2 As 336/2021 — Nejvyšší správní soud

2 As 336/2021- 29 - text  2 As 336/2021 – 32 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: JUDr. M. Š., zastoupené JUDr. Mojmírem Přívarou, advokátem se sídlem Kovářská 1253/4, Plzeň, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2020, č. j. MHMP 50385/2020, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, č. j. 6 A 31/2020-36, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, č. j. 6 A 31/2020-36, se ruší. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2020, č. j. MHMP 50385/2020, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o žalobě a řízení o kasační stížnosti celkem 24.456 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Mojmíra Přívary, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Úřad městské části Praha 3 (stavební úřad) rozhodnutím ze dne 3. 2. 2016, č. j. UMCP3 012689/2016 (rozhodnutí o nařízení úprav), nařídil žalobkyni vybudovat kanalizační přípojku pro její rodinný dům. V souvislosti s tím jí nebyl stavební příspěvek přiznán v požadované výši, neboť se dle žalovaného část nákladů přímo netýkala provedení nařízených nezbytných úprav. Mezi stranami je tedy sporné, zda měl být stavební příspěvek poskytnut i na vnitřní kanalizaci a asfaltové povrchy, jak tvrdí stěžovatelka, nebo pouze na náklady vynaložené na kanalizační přípojku, jak tvrdí žalovaný. [2] Stavební úřad rozhodnutím ze dne 10. 12. 2018, č. j. UMCP3 243135/2018 (prvostupňové rozhodnutí), poskytl žalobkyni podle § 138 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), stavební příspěvek ve výši 119.226 Kč. Důvodem poskytnutí příspěvku byla úhrada části nákladů nezbytných úprav nařízených podle § 137 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, spočívajících ve zřízení stavby „Kanalizační přípojka pro rodinný dům č.p. X, v k.ú. Ž., ulice V J. X, P. X, na pozemcích č. parc. XA a XB, v k.ú. Ž.“. [3] Žalobkyně, která v původní žádosti ze dne 12. 12. 2017 požadovala přiznání stavebního příspěvku ve výši 277.070 Kč, se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. Žalovaný odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) zamítl. Městský soud v Praze (městský soud) následně v záhlaví označeným rozsudkem (napadený rozsudek) zamítl žalobu podanou žalobkyní proti napadenému rozhodnutí. II. Kasační stížnost žalobkyně a vyjádření žalovaného [4] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů, které podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). Navrhla napadený rozsudek zrušit. [5] Nesouhlasila s tím, jak městský soud vyložil § 138 odst. 1 stavebního zákona stanovující podmínky poskytnutí stavebního příspěvku; jeho odůvodnění v bodech 12 a 13 považuje navíc zmatečné a vnitřně rozporné. Pokud správní orgán nařídí provést úpravy, pak musí přiznat veškeré náklady vynaložené za účelem jejich realizace. Může sice odmítnout poskytnout stavební příspěvek na náklady vynaložené zjevně nad rámec nařízených úprav, nemůže však odmítnutí svévolně založit na argumentu, že se náklady na vnitřní část kanalizační přípojky a asfaltové povrchy týkaly nařízených úprav pouze nepřímo. I vnitřní část kanalizační přípojky je přímým nákladem ve smyslu § 138 odst. 1 stavebního zákona, neboť bez ní by její venkovní část zůstala slepá a postrádala funkční smysl, navíc byla zahrnuta do projektové dokumentace tvořící nedílnou součást rozhodnutí o nařízení úprav ze dne 3. 2. 2016, č. j. UMCP3 012689/2016. Závěr městského soudu, že nařízené úpravy se týkaly pouze venkovní části kanalizační přípojky, nemá v uvedeném rozhodnutí oporu. Jako přímé náklady nebyly přiznány ani náklady na asfaltový povrch (jedna čtvrtina z částky 188.110 Kč), přestože výkopové práce byly pro realizaci nařízených úprav nezbytné. Městský soud tuto námitku vypořádal v bodě 18 napadeného rozsudku odkazem na napadené rozhodnutí s konstatováním, že náklady na asfaltové povrchy byly přiznány, přestože ze strany 9 napadeného rozhodnutí vyplývá, že tato částka jakožto pouze nepřímý náklad přiznána nebyla. Odůvodnění napadeného rozsudku tedy odporuje napadenému rozhodnutí. Stěžovatelka dodala, že byla před vydáním rozhodnutí o nařízení úprav stavebním úřadem ujištěna, že jí budou proplaceny skutečné náklady v plné výši, a pouze proto se proti tomuto rozhodnutí nebránila. [6] Žalovaný se ztotožnil se závěry městského soudu. Příspěvek podle § 138 odst. 1 stavebního zákona nemá být poskytován na veškeré náklady, ale pouze na ty, které se přímo týkaly úprav nařízených ve veřejném zájmu. Stěžovatelkou uplatněné náklady na vnitřní část přípojky a opravy asfaltového povrchu nemohly být přiznány, protože je stěžovatelka uplatnila toliko v návaznosti na přímo nařízené vybudování kanalizační přípojky tak, jak je stanoveno v rozhodnutí o nařízení úprav ze dne 3. 2. 2016, zn. OV/1346/15/Kř, projektové dokumentaci a územním souhlasu ze dne 15. 4. 2015, zn. OV/701/15/Souč. Navrhl kasační stížnost zamítnout. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [7] Kasační stížnost je přípustná, projednatelná a důvodná. Přestože stěžovatelka jako důvod kasační stížnosti uvedla též vady řízení před správním orgánem podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., žádnou relevantní argumentaci nenabídla a fakticky namítá toliko nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku a nesprávné posouzení právní otázky městským soudem. [8] Nejvyšší správní soud neshledal namítanou nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. V jeho bodech 12 a 13 se městský soud zabýval podmínkami poskytování stavebního příspěvku, přičemž shrnul, že stavební úřad v prvostupňovém rozhodnutí výši požadovaného příspěvku neměnil, pouze vyloučil ty náklady, které nepovažoval za přímo související s nařízenými úpravami. Městský soud se dílčí nepřesnosti dopustil v bodě 18 napadeného rozsudku, kde uvedl, že čtvrtina z částky 188.110 Kč stěžovatelce byla přiznána. Tato částka, ohledně níž z položkového rozpočtu „asfaltové povrchy – vozovka“ přiloženého stěžovatelkou k žádosti o stavební příspěvek vyplývá, že se týká 145 m2 vozovky a že cena za opravu asfaltu v souvislosti s kanalizační přípojkou v ní není zahrnuta (jak uvedl i žalovaný na straně 9 napadeného rozhodnutí), stěžovatelce přiznána nebyla. Nepřesnost vyjádření městského soudu vztahujícího se k posouzení srozumitelnosti napadeného rozhodnutí nezpůsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, neboť z jeho obsahu je jinak patrné, jak o věci uvážil, proč žalobní argumentaci nepřisvědčil, jeho úvahy jsou srozumitelné a vnitřně konzistentní a odůvodnění napadeného rozsudku je v souladu s jeho výrokem. Námitka nepřezkoumatelnosti podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. není důvodná. [9] Podle § 137 odst. 1 písm. f) stavebního zákona stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky. [10] Podle § 138 odst. 1 stavebního zákona vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137 odst. 1 písm. c) až i) nebo nezbytných opatření podle zvláštního právního předpisu, náleží na úhradu nákladů stavební příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav. [11] Kanalizační přípojka je úsek potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě [§ 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)]. [12] Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky (§ 2 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích). [13] Stavební zákon umožňuje stavebním úřadům za splnění zákonných předpokladů zasáhnout do ústavně zaručeného vlastnického práva vlastníků staveb, stavebních pozemků nebo zastavěných stavebních pozemků tím, že jim ve veřejném zájmu nařídí provést nezbytné úpravy těchto staveb a pozemků. Dle důvodové zprávy ke stavebnímu zákonu vychází úprava stavebního příspěvku z čl. 11 odst. 4 Listiny zákla