7 As 236/2022

Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2022, č. j. 25 A 94/20227, kterým byla podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) odmítnuta jeho žaloba pro nepřípustnost.

S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o soudních poplatcích“)]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

Stěžovatel neuhradil soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 17. 8. 2022, č. j. 7 As 205/20227, vyzval, aby zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, k čemuž mu stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Současně stěžovatele vyzval k odstranění vad kasační stížnosti ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení předmětného usnesení. Přitom stěžovatele poučil o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. neodstranění vad kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.

V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 8. 2022 stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků. Pro posouzení žádosti proto Nejvyšší správní soud zaslal stěžovateli (prostřednictvím jeho zástupce) formulář „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech fyzické osoby pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce soudem“ a vyzval jej k jeho vyplnění a k doložení v něm uvedených skutečností ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2011, č. j. 4 Azs 22/201146). Tato výzva byla zástupci stěžovatele doručena dne 30. 8. 2022. Na uvedenou výzvu soudu stěžovatel ve stanovené desetidenní lhůtě nereagoval.

Usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 7 As 236/202217, Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků zamítl a opětovně jej vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení předmětného usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Současně jej řádně poučil o následcích nesplnění této povinnosti. Uvedené usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 15. 9. 2022. Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet v pátek dne 16. 9. 2022, a uplynula v pátek dne 30. 9. 2022. Stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil. V reakci na předmětné usnesení zaslal stěžovatel toliko dne 19. 9. 2022 Nejvyššímu správnímu soudu vyplněný formulář potvrzující jeho majetkové a výdělkové poměry. S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků již pravomocně rozhodl (viz výše), nelze k takto pozdě zaslanému formuláři jakkoliv přihlížet.

Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebylli poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví dle § 47 písm. c) s. ř. s. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Jelikož v daném případě nebyl soudní poplatek ve lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, spočívající v uvedení důvodu, z jakého byla podána ve smyslu § 106 odst. 1 s. ř. s., přestože k tomu byl usnesením ze dne 17. 8. 2022, č. j. 7 As 205/20227, rovněž vyzván, nepostupoval zdejší soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v nedoplnění kasační stížnosti o stížní důvody ve smyslu uvedeného § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (obdobně viz usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/201629, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/201635, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/201670, ve věcech nesplnění podmínky řízení spočívající v nedostatku právního zastoupení).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.