10 As 21/2022 — Nejvyšší správní soud

10 As 21/2022- 58 - text  10 As 21/2022 - 61 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Lenky Oulíkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: SMOKE pro.cz, s.r.o., Hybešova 308/61, Brno, zastoupené advokátem Mgr. Danielem Rejmanem, U Prašné brány 1079/3, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, Palackého náměstí 375/4, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2019, čj. MZDR 32121/20195/NH, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2021, čj. 29 A 180/201993, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně (stěžovatelka) byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 17c odst. 4 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění účinném do 11. 5. 2021, jehož se dopustila tím, že dne 5. 9. 2018 nabízela jako maloobchodní prodejce ve své provozovně v Jihlavě k prodeji jednotková balení elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, která v rozporu s § 12h odst. 3 větou první zákona o potravinách a tabákových výrobcích neobsahovala leták s údaji stanovenými tímto ustanovením. Žalovaný k odvolání stěžovatelky rozhodnutím ze dne 16. 8. 2019 částečně změnil rozhodnutí krajské hygienické stanice, uložil jí za výše uvedený přestupek správní trest napomenutí a dále jí uložil nahradit náklady řízení. [2] Stěžovatelka se proti rozhodnutí žalovaného bránila u Krajského soudu v Brně, který její žalobu zamítl. Ztotožnil se s výkladem správních orgánů, že podle § 12h odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích musí každé jednotkové balení elektronických cigaret a náhradních náplní do nich obsahovat samostatný leták, který je vložen do jednotlivého jednotkového balení elektronické cigarety či náhradní náplně. Nestačí uvést informace, které mají být obsaženy v letáku, pouze na obalu. II. Kasační stížnost a vyjádření k ní [3] Proti rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. [4] Stěžovatelka namítá nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. [5] Dále brojí proti názoru krajského soudu, že leták s informacemi podle § 12h odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích musí mít formu samostatně do jednotkového balení vkládaného letáku. Nesouhlasí s krajským soudem, že takový závěr jednoznačně vyplývá z textu zákona. Je přesvědčena, že postačilo, aby informace uváděné na letáku byly přímou součástí jednotkového balení. Dále uvádí, že se při absenci výkladu pojmu „leták“ spolehla na odpověď vedoucí oddělení žalovaného Ing. E. P. ze dne 20. 3. 2017, podle níž není forma letáku striktně stanovena a nehovoří se ani o tzv. příbalové informaci, a je tedy na odpovědném subjektu, jakou formu zvolí. Stěžovatelka tak byla v době kontroly v dobré víře, že prodává výrobky vyhovující požadavkům § 12h odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Vyjádření Ing. P. považuje za jasné a závazné. Nedostatečně určitý a nejasný text zákona, který co do požadavku na formu letáku připouští různé výklady, nemůže být kladen k tíži stěžovatelky. Stěžovatelka poukazuje na zásady, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno“, a „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Domnívá se, že mělo být přihlédnuto k její dobré víře, kdy při nejednoznačném znění zákona jednala v souladu se stanoviskem pracovnice žalovaného. Považuje přitom za logické, že podstatný by měl být obsah a nikoli forma informace. [6] Dále stěžovatelka vytýká krajskému soudu, že neměl hodnotit úmysl zákonodárce v roce 2016 na podkladě novelizace zákona z roku 2021 a činit na základě pozdější právní úpravy závěr o nedůvodnosti žaloby. Namítá také, že zásahy státní správy by měly co nejméně omezovat svobodu podnikání. Z hlediska ochrany spotřebitelů považuje za legitimní, aby byl zajištěn přístup k zákonem stanoveným údajům. Stanovení formy jejich poskytnutí však považuje za nadlimitní zásah. Domnívá se, že napadený rozsudek je v rozporu s ústavním principem vyjádřeným v čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dále vypočítává důvody, které podle ní svědčí pro uvádění údajů přímo na jednotkovém balení: transparentnost vůči zákazníkům; riziko nepřiložení příbalového letáku z důvodu chyby výrobce; minimalizace rizika ztráty příbalového letáku spotřebitelem při manipulaci s výrobkem; určení produktu pro zákazníky starší 18 let, od nichž se očekává vyspělost „průměrně rozumného člověka“; nejde o léčivo, u nějž je vkládání příbalového letáku tradiční; přikládání příbalového letáku zasahuje do automatizace výrobního procesu a znamená prodražení výrobku; jde o zbytečnou zátěž pro životní prostředí. Stěžovatelka vytýká soudu a správním orgánům, že opomíjí, že předmětem sporu byla pouze forma, jakou byly zákonem předepsané informace sděleny spotřebitelům. Dovolává se práva na řádnou správu a na spravedlivý proces. [7] Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhuje, aby NSS rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně zrušil i rozhodnutí správních orgánů. [8] Žalovaný se ve svém vyjádření s rozsudkem krajského soudu ztotožnil a navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozsudku krajského soudu. Má za to, že logickým a gramatickým výkladem § 12h odst. 2 a 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích dospěl k jednoznačnému, odůvodněnému a srozumitelnému závěru, a sice že každé jednotkové balení elektronických cigaret a náhradních náplní do nich musí obsahovat vložený leták, tedy leták, který je vytištěn na samostatném papíru a vložen do každého jednotlivého jednotkového balení elektronické cigarety či náhradní náplně do ní. K vyjádření Ing. P. žalovaný uvádí, že není právně závazné. Připouští, že neposkytovalo zcela jasnou odpověď, nicméně dne 21. 4. 2017 na svých internetových stránkách zveřejnil dokument (rovněž právně nezávazný) s názvem Elektronické cigarety a náhradní náplně do nich. Nejčastější otázky a odpovědi, v němž právní názor k otázce letáku jasně vyjádřil. Má za to, že tento dokument se s vyjádřením Ing. Přibylové doplňuje. [9] Stěžovatel v replice k vyjádření žalovaného setrval na svém stanovisku. Uvádí, že emailem Ing. P. považoval stanovisko žalované k otázce letáku za vysvětlené a neměl důvod si aktivním hledáním ověřovat, zda žalovaný nezměnil svůj náhled. Poukazuje na to, že žalovaným zmíněná právně nezávazná informace byla na webových stránek žalovaného zveřejněna v dubnu 2017, tedy jen krátce po obdržení emailu Ing. P.. Nesouhlasí s tím, že by se oba výkladové dokumenty doplňovaly, neboť z vyjádření Ing. P. vyplývá, že forma letáku je na volbě odpovědného subjektu, z druhého naopak, že forma letáku je daná, protože nelze za přípustnou považovat formu vytištění letákových informací na jednotkovém balení. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [10] Kasační stížnost je přípustná, má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti NSS posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu. [11] Kasační stížnost není důvodná. [12] Předmětem sporu je výklad pojmu leták užitý v § 12h odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích. [13] Podle § 12h odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni zajistit, aby jejich jednotková balení obsahovala leták obsahující a) návod k použití a skladování výrobku, b) informaci o tom, že výrobek se nedoporučuje používat mladými lidmi a nekuřáky, c) informace o kontraindikacích, d) varování pro specifické rizikové skupiny, [1] e) informaci o možných nepříznivých účincích, f) informace o návykovosti a toxicitě, g) kontaktní údaje výrobce nebo dovozce a h) údaje o právnické nebo fyzické kontaktní osobě mající sídlo ve členském státě Evropské unie. [14] NSS předně konstatuje, že rozsudek krajského soudu je přezkoumatelný. Rozsudek je řádně odůvodněn a je zcela srozumitelný. Krajský soud se výkladu pojmu „leták“ podrobně věnoval a srozumitelně vysvětlil, proč nelze povinnost stanovenou v §12h odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích splnit uvedením údajů na jednotkovém balení. Z napadeného rozsudku je zřejmé, z jakého právního názoru krajský soud vyšel a k jakým závěrům na jeho základě dospěl. Krajský soud se neopomněl vypořádat ani s vyjádřením Ing. P., na něž stěžovatelka poukázala. Nesouhlas stěžovatelky s odůvodněním a závěry napadeného rozsudku nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost (viz např. rozsudky NSS ze dne 12. 11. 2013, čj. 2 As 47/201330, a ze dne 29. 4. 2010, čj. 8 As 11/2010163). [15] NSS se s výkladem pojmu leták, který zaujaly správní orgány i krajský so