54 Co 111/2022 — Nejvyšší správní soud

Konf 13/2022- 7 - text  Konf 13/2022-10 pokračování USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Jitky Zavřelové, rozhodl o návrhu Energetického regulačního úřadu, se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 91/5, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 8 a Městským soudem v Praze a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 Nc 3004/2022, o nařízení předběžného opatření: žalobkyně Amper Market, a. s., IČO 24128376, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046/24, a žalovaná OTE, a. s., IČO 26463318, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 192/79, takto: I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 Nc 3004/2022, o nařízení předběžného opatření, je soud. II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2022, čj. 54 Co 111/2022-145, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. 2. 2022, čj. 7 Nc 3004/2022-31, se zrušují. Odůvodnění: [1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 4. 7. 2022 se Energetický regulační úřad (dále jen „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zvláštní senát“) rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 Nc 3004/2022. [2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti: [3] Návrhem došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 3. 2. 2022 se žalobkyně domáhá vydání předběžného opatření, kterým by soud žalované uložil povinnost zrušit ke dni 5. 2. 2022 v jejím informačním systému přiřazení žalobkyně jako dodavatele plynu do tam označeného odběrného místa (zákazníka PKZ Keramika Poštorná a. s., IČO 25531816, se sídlem Břeclav – Poštorná, Nádražní 1167) a až do právní moci rozhodnutí ve věci samé neumožnit nové přiřazení žalobkyně jako dodavatele plynu v informačním systému žalované do označeného odběrného místa. Jak dále vyplývá z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření, žalobkyně podniká na maloobchodním trhu dodávek elektřiny a plynu koncovým zákazníkům. Žalovaná je držitelkou licence na činnosti operátora trhu, což znamená, že na základě udělené licence vykonává podnikatelskou činnost, při níž je povinna zajistit výkon činností vymezených zejména v § 20a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a činnosti vymezené prováděcími předpisy k energetickému zákonu. [4] Dne 1. 1. 2022 nabyla účinků přeměna (fúze sloučením), na jejímž základě přešlo na žalobkyni, jakožto nástupnickou společnost, jmění zanikající společnosti Energie ČS, a. s. Jedním ze smluvních zákazníků společnosti Energie ČS, a. s., byla společnost PKZ Keramika Poštorná a. s., s níž byly dne 28. 8. 2019 uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávek plynu, přičemž původní sjednaná doba trvání dodávek plynu byla do 31. 12. 2022. Vlivem mimořádného a nepředvídatelného nárůstu cen plynu na velkoobchodních trzích však musela společnost Energie ČS, a. s., ukončit dodávky elektřiny a dne 17. 10. 2021 došlo k vyhlášení režimu tzv. dodavatele poslední instance, což vedlo k ukončení dodávek plynu a zániku uzavřených smluv. Žalovaná v souladu s tímto zákonným režimem ve svém informačním systému ukončila přiřazení odběrného místa společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s. Mezi žalobkyní, společností Energie ČS, a. s., a společností PKZ Keramika Poštorná a. s. byla následně uzavřena dodávková smlouva, podle níž žalobkyně zajistí společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s. dodávky plynu do 31. 12. 2021 za cenových podmínek sjednaných ve smlouvě se společností Energie ČS, a. s., s tím, že následně se bude jednat o prodloužení smlouvy na období roku 2022. Smlouva uzavřená v roce 2019 mezi společností Energie ČS, a. s., a žalovanou však zanikla buď již dne 16. 10. 2021 pro následnou nemožnost plnění nebo nejpozději ke dni 18. 10. 2021, kdy byla nahrazena dodávkovou smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a společností PKZ Keramika Poštorná a. s. V okamžiku přeměny žalobkyně začala společnost PKZ Keramika Poštorná a. s. rozporovat zánik původní dodávkové smlouvy a domáhat se jejího plnění ze strany žalobkyně. Žalobkyně plnila svůj závazek na základě dohody o společném záměru ze dne 18. 10. 2021 a dodávala plyn až do 31. 12. 2021, přičemž ke sjednání smlouvy pro období roku 2022 nedošlo. Žalobkyně požádala v informačním systému žalované o zkrácení dodávek plynu dne 21. 1. 2022. Dodávky plynu vedené v informačním systému žalované měly být ukončeny nejpozději ke dni 5. 2. 2022 (toto datum bylo v informačním systému žalované skutečně vygenerováno). Dne 2. 2. 2022 však žalobkyně zjistila, že bez jejího vědomí a zcela mimo právní úpravu žalovaná patrně úmyslně, tzv. ručně v systému změnila datum účinků zkrácení dodávek plynu na den 31. 12. 2022. Následná jednání mezi žalobkyní a žalovanou k odstranění protiprávního stavu nevedla. [5] Uvedeným jednáním žalovaná znemožnila žalobkyni uplatnit její oprávnění ke zkrácení (ukončení) dodávek plynu do odběrného místa společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s., a tedy realizovat závěry plynoucí z dohody o společném záměru ze dne 18. 10. 2021. Tím také způsobuje žalobkyni značnou majetkovou újmu, neboť ponechání žalobkyně jako dodavatele plynu do odběrného místa společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s. znamená, že žalobkyně musí na dodávky plynu do tohoto odběrného místa nakupovat na velkoobchodním trhu plyn, za který ovšem nedostane od společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s. zaplaceno, protože žádná dohoda o dodávkách plynu na rok 2022 sjednána nebyla. Pokud by měla žalobkyně společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s. dodávat plyn dle původních podmínek, generovala by na obchodu se společností PKZ Keramika Poštorná a. s. ztrátu 39 574 830,31 Kč za rok, tedy 3,3 milionu Kč měsíčně. Žalobkyně připravuje v současnosti žalobu, jíž se bude proti žalované domáhat, aby ve svém informačním systému zrušila žalobkyni jako dodavatele do odběrného místa společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s., jakož i náhrady vzniklé škody. Výše uvedený postup žalované je však pro žalobkyni zcela likvidační, pročež je třeba, aby byly poměry mezi účastníky až do rozhodnutí ve věci samé zatímně upraveny tak, že žalobkyně nebude až do rozhodnutí ve věci samé jako dodavatel plynu společnosti PKZ Keramika Poštorná a. s. v informačním systému žalované přiřazena. [6] Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 7. 2. 2022, čj. 7 Nc 3004/2022-31, zastavil řízení s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Energetickému regulačnímu úřadu (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). [7] Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 25. 3. 2022, čj. 54 Co 111/2022-145, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Ztotožnil se se soudem prvního stupně, že má-li být ve věci samé řešen spor ohledně přístupu a připojení k distribuční soustavě mezi držitelem licence pro obchod s plynem a držitelem licence operátora trhu, pak tyto spory je podle § 17 odst. 7 písm. c) energetického zákona oprávněn projednávat a rozhodovat výlučně Energetický regulační úřad, přičemž při nedostatku pravomoci ve věci samé nemůže soud rozhodnout ani předběžným opatřením. [8] Navrhovatel v návrhu na řešení záporného kompetenčního sporu uvedl, že není k projednání žaloby věcně příslušný, přičemž odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 13. 4. 2010, čj. Konf 108/2009-11, z něhož vyplývá, že výluky z rozhodovací pravomoci obecných soudů ve prospěch správních orgánů je třeba vykládat restriktivně. Podle navrhovatele je podstatné, že žalobkyně i žalovaná jsou držiteli licencí vydaných Energetickým regulačním úřadem k výkonu podnikatelské činnosti v energetických odvětvích, což znamená, že v posuzované věci je třeba se zaměřit na vymezení sporů mezi dvěma držiteli licencí. [9] Ustanovení § 17 odst. 7 písm. a) energetického zákona dopadá podle navrhovatele zejména na situace, kdy mezi tam vyjmenovanými subjekty není uzavřena některá ze smluv (či její zákonná podstatná náležitost) dle energetického zákona, k jejímuž uzavření se pro držitele licence váže kontraktační povinnost. Typicky se jedná například o smlouvu o připojení s provozovatelem distribuční soustavy či smlouvu o dodávce tepelné energie s dodavatelem tepelné energie. Za takovou smlouvu dle navrhovatele nelze považovat smlouvu o dodávce elektřiny a plynu, jelikož na liberalizovaném trhu si zákazník vybírá svého dodavatele energií a smlouva je výsledkem konsensu mezi nimi. Druhá část sporů podle tohoto ustanovení se týká omezení, přerušení a obnovení dodávek v důsledku protiprávního neoprávněného odběru či distribuce, což na posuzovaný případ takté