— Nejvyšší správní soud

16 Kss 7/2021- 78 - text pokračování 16 Kss 7/2021 - 80 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Jana Svatoně CSc., ve věci kárného navrhovatele předsedy Nejvyššího soudu, JUDr. Petra Angyalossyho, proti kárně obviněnému Mgr. Karlu Knaiflovi, soudci Krajského soudu v Brně, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 14. 12. 2021 takto: Mgr. Karel Knaifl, Ph.D. se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů že jako soudce Krajského soudu v Brně, a tedy veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, podal průběžné oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech a závazcích za rok 2020 až dne 30. 7. 2021, ačkoli tak měl učinit v zákonné lhůtě nejpozději do 30. 6. 2021 tedy úmyslně nepostupoval v souladu s § 12 odst. 2 ve spojení s § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů a zaviněně tím porušil povinnost soudce uvedenou v § 80 odst. 1 věta druhá zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích čímž spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002Sb., a za to se mu ukládá podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření důtka. Odůvodnění: [1] Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl doručen návrh kárného navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce Krajského soudu v Brně, Mgr. Karla Knaifla, ze dne 14. 12. 2021. V tomto návrhu bylo kárně obviněnému vytýkáno, že jako soudce Krajského soudu v Brně nesplnil povinnost podat průběžné oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech a závazcích, podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), za rok 2020 v zákonné lhůtě nejpozději do 30. 6. 2021. Učinil tak až dne 30. 7. 2021, ačkoli byl na nutnost splnění této povinnosti předem nejméně dvakrát upozorněn, a to dne 9. 3. 2021 (vyvěšením informace na intranetu Krajského soudu v Brně) a dne 14. 6. 2021 (hromadným emailem předsedy soudu). Za obdobné nesplnění této povinnosti ve vztahu k podání průběžného oznámení za předchozí rok 2019 mu byla dne 6. 4. 2021 kárným navrhovatelem uložena výtka podle § 88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. [2] Kárně obviněný s tím, co mu bylo kladeno za vinu, ve vyjádření ze dne 24. 1. 2022 souhlasil. Při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 21. 6. 2022, připustil, že podal průběžné přiznání po marném uplynutí zákonné lhůty, ale byl názoru, že měsíční lhůta prodlení se splněním shora uvedené povinnosti nedosahuje intenzity kárného provinění. Za pochybení se omluvil, bylo způsobeno jeho špatným psychickým stavem. Právě délka prodlení podle jeho názoru nemůže založit vnímání jeho jednání veřejností jako narušení nezávislosti či nestrannosti justice či narušit důstojnost soudcovské funkce. Pokud jde o pozdní splnění povinnosti podat přiznání za rok 2019, tehdy se mylně domníval, že tak včas učinil. Pokud jde o majetkové přiznání za rok 2020, kárně obviněný uvedl, že v průběhu lhůty k jeho podání nebyl v dobrém psychickém stavu, v lednu 2021 mu zamřela matka a vše kumulovalo zahájením trestního stíhání proti němu dne 11. 3. 2021. Proto nevěnoval splnění této povinnosti náležitou pozornost, kterou jí věnovat měl. [3] Kárný soud neměl pochybnosti o skutkovém stavu podstatném pro vydání rozhodnutí v této věci. Kárný navrhovatel i kárně obviněný nečiní sporným, že kárně obviněný nedodržel lhůtu k podání průběžného oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech a závazcích za rok 2020 (§ 11 odst. 2 zákona o střetu zájmů). Tuto povinnost je třeba splnit v souladu s § 12 odst. 2 tohoto zákona nejpozději do 30. června následujícího roku, tedy v tomto případě do 30. 6. 2021. Oznámení kárně obviněného, které kárný navrhovatel připojil ke kárnému návrhu, je datováno dnem 30. 7. 2021, kárný soud proto nemá pochybnosti, že označená lhůta skutečně nebyla kárně obviněným dodržena. [4] Kárný senát se zabýval nejprve tím, zda byl návrh na zahájení kárného řízení podán v rámci otevřených lhůt, vyplývajících z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Dospěl přitom k závěru, že objektivní i subjektivní lhůta byly v daném případě bezpečně dodrženy. Nejzazším dnem lhůty, v jejímž nedodržení spatřuje kárný navrhovatel kárné provinění, je 30. červen 2021. Teprve po tomto datu lze v souzené věci uvažovat o případném vzniku kárného provinění a zvažovat, zda a kdy se o něm kárný navrhovatel dozvěděl. Kárný návrh byl podán 14. 12. 2021, tedy před uplynutím šesti měsíců od konce výše uvedené lhůty. Šestiměsíční subjektivní lhůta k podání návrhu tedy byla dodržena. Tím spíše to platí o objektivní tříleté lhůtě, plynoucí od spáchání kárného provinění. [5] Bylo třeba posoudit, zda nedodržení lhůty k podání průběžného oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech datech a závazcích představuje kárné provinění, za které lze uložit obviněnému kárné opatření. Podle § 87 odst. 1) zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Podle § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je soudce a přísedící povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce je povinen podávat oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech a závazcích podle zvláštního právního předpisu. Pro účely zákona o střetu zájmů je soudce veřejným funkcionářem [§ 2 odst. 2 písm. f) zákona o střetu zájmů] a má povinnost podávat každoročně průběžné oznámení o příjmech a závazcích (§ 11 odst. 2 zákona o střetu zájmů), ve lhůtě stanovené v 12 odst. 2 tohoto zákona. [6] Povinnost soudce podávat v průběhu výkonu své funkce přiznání podle zákona o střetu zájmů je jednou z právními předpisy výslovně definovaných povinností, které se k výkonu funkce soudce vztahují. Jde o povinnost, která přímo nesouvisí se způsobem výkonu vlastní soudcovské činnosti, její stanovení lze vnímat jako nástroj směrem k zajištění vyšších nároků na chování soudce i v běžném neprofesním životě, které lze na soudce dozajista klást. Její plnění má napomoci uchovat důvěru společnosti v nezávislost, nestrannost a spravedlnost při soudním rozhodování. Jistě i proto považoval zákonodárce za potřebné tuto povinnost, která je jinak komplexně upravena v zákoně o střetu zájmů, výslovně vyjádřit i v zákoně o soudech a soudcích, a to v bezprostřední vazbě na požadavky důstojnosti výkonu soudcovské funkce a důvěry společnosti v rozhodování soudů. Jejím účelem je, shodně jako u ostatních veřejných funkcionářů, zabránit hypotetickým střetům mezi osobními zájmy a zájmy, které je soudce z titulu výkonu své funkce povinen hájit, umožnit kontrolu případných činností vykonávaných vedle funkce soudce, jakož i majetku nabytého během výkonu soudce (blíže § 1 zákona o střetu zájmů). [7] Nemůže být pochyb, že pokud soudce nepodá ve stanovené lhůtě přiznání podle zákona o střetu zájmů, zaviněně tím porušuje právní povinnost. Požadavek zaviněného porušení povinnosti podporuje i tvrzení kárného navrhovatele, že kárně obviněný byl na splnění této povinnosti opakovaně upozorňován. [8] Bylo však třeba rovněž uvážit, zda porušením právní povinnosti kárně obviněný současně narušil důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování. Jen tehdy se může jednat o kárné provinění. Nikoli každé porušení shora vytčené právní povinnosti může bez dalšího vést k závěru o existenci kárného provinění. Právě naplnění druhého předpokladu (narušení důstojnosti funkce či důvěry v rozhodování) bude zásadní měrou záviset na okolnostech konkrétního případu, na důvodech, proč v konkrétní situaci k nedodržení lhůty resp. k nesplnění povinnosti došlo. V praxi je představitelná téměř neomezená škála konkrétních důvodů včasného nesplnění této povinnosti (viz. důvody uváděné jinými soudci ke zdůvodnění pozdního zaslání oznámení, uvedené v příloze k Protokolu o kontrole plnění zákonné lhůty pro podání průběžného oznámení za rok 2020 ze dne 29. 9. 2021, který je součástí soudního spisu). Proto je obtížné s obecnou platností kvantifikovat, kdy již má takové pochybení současně charakter kárného provinění. Rovněž nelze danou problematiku zúžit do úvahy, jak dlouhé prodlení se splněním této povinnosti je ještě akceptovatelné a jaké již nikoli. Doba trvání protiprávního stavu, je totiž pouze jedním z hledisek, z hlediska kterého je třeba úvahy o závažnosti provinění vést. Neméně podstatné jsou konkrétní okolnosti a důvody, které k nedodrže