7 As 150/2020 — Nejvyšší správní soud

7 As 150/2020- 38 - text 7 As 150/2020 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci navrhovatele: RP Real, s. r. o., se sídlem Lípová 472/10, Praha 2, zastoupený Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem se sídlem Klokotská 103/13, Tábor, proti odpůrci: Statutární město Kladno, se sídlem nám. starosty Pavla 44, Kladno, zastoupený JUDr. Františkem Hrudkou, advokátem se sídlem Vodičkova 30, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, č. j. 51 A 21/2019 - 63, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Zastupitelstvo odpůrce vydalo usnesením ze dne 25. 4. 2018 dle § 6 odst. 5 a § 69 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění (dále též „stavební zákon“) formou opatření obecné povahy č. 2/2018 Statutárního města Kladna „Regulační plán Kladno – Vojtěšská huť (RP 2)“, č. j. OAÚR/575/18 (dále též „RP Kladno“). Uvedený regulační plán zahrnuje rovněž několik pozemků ve vlastnictví navrhovatele. Ten regulaci napadl u Krajského soudu v Praze (dále též „krajský soud“) návrhem, jímž se domáhal zrušení příslušné části RP Kladno. II. [2] Krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem návrhu částečně vyhověl a ve vztahu k dotčeným pozemkům navrhovatele zrušil RP Kladno v bodě E.2.1.a. textové části výroku v rozsahu textu: „Průhled od objektu býv. manganového mlýna přes plochu budoucího industriálního parku na vápenné pece“ včetně vyznačení průhledu v grafické části výroku RP Kladno. Krajský soud zrušil uvedenou část RP Kladno pro nepřezkoumatelnost, neboť odpůrce nevypořádal související námitku navrhovatele. Ve zbytku návrh zamítl. [3] Krajský soud poukázal na to, že odpůrce přistoupil na základě námitek navrhovatele ze dne 2. 11. 2017 k přepracování návrhu RP Kladno, při němž některým jeho námitkám vyhověl. Po opakovaném veřejném projednání přepracovaného návrhu RP Kladno navrhovatel již žádné námitky nevznesl. Z § 68 odst. 2 stavebního zákona přitom plyne, že se upravený regulační plán při opakovaném veřejném projednání projednává pouze v rozsahu provedených úprav návrhu regulačního plánu. Dotčené osoby proto mohou námitky směřovat pouze do těchto úprav. Navrhovatel tedy mohl a měl podat námitky proti těm částem upraveného návrhu RP Kladno, které byly změněny a se kterými nesouhlasil. Nebyl však povinen znovu opakovat námitky ze dne 2. 11. 2017, které nebyly podstatnou úpravou návrhu RP Kladno vypořádány. Odpůrce byl pak povinen v návrhu RP Kladno vypořádat ty námitky ze dne 2. 11. 2017, které s jeho úpravou nijak nesouvisely. Naopak nemusel vypořádávat ty z nich, na které reagoval upraveným návrhem RP Kladno. Po porovnání návrhu RP Kladno před a po úpravě dospěl krajský soud k závěru, že řádně uplatněnými a nevypořádanými námitkami zůstaly námitka týkající se zachování průhledu na objekt vápenných pecí a námitka směřující proti ochraně objektu manganového mlýna. Pro nevypořádání prve uvedené námitky krajský soud zrušil příslušnou část RP Kladno. U druhé námitky však konstatoval, že tato byla materiálně vypořádána v jiné části odůvodnění RP Kladno. Navrhovatel tedy na tuto námitku odpověď dostal a bylo by přepjatým formalismem shledávat v postupu odpůrce nepřezkoumatelnost. Ostatní navrhovatelem označené námitky dle krajského soudu nezůstaly nevypořádány. V případě námitek týkajících se snížení rozsahu zastavitelnosti některých pozemků, vymezení plochy zeleně (industriální park) a zřízení věcného břemene, resp. možnosti uplatnění předkupního práva ve prospěch odpůrce k pozemkům souvisejícím s veřejně prospěšnými stavbami, poukázal krajský soud na to, že na tyto námitky odpůrce reagoval v rámci provedení úprav návrhu RP Kladno, resp. že jsou s těmito úpravami neoddělitelně spojeny. Navrhovatel však proti upravenému návrhu RP Kladno žádné námitky nevznesl. Námitky týkající se podmínění změn v území zpracováním tzv. zastavovací studie a uzavřením plánovací smlouvy byly dle krajského soudu vypořádány materiálně, neboť odpůrce se těmito otázkami v RP Kladno řádně zabýval. [4] Krajský soud dále konstatoval, že se nezabýval námitkami týkajícími se ploch KRO_01, KRO_02, ZEO_01, a komunikace Maďarka 3, neboť navrhovatel svůj návrh výslovně omezil na rozsah svých pozemků a uvedené plochy se nenachází na jeho pozemcích. Na těchto pozemcích se rovněž nenachází stromy navržené k prohlášení za památné. U stromů na pozemcích navrhovatele pak návrh RP Kladno nepožaduje jejich zachování absolutně, ale pouze tam, kde to umožňuje využití místa. V případě zastavovací studie nasvědčuje účel požadavku na její zpracování tomu, že se z materiálního hlediska jedná o územní studii. V kapitole „K“ RP Kladno se přitom výslovně uvádí, že „regulační plán nevymezuje žádné požadavky na zpracování územní studie.“ Odpůrce tedy v tomto ohledu pochybil. Navrhovatel však v petitu nenavrhl zrušení požadavku na zastavovací studii ZSTU 03 dotýkající se jeho pozemků. Bez odpovídajícího petitu nemohl krajský soud toto pochybení promítnout do zrušujícího výroku svého rozsudku. [5] Co se týče námitek směřujících vůči omezení využitelnosti plochy ZEO_05, poukázal krajský soud na to, že tato plocha byla dotčena úpravou návrhu RP Kladno (došlo k jejímu zvětšení), avšak navrhovatel proti upravenému návrhu již žádné námitky nevznesl. S ohledem na to, že navrhovatel napadá nepřiměřenost úpravy zavedené regulačním plánem, přičemž v průběhu jeho opakovaného veřejného projednání zůstal pasivní, nemůže být dle judikatury námitka proporcionality uplatněná až v řízení před soudem důvodná. Totéž platí ve vztahu k námitce týkající se vymezení plochy zeleně (industriálního parku). K tomu krajský soud dodal, že neshledal ani rozpor u vymezení industriálního parku s územním plánem Kladna. Ten totiž pro plochy označené jako „Plochy smíšené obytné – městské (SM)“ stanovil, že je přípustné jejich využití jako veřejné prostranství a zeleň. Dále připomněl, že plocha industriálního parku byla v upraveném návrhu RP Kladno významně redukována. Krajský soud nepřisvědčil ani námitce, že RP Kladno svazuje případného investora příliš přísnými omezeními. I touto námitkou totiž navrhovatel brojí proti regulaci v plochách, které byly dotčeny změnami projednanými v řízení o upraveném návrhu RP Kladno. K těmto změnám přitom odpůrce přistoupil dílem právě proto, aby vyhověl námitkám navrhovatele. Na jeho pozemcích sice zůstalo vymezeno veřejné prostranství a industriální park, avšak v mnohem menším rozsahu než dle původního návrhu. Proti tomuto novému vymezení navrhovatel nepodal žádnou námitku, pročež ji nelze úspěšně uplatnit až před soudem. Soud poukázal na to, že odpůrce s navrhovatelem v procesu přijímání RP Kladno jednal, na jeho připomínky a námitky zásadně reagoval a projevil snahu jim vyhovět přepracováním návrhu RP Kladno. S ohledem na nutnost vyvažování různých soukromých a veřejných zájmů nemůže navrhovatel požadovat, aby se jej požadavky územně plánovacích podkladů nijak nedotýkaly a nijak jej neomezovaly. III. [6] Proti rozsudku krajského soudu podal navrhovatel (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Z hlediska věcného vypořádání kasační stížnosti identifikoval Nejvyšší správní soud následující okruhy námitek stěžovatele, které pro přehlednost uspořádal takto. Stěžovatel se ohradil zejména proti tomu, jak krajský soud hodnotil, zda odpůrce vypořádal jeho námitky ze dne 2. 11. 2017. Dle stěžovatele odpůrce tyto námitky z podstatné části nevypořádal, což se krajský soud snažil zhojit tím, že námitky vypořádal sám. Nepřiměřeně tak nahrazoval činnost odpůrce a svým postupem založil nerovnost stran. Konkrétně stěžovatel uvedl, že námitka proti ochraně objektu bývalého manganového mlýna nemohla být materiálně vypořádána v rámci dříve podané připomínky obdobného obsahu. Takový postup nemá oporu v zákoně a znamená výrazné snížení práv vlastníků při pořizování regulačních plánů. Při vypořádání námitky totiž nebyly naplněny požadavky na odůvodnění rozhodnutí. Krajský soud v podstatě zaměnil vypořádání připomínek dle § 65 odst. 3 stavebního zákona a vypořádání námitek dle § 67 odst. 4 téhož zákona. Námitky však musí být po formální stránce vždy vypořádány, i kdyby se tak mělo stát jen odkazem na vypořádání předchozí připomínky. V daném případě přitom odpůrce námitku nevypořádal ani materiálně, neboť stěžovatel konkrétní důvody uvedl právě až v námitce. Odpůrce se k nim tedy nemohl vyjádřit při vypořádání připomínky. Krajský soud měl vyhodnotit, zda byla tato námitka vypořádána, a pokud by dospěl k závěru, že ano, měl posoudit závažnost tohoto zásahu do práv stěžovatele. On však postupoval opačně. Odpůrce nevypořád