žalobkyně Mgr. Monice Ipserové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování ve výši 4.114 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Úřad městského obvodu Pardubice V (dále „správní orgán prvního stupně“) zahájil s manželem žalobkyně P. Ch. a dalším obviněným M. M. řízení o přestupku proti majetku a proti občanskému soužití (sp. zn. P-171, 172/18). Nařídil ústní jednání, k němuž předvolal žalobkyni jako svědkyni a poučil ji o jejích právech a povinnostech, mj. o tom, že je povinna dostavit se včas na určené místo, a o důsledcích nedostavení se na ústní jednání bez náležité omluvy. Přestože byla žalobkyně řádně předvolána (předvolání ze dne 26. 11. 2018 na den 7. 1. 2019 a ze dne 15. 1. 2019 na den 25. 2. 2019), k nařízeným jednáním se bez omluvy nedostavila. [2] V průběhu ústního jednání dne 7. 1. 2019 bylo zahájeno další přestupkové řízení proti obviněnému M. M. (sp. zn. P-241/18). Správní orgán prvního stupně v této věci nařídil další ústní jednání a žalobkyni znovu předvolal jako svědka (předvolání ze dne 15. 1. 2019 na den 27. 2. 2019) a zevrubně ji poučil. Žalobkyně se k ústnímu jednání opět nedostavila. Správní orgán prvního stupně za uvedená jednání uložil žalobkyni rozhodnutím ze dne 28. 2. 2019 pořádkovou pokutu ve výši 2.000 Kč, neboť se nedostavila na předvolání k podání svědectví. [3] Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví změnil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak, že přímo ve výrokové části rozhodnutí uvedl, za jaké konkrétní jednání se žalobkyni pořádková pokuta ukládá; ve zbytku se ztotožnil se skutkovými a právními závěry správního orgánu prvního stupně. [4] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), v níž namítla jeho nepřezkoumatelnost a nedostatečnost skutkových zjištění. Žalovanému vytkla, že nepřihlédl k žádostem jejího manžela o oddělený výslech a nevypořádal se s jím vznesenou námitkou podjatosti. Žalovaný měl přihlédnout též k tomu, že je žalobkyně invalidní, pohybuje se s pomocí invalidního vozíku a úřední jednání ji stresují. Měl proto žalobkyni z úřední povinnosti zajistit sociální službu ve smyslu § 37 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Nadto je podle mínění žalobkyně uložená pořádková pokuta v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení. [5] Krajský soud žalobu zamítl. Zdůraznil, že ve správním spise se nenachází náležitá omluva žalobkyně z účasti na ústních jednáních. Dodal, že žalobkyně mohla využít právní pomoci nebo požádat o poskytnutí krátkodobé ochrany Policií České republiky. Ve věci nedošlo ani k excesu při ukládání pořádkové pokuty, neboť správní orgány přihlédly ke specifikům konkrétního případu a v rámci zákonné sazby stanovily pořádkovou pokutu ve výměře, která plní účel pořádkové pokuty a není zjevně nepřiměřená. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [6] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud podle stěžovatelky nesprávně posoudil otázku, zda jí správní orgány mohly uložit pořádkovou pokutu podle § 62 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pokud se nedostavila na předvolání ke správnímu orgánu výhradně z důvodu obavy o své zdraví a život ze strany obviněného z přestupku M. M. Ten měl být při jednání před správním orgánem prvního stupně přítomen, správní orgán však nepřijal opatření pro ochranu stěžovatelky jako svědkyně. Jednání stěžovatelky za daných okolností nelze bez přijetí opatření ze strany správního orgánu hodnotit jako závažné ztížení postupu správního orgánu ve smyslu § 62 odst. 1 správního řádu. Stěžovatelka a její manžel žádali, aby si správní orgán prvního stupně vyžádal od Policie České republiky informace o osobě obviněného M. M. Správní orgán odmítal zajistit účast Policie České republiky a stěžovatelce nesdělil nic o jiných možnostech konání ústního jednání, ani ji nepoučil o tom, že si může sama zajistit policejní ochranu. [7] Stěžovatelka dále namítla vady skutkových zjištění z důvodu nesprávného posouzení několika jejích podání a dále podání jejího manžela ze dne 5. 12. 2018, 12. 12. 2018 a 18. 1. 2019 včetně příloh a úředních záznamů sepsaných Policií České republiky se stěžovatelkou a jejím manželem, z nichž mj. vyplývá, že obviněný M. M. chtěl manžela stěžovatelky fyzicky napadnout. Správní orgán prvního stupně neměl vyhodnotit jako závažné ztížení svého postupu, pokud se stěžovatelka nedostavila k ústním jednáním z důvodu oprávněné obavy o svůj život a zdraví. Jiná situace by byla, pokud by správní orgán učinil potřebná opatření k zabránění možnosti fyzického napadení stěžovatelky, stěžovatelku o nich vyrozuměl, a ta by se přesto k ústnímu jednání nedostavila. Správní orgány dále neprovedly důkaz zprávou Policie České republiky, který navrhla stěžovatelka s manželem. Na jejím základě mohly vyhodnotit, jaké opatření bude dostačující vzhledem k míře nebezpečnosti obviněného M. M. pro stěžovatelku a jejího manžela. [8] Správní orgány dále pochybily při stanovení výše pořádkové pokuty. Stěžovatelce uložily pořádkovou pokutu, která se v jiných případech nemusí jevit jako vysoká. Je však třeba vzít v úvahu, že stěžovatelčin manžel nemá vlastní příjem, neboť pečuje o stěžovatelku, jejíž výdaje jsou navíc zvýšeny kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu. Vzhledem k osobní a majetkové situaci stěžovatelky, která nastala v důsledku jejího nepříznivého zdravotního stavu, měl krajský soud přistoupit k moderaci pořádkové pokuty. [9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrval na názoru, že stěžovatelka byla povinna dostavit se jako svědkyně ke správnímu orgánu k podání svědecké výpovědi. Za řádný průběh ústního jednání odpovídá správní orgán. Svědek není oprávněn posuzovat, zda jsou opatření správního orgánu k zajištění pořádku dostatečná, a na základě vlastního posouzení se rozhodnout, zda bude svědčit. V důsledku toho, že se stěžovatelka nedostavila k podání svědecké výpovědi, byl závažně ztížen postup správního orgánu v řízení. Žalovaný poukázal též na skutečnost, že stěžovatelce byla následně uložena pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč za opakované nedostavení se k podání svědecké výpovědi. Na další nařízené ústní jednání byla stěžovatelka již předvedena, toto jednání proběhlo za účasti dvou strážníků městské policie. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [10] Kasační stížnost je podána včas, osobou k tomu oprávněnou a míří proti rozhodnutí, proti kterému je kasační stížnost přípustná. [11] Kasační stížnost není důvodná. [12] Předmětem sporu je posouzení otázky, zda správní orgán mohl uložit pořádkovou pokutu stěžovatelce, která se opakovaně nedostavila na předvolání k ústnímu jednání bez jakékoliv omluvy, ač byla o následcích takového jednání náležitě poučena. Stěžovatelka současně tvrdí, že se na předvolání nedostavila výhradně z důvodu obavy o své zdraví a život ze strany obviněného z přestupku M. M. [13] Podle § 59 správního řádu „správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem. V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví. Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit.“. [14] Podle § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu „správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu“. [15] Stěžovatelka byla k ústnímu jednání předvolána jako svědkyně. Platí, že svědek je povinen dostavit se ve stanovený čas k ústnímu jednání, k němuž byl předvolán, a