10 As 290/2022 — Nejvyšší správní soud

10 As 290/2022- 30 - text  10 As 290/2022 - 35 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobců: a) I. S., b) I. S., zast. zákonnou zástupkyní I. S., proti žalované: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Nádražní 2437/2, Plzeň, ve věci ochrany před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2022, čj. 77 A 46/202240, takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2022, čj. 77 A 46/202240, se ruší a věc se vrací krajskému soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Po začátku ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 byl v Evropské unii na základě rozhodnutí Rady EU 2022/382 poprvé Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, ST/6846/2022/INIT, Úř. věst. L 71, 4. 3. 2022, s. 1-6 aktivován režim tzv. dočasné ochrany upravený směrnicí 2001/55/ES Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, Úř. věst. L 212, 7. 8. 2001, s. 12—23, zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 19 Svazek 004 s. 162-171 (směrnice o dočasné ochraně), zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, a speciálně přijatým zákonem č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. V nynější věci se NSS zabývá dvěma procesními otázkami, které souvisí s žádostmi o dočasnou ochranu a následným soudním přezkumem postupu správních orgánů. Konkrétně NSS zkoumá, zda lze na soudní řízení týkající se dočasné ochrany nahlížet jako na věc mezinárodní ochrany podle § 35 odst. 5 s. ř. s. a zda proto žalobce v takovém řízení může zastupovat Organizace pro pomoc uprchlíkům. Současně NSS vyjasňuje, že právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou (ve vymezených oblastech) zastupovat žalobce nejen v řízení o žalobě proti nezákonnému rozhodnutí podle § 65 s. ř. s., ale také v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. I. Vymezení věci [2] Žalobci (matka s nezletilým synem) jsou ukrajinští občané. Na začátku srpna 2022 přicestovali z Ukrajiny do Česka a dne 5. 8. 2022 v KACPU (Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině) v Plzni požádali o dočasnou ochranu. Podle žaloby ale pracovník žalované nedokázal ověřit, kdy žalobci překročili hranice Ukrajiny a Schengenského prostoru (a zda tak splňují podmínku stanovenou v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady 2022/382, že z Ukrajiny odešli dne 24. února 2022 nebo po tomto datu). Žádosti o dočasnou ochranu jim proto žalovaná vrátila jako nepřijatelné. Na konci srpna 2022 žalobci požádali o dočasnou ochranu znovu, tentokrát v doprovodu pracovníka Organizace pro pomoc uprchlíkům. Vysvětlili, že nemají cestovní pasy a na ukrajinskopolskou hranici je dovezl dobrovolník. Předali též další doklady o svém předchozím pobytu na Ukrajině. Pracovníci žalované jim přesto znovu vrátili žádosti jako nepřijatelné. Žalobci ale tvrdí, že žalovaná jim ve skutečnosti chybně vrátila původní žádosti, nikoliv ty nově podané. Opakované žádosti pracovníci žalované vůbec nezpracovali, nepřevzali doklady o okamžiku přechodu hranic a o těchto žádostech žalovaná nevedla žádné řízení. [3] Žalobci následně podali žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s., kterou se domáhají, aby krajský soud určil, že postup žalované v případě opakovaných žádostí byl nezákonný, a nařídil žalované obnovit stav před vrácením opakovaných žádostí o dočasnou ochranu. Současně s žalobou předložili plnou moc, kterou udělili Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Usnesením asistentky soudce ze dne 26. 9. 2022 krajský soud zastoupení organizací nepřipustil. Věci týkající se dočasné ochrany totiž nespadají pod § 35 odst. 5 s. ř. s., nejsou to věci mezinárodní ochrany. Dočasná ochrana není mezinárodní ochranou, organizace tak nemůže v této věci žalobce zastupovat. Proti usnesení asistentky podali žalobci námitky, usnesením předsedy senátu však soud námitkám nevyhověl a původní rozhodnutí o nepřípustnosti zastoupení potvrdil. Právě toto rozhodnutí je nyní napadeno kasační stížností. II. Shrnutí argumentů kasační stížnosti a vyjádření žalované [4] Žalobci (stěžovatelé) v kasační stížnosti říkají, že krajský soud při výkladu pojmu věc mezinárodní ochrany v § 35 odst. 5 s. ř. s. pomíjí souvislosti mezi dočasnou ochranou a mezinárodní ochranou definovanou zákonem o azylu. Například důvody pro udělení dočasné ochrany se překrývají s důvody pro udělení doplňkové ochrany. Stěžovatelé také připomínají, že dočasná ochrana byla dvacet let jen „spícím“ institutem, na který právní řád pozapomněl. Z toho pramení nedostatky současné právní úpravy i ve vztahu k zastoupení žadatelů o dočasnou ochranu před soudem. Dále upozorňuje na problémy žadatelů o dočasnou ochranu. V KACPU, kde se žádosti vyřizují, mohou být žadatelé posláni pryč po několika minutách jen s ústním sdělením důvodů nepřijatelnosti jejich žádosti. Nefunguje tam ani žádné právní poradenství, žadatelé navíc typicky nerozumí česky, často si nemohou dovolit zaplatit advokáta apod. [5] Žalovaná v reakci pouze poskytla určité vysvětlení k věci samé. Nejprve nebyla schopna ověřit, zda stěžovatelé skutečně vstoupili na území Schengenského prostoru po 24. 2. 2022. Proto nejprve „rozhodla“ (slovy žalované, pozn. NSS) o nepřijatelnosti žádostí a ty stěžovatelům vrátila. Teprve dodatečně stěžovatelé předložili vyhovující doklady o příjezdu do EU a žalovaná uznala, že stěžovatelé z Ukrajiny skutečně odešli až po vypuknutí invaze. Od září 2022 již proto stěžovatelé požívají v Česku dočasné ochrany. [6] K věci zaslala sdělení též Organizace pro pomoc uprchlíkům, která upozornila na to, že řada jiných krajských soudů běžně zastoupení v podobných případech připouští. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [7] Kasační stížnost je přípustná, má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Protože jde o kasační stížnost proti procesnímu rozhodnutí, kterým se řízení před krajským soudem nekončí, nepožadoval NSS po stěžovatelích zastoupení advokátem (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/201419, č. 3271/2015 Sb. NSS). [8] Kasační stížnost je důvodná. [9] Podle § 35 odst. 5 s. ř. s., domáháli se soudní ochrany účastník žalobou ve věci mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona, k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří poskytování právní pomoci uprchlíkům nebo cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. [10] V nynější věci není sporné, že Organizace pro pomoc uprchlíkům je právnickou osobou, o které hovoří § 35 odst. 5 s. ř. s. Sporné jsou naopak hned dvě otázky, které souvisí s vymezením pojmu věc mezinárodní ochrany v § 35 odst. 5 s. ř. s. Krajský soud v napadeném usnesení nepřipustil zastoupení organizací, neboť podle krajského soudu dočasná ochrana není mezinárodní ochranou podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a nespadá proto pod pojem věc mezinárodní ochrany ani v § 35 odst. 5 s. ř. s. Především k vymezení dočasné ochrany jako mezinárodní ochrany pak směřuje i argumentace stěžovatelů. [11] Fakticky ale nynější věc přináší ještě druhou otázku ohledně vymezení pojmu „věc“ pro účely § 35 odst. 5 s. ř. s. Jak NSS vysvětluje níže, judikatura totiž v jiných případech chápe pojem „věc“ (a to i v případě totožného spojení věc mezinárodní ochrany) tak, že pod tento pojem nezahrnuje mj. řízení o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s. Právě tuto žalobu ale stěžovatelé podali a v řízení o ní chtějí být zastoupeni Organizací pro pomoc uprchlíkům (byť v žalobě tvrdí, že vrácení jejich žádostí žalovanou může být materiálně i rozhodnutím podle § 65 s. ř. s.). I vyřešení této otázky je pro nynější věc nezbytné. NSS proto zaprvé vysvětluje, že vzhledem ke smyslu zastoupení podle § 35 odst. 5 s. ř. s. není namístě používat restriktivní výklad pojmu „věc“, který judikatura dovodila pro jiná ustanovení soudního řádu správního (III.A.). Zadruhé se soud zabývá klíčovou otázkou, totiž zda je dočas