17 Co 43/2017 — Nejvyšší správní soud

Konf 24/2021- 15 - text  Konf 24/2021 - 17 pokračování USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy Mgr. Ing. Radovana Havelce a soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Jitky Zavřelové rozhodl o návrhu Mgr. J. F., na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ní a Okresním soudem v Ústí nad Orlicí, a dalších účastníků řízení o pozůstalosti po J. S., vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 484/2017, za účasti 1) Ing. M. S., zastoupeného JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 11, Medkova 913/48, 2) J. B., zastoupené JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 11, Medkova 913/48, a 3) L. K., ve věci příslušnosti vydat rozhodnutí v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: 1. Podáním doručeným dne 4. 10. 2021 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon o některých kompetenčních sporech“ nebo „zákon č. 131/2002 Sb.“), Mgr. J. F., notářka (dále též „navrhovatelka“), navrhla tomuto senátu rozhodnout spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 téhož zákona, který měl vzniknout mezi ní a Okresním soudem v Ústí nad Orlicí ve věci příslušnosti vydat rozhodnutí v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, jež byly podány v řízení o pozůstalosti po J. S., nar. X, zemř. X, posledně bytem v L. U B. X. 2. Z návrhu na zahájení kompetenčního sporu a předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti: 3. Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 30. 3. 2017, čj. 20 D 484/2017  3, pověřil Mgr. Martinu Suchodolovou, notářku se sídlem v Letohradě, Václavské náměstí 76, jako soudní komisařku provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po J. S., nar. X, zemř. X, posledně bytem v L., U B. X. 4. Usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 9. 8. 2019, čj. 20 D 484/2017  114, o nařízení likvidace pozůstalosti, vydané Mgr. Martinou Suchodolovou, napadli dva z dědiců  Ing. M. S. a J. B. – dne 7. 11. 2019 žalobou pro zmatečnost a dne 22. 6. 2020 žalobou pro zmatečnost a návrhem na obnovu řízení. 5. Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 19. 11. 2020, čj. 20 D 484/2017  230, pověřil Mgr. J. F. (navrhovatelku) jako soudní komisařku „provedením úkonů v řízení o pozůstalosti – k rozhodnutí o žalobě na zmatečnost a obnově řízení analogicky dle § 14 odst. 3 o. s. ř.“. 6. S přípisem ze dne 27. 1. 2021 navrhovatelka vrátila spis sp. zn. 20 D 484/2017 soudu bez věcného vyřízení. Navrhovatelka ve svém vyjádření uvedla, že není možné, aby byla v uvedené věci pověřena provedením úkonů v řízení a rozhodla o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení, ač je jí známo, že v roce 2017 na gremiální poradě soudců Krajského soudu v Hradci Králové byl vysloven právní názor, že žalobu na obnovu řízení má řešit soudní komisař, nikoliv soud, a Krajský soud v Hradci Králové již takto vícekrát rozhodl. Proti tomuto právnímu názoru se ohradila Notářská komora České republiky dopisem zaslaným Nejvyššímu soudu, záležitost však nebyla ukončena relevantním závěrem. Navrhovatelka je přesvědčena, že notáře lze jako soudního komisaře pověřit provedením soudního řízení jedině tehdy, jednáli se o řízení o pozůstalosti a jednáli se o řízení v prvním stupni. Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost jsou však opravnými prostředky, je tedy předpokládáno vedení předchozího řízení, které je tím řízením v prvním stupni. Následnou žalobou je zahájeno řízení jiné, které nelze označit za běžné řízení v prvním stupni, jestliže je zahájeno k opravnému prostředku. Rovněž se také nerozhoduje o pozůstalosti, ale pouze o povolení obnovy řízení nebo zrušení původního rozhodnutí. Navíc z § 235a o. s. ř. se podává, že „žalobu projedná a rozhodne soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni“ a pro něj „platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni“, a rovněž z § 235h o. s. ř. je patrné, že řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení není tím původním řízením v prvním stupni; je jím teprve až řízení po povolení obnovy nebo pokračování v řízení po zrušení rozhodnutí pro zmatečnost. Úkony v soudním řízení zásadně provádí soud. Soudního komisaře lze pověřit jen těmi úkony, k nimž ho umožňuje pověřit zákon výslovně. Nelzeli řízení o žalobách považovat za řízení v prvním stupni o pozůstalosti, nelze k úkonům v takovém řízení pověřit soudního komisaře podle § 100 odst. 1 z. ř. s. Podle navrhovatelky z uvedeného výkladu vyplývá, že řízení o žalobách je jednoznačně jiným řízením, než původní řízení o pozůstalosti v prvním stupni, a proto k němu nemůže být pověřen soudní komisař. Skutečnost, že platí navrhovatelkou uvedený závěr, lze ilustrovat ještě lépe v tomto konkrétním řízení vedeném pod sp. zn. 20 D 484/2017, neboť řízení o pozůstalosti nebylo rozhodnutím ve věci samé skončeno, bylo rozhodnuto jen o nařízení likvidace pozůstalosti. Provedením řízení v prvním stupni je zde stále pověřen soudní komisař, který byl původně pověřen podle rozvrhu práce, a zároveň je pověřen jiný soudní komisař, který by měl rozhodnout o žalobě. Pověření soudnímu komisaři, který má věc řešit, nebylo soudem zrušeno, neboť pro to není důvod. Pokud by se tedy mělo jednat stále o jedno řízení o pozůstalosti, lze těžko připustit, aby v něm byli pověřeni dva soudní komisaři. Navrhovatelka pak přidává další argumenty, a to že pozůstalostní řízení je svou povahou řízením nesporným, a proto je také upraveno zákonem o zvláštních řízeních soudních. Žaloba je proti tomu návrhem, kterým se zahajuje řízení sporné, což platí i o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost. Řízení se řídí jinými principy, zejména není ovládáno zásadou vyhledávací, na rozdíl od samotného pozůstalostního řízení, pro které je právě soudní komisař pověřován. Soudní komisař v řízení o pozůstalosti však zásadně neřeší sporné skutkové záležitosti. Navrhovatelka se proto domnívá, že nebylo úmyslem zákonodárce, aby soudní komisař řešil skutkové spory v řízení o žalobě. Takovou úpravu by bylo třeba označit za nesystémovou. 7. Okresní soud v Ústí nad Orlicí v přípise ze dne 30. 3. 2021, adresovaném navrhovatelce, setrval ve svém názoru, že o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení má rozhodnout navrhovatelka, když uvedl, že i podle jí citovaných rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 43/2017 a sp. zn. 20 Co 405/2016 je k projednání žaloby na obnovu dědického řízení soudem prvního stupně příslušným ve smyslu § 235a o. s. ř. notář jako soudní komisař. Jedná se o jediná rozhodnutí vyšších soudů, otázka dosud nebyla řešena Nejvyšším soudem, stejně tak nebyla argumentováno ani jinou nezávislou autoritou. Názor profesní komory notářů není pro soud závazný. V uvedených rozhodnutích byla řešena otázka příslušnosti k žalobě na obnovu řízení dle § 235a o. s. ř. se závěrem, že rozhodovalli soud, byl účastník odňat svému zákonnému soudci. Stejným ustanovením je řešena i příslušnost k rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost pouze s tím rozdílem, že podle § 14 odst. 3 o. s. ř. jsou z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali. K rozhodování v dědickém řízení jsou povolány okresní soudy a notáři jako soudy prvního stupně a krajské soudy jako soudy druhého stupně. Zákon v ustanovení § 235a o. s. ř. stanoví, že k řízení o žalobě pro zmatečnost proti prvostupňovému rozhodnutí je příslušný soud prvního stupně, nikoliv soud odvolací. Polemika o charakteru řízení proto není namístě, neboť přestože se jedná o opravný prostředek mimořádný, dikce zákona je zřejmá, žalobu projedná a rozhodne soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. V souladu s tím § 100 z. ř. s. normuje, že úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil, neníli dále stanoveno jinak. Úkony, které notář nevykonává, jsou stanoveny hned v následujícím odstavci 2, mezi kterými žaloba pro zmatečnost není zmíněna. Jestliže tedy úkony soudu prvního stupně provádí notář a k rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je příslušný soud, který o věci rozhodl v prvním stupni, je třeba se přiklonit ke shora citovaným rozhodnutím s tím závěrem, že notář je příslušný k projednání žaloby na obnovu řízení i k projednání žaloby pro zmatečnost. Pokud by zákonodárce zamýšlel jinak, jistě by tyto dva druhy mimořádných opravných prostředků výslovně zmínil v § 100 odst. 2 z. ř. s. Tedy úkonem prováděným notářem bude nejenom pravidelné rozhodnutí o dědictví, ale též rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost. Pouze okrajem okresní soud zmínil, že pokud by se přiklonil k závěru, že notář není k projednání příslušný, věc by neprojednával soud krajský jako soud odvolací, ale soud okresní. Pak by v souladu s § 100 odst. 3 z. ř. s. notář byl povinen připravit soudu všechny podklady pro rozhodnutí a učinit návrh na jeho znění. Protože je však příslušným k rozhodnutí n