Nejvyšší správní soud 8 As 356/2021 – Přestupky fyzických osob

Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce (dále „stěžovatel“) proti rozhodnutí Újezdního úřadu Březina z 20. 2. 2020, čj. MO 61044/20201493, kterým újezdní úřad shledal stěžovatele vinným ze spáchání přestupku podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobou u Krajského soudu v Brně, kterou tento soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Stěžovatel rozsudek krajského soudu napadl kasační stížností.

Stěžovatel v podání z 8. 12. 2021 požádal Nejvyšší správní soud o „udělení výjimky, co se týče právního zastoupení, [aby] se mohl bránit sám“. S ohledem na to, že soudní řád správní udělení žádné takové výjimky neumožňuje, soud přípisem z 23. 12. 2021 stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 2 týdnů objasnil, zda žádá o ustanovení zástupce podle § 35 odst. 10 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel však tuto nejasnost ve stanovené lhůtě (a ani po jejím uplynutí) neodstranil a soud tedy vycházel z toho, že stěžovatel o ustanovení zástupce nepožádal.

Nejvyšší správní soud usnesením z 13. 1. 2022, čj. 8 As 356/202132, stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soud rovněž v usnesení stěžovatele znovu poučil, že podle § 35 odst. 10 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a jeli to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 téhož ustanovení platí v takovém případě stát. Usnesení bylo stěžovateli doručeno 18. 1. 2022. Posledním dnem lhůty pro předložení plné moci nebo prokázání vysokoškolského právnického vzdělání proto bylo úterý 25. 1. 2021.

Stěžovatel na výzvu soudu reagoval přípisem z 20. 1. 2022, v němž uvedl, že nemá advokáta, jemuž by mohl udělit plnou moc. Nemá ani právnické vzdělání a jeho žádosti o výjimku z povinného zastoupení advokátem soud vyhovět nemohl.

Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanovíli zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsouli splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle § 120 s. ř. s. neníli v ustanoveních o řízení o kasační stížnosti stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I s. ř. s.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, máli stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě (a ani po jejím uplynutí) nepředložil plnou moc udělenou advokátovi či doklad o svém právnickém vzdělání a o následcích nevyhovění výzvě soudu byl poučen, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel byl soudem opakovaně poučen o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce podle § 35 odst. 10 s. ř. s. Takový návrh ovšem stěžovatel v žádné fázi řízení před Nejvyšším správním soudem neformuloval.

Nejvyšší správní soud dodává, že za této situace je nadbytečné zabývat se žádostí stěžovatele o úplné osvobození od soudních poplatků.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.