3 As 118/2019 — Nejvyšší správní soud

3 As 118/2019- 28 - text 3 As 118/2019 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce J. T., zastoupeného JUDr. Milanem Trlicou, advokátem se sídlem Vsetín, Horní náměstí 3, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně, se sídlem Brno, Moravské náměstí 1, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2019, č. j. 30 A 143/2016-57, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2019, č. j. 30 A 143/2016-57, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce byl členem bytového družstva s právem nájmu k bytové jednotce ve vlastnictví družstva č. X, v domě č. p. X, v katastrálním území V. Smlouvou ze dne 14. 11. 2012 převedl členská práva a povinnosti k družstvu na D. H., na něhož následně smlouvou ze dne 25. 11. 2013 družstvo převedlo vlastnické právo k bytové jednotce, včetně podílu na společných částech domu a příslušných pozemcích. Na základě smlouvy ze dne 20. 3. 2014 převedl D. H. vlastnické právo k bytové jednotce, včetně podílu na společných částech domu a příslušných pozemcích, na Ing. D. S. [2] Dne 23. 3. 2015 žalobce s odkazem na § 986 občanského zákoníku požádal Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín (dále jen „katastrální úřad“) o zápis poznámky spornosti na listu vlastnictví č. X, ve vztahu k dané bytové jednotce a podílům na společných částech domu a příslušných pozemcích, ve znění: „u Okresního soudu ve Vsetíně podána žaloba o určení, že Ing. D. S. […] není vlastníkem bytu č. X a podílu X na společných částech domu č.p. X a pozemku zapsané na listu vlastnictví číslo X pro obec a katastrální území V.“. Žádost odůvodnil tím, že téhož dne podal žalobu o určení, že Ing. D. S. není vlastnicí dané bytové jednotky a podílu na společných částech domu a pozemku. Smlouva o převodu členských práv a povinností k družstvu, kterou uzavřel s D. H., je neplatná. D. H. se proto nestal členem družstva, a nemohl tak ani od družstva nabýt vlastnické právo k bytové jednotce. Je tak rovněž neplatná smlouva mezi D. H. a družstvem; v důsledku toho je neplatná i smlouva, kterou D. H. uzavřel s Ing. D. S. Katastrální úřad žádosti vyhověl a poznámku spornosti dne 31. 3. 2015 zapsal. [3] Při kontrole údajů katastru nemovitostí katastrální úřad zjistil, že daný zápis byl proveden chybně. Podaná žaloba totiž není listinou, na jejímž základě lze zapsat poznámku spornosti podle § 24 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), případně poznámku podle § 23 odst. 1 písm. o) téhož zákona. Dne 31. 3. 2016 vydal oznámení, kterým dotčené osoby informoval, že poznámku spornosti na základě opravy chyby v katastrálním operátu postupem podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona vymazal. [4] Rozhodnutím ze dne 27. 5. 2016, č. j. OR-80/2016-810-16, katastrální úřad nevyhověl nesouhlasu žalobce s provedenou opravou. Odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 7. 2016, sp. zn. ZKI BR-0-67/613/2016, zamítl a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. [5] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který jí v záhlaví uvedeným rozsudkem vyhověl, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [6] Krajský soud konstatoval, že katastrální úřad může v rámci opravy chyby v katastrálním operátu podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, tj. chyby, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin; nemůže vybočit ze své evidenční role a řešit sporné právní otázky. Rovněž nemůže přistoupit k opravě chyby, která je nejasná nebo sporná. Pod pojem „zřejmý omyl“ lze zařadit jak omyl týkající se skutkových okolností, tak omyl právní, kterým je například „zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem“. [7] Dále citoval z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2016, č. j. 9 As 242/2015-55, podle něhož „za zřejmý omyl […] nelze považovat případně věcně nesprávné rozhodnutí o povolení vkladu, ani zápis, který je v souladu s tímto rozhodnutím proveden“, a ze dne 26. 1. 2012, č. j. 4 Aps 4/2011-68, podle něhož „[z]a zřejmý omyl […] není možné považovat zápis formou poznámky na základě listiny, u níž je předmětem právního posouzení její způsobilost doložit příslušnou právní skutečnost vztahující se k nemovitosti. V takovém případě se lze soudní ochrany proti provedení či neprovedení poznámky do katastru nemovitostí domáhat pouze v řízení o ochraně před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s., v jehož rámci soud posoudí, zda katastrálnímu úřadu doručené rozhodnutí příslušného orgánu či úkon třetí osoby jsou způsobilé k zápisu do katastru nemovitostí formou poznámky.“ Z rozsudku č. j. 4 Aps 4/2011-68, podle krajského soudu vyplývá, že otázku, zda předložená listina, která má sloužit jako podklad pro zápis poznámky spornosti, představuje listinu, na jejímž základě lze takovou poznámku zapsat, je možné posuzovat jen v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, nikoliv postupem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. [8] V posuzované věci katastrální úřad v rámci opravy chyby dospěl k odlišnému právnímu náhledu na to, zda je předložená listina způsobilým podkladem pro zápis poznámky spornosti. Žalobce s výkladem, že tomu tak není, nesouhlasil. Podle krajského soudu provedená oprava se netýkala zřejmého omylu, neboť právní posouzení, zda je předložená listina způsobilým podkladem pro zápis, není zřejmé ani bezrozporné. Katastrální úřad nečinil pouze základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu zkoumaných listin, nýbrž přistoupil k odlišnému právnímu posouzení, zda jsou naplněny podmínky pro zápis poznámky spornosti, případně poznámky podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. [9] Krajský soud nepřisvědčil argumentu žalovaného, že opravil údaj o právu ve smyslu § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Pod daným pojmem si lze představit chybný zápis „druhu“ zapsaného práva, například zápis zástavního práva namísto práva vlastnického, nikoliv odlišné právní posouzení, zda může být určitá listina podkladem pro zápis poznámky spornosti. [10] Závěrem krajský soud uvedl, že neposuzoval, zda byla příslušná žaloba způsobilým podkladem pro zápis poznámky spornosti, či poznámky podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Hodnotil toliko, zda mohl katastrální úřad změnit svůj náhled na tuto otázku cestou opravy chyby v katastrálním operátu. Zápis poznámky spornosti není pouze administrativním údajem, neboť daná poznámka má hmotněprávní účinky vůči třetím osobám, jež vyplývají zejména z § 986 občanského zákoníku. Katastrální úřad tak na základě opravy chyby v katastrálním operátu k nápravě případného selhání svého pracovníka při jejím zápisu přistoupit nemohl. Případné pochybení by bylo možné řešit toliko na návrh oprávněné osoby prostřednictvím žaloby proti nezákonnému zásahu. [11] Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [12] Stěžovatel poukazuje na to, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007-103, se zřejmým omylem ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona rozumí mj. „zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem“, a namítá, že právě k takovému právnímu omylu došlo v posuzované věci, neboť katastrální úřad poznámku spornosti zapsal na základě listiny, která její zápis neodůvodňovala. Žalobce v žádosti sice formálně odkázal na § 986 občanského zákoníku, avšak z jejího obsahu vyplývá, že napadal platnost smlouvy o převodu členských práv k družstvu. K žádosti přiložil určovací žalobu, netvrdil v ní však, že by byl ve smyslu § 24 odst. 1 katastrálního zákona, které stanoví podmínky pro zápis poznámky spornosti (a jehož věta druhá navazuje na § 986 občanského zákoníku), dotčen ve svém věcném (vlastnickém) právu k bytové jednotce zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného. Žalobce ani subjektem vlastnického práva k bytové jednotce nikdy nebyl; byl pouze nájemcem původně družstevního bytu. [13] Ačkoliv ve větě druhé ustanovení § 24 odst. 1 katastrálního zákona, na rozdíl od jeho věty první (shodně jako v § 986, na rozdíl od § 985 občanského zákoníku), není užito spojení „věcné právo“, žalobce se mýlí, dovozuje-li, že pro zápis poznámky spornosti postačí tvrdit dotčení na jakémkoliv právu. Na tuto skutečnost stěžovatel upozorňoval již ve vyjádření k žalobě, avšak krajský soud se jí nezabýval. Skutečnost, že žalobce žádal o zápis poznámky spornosti, aniž by tvrdil, že je zápisem v katastru dotče