7 Ads 190/2022

Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2022, č. j. 19 Ad 12/202173, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2021, č. j. X.

Dne 1. 9. 2022 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele označené jako „Zpětvzetí kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2022, č. j. 19 Ad 12/202173“. V něm stěžovatel prostřednictvím své právní zástupkyně uvedl, že bere svou kasační stížnost zpět a vzdává se náhrady nákladů řízení.

V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzalli navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.

Z doručeného podání je zřejmé, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byloli řízení zastaveno.