4 Afs 387/2023

Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí ze dne 23. 3. 2022, č. j. 16387/202265000011, kterým žalovaný zamítl její námitku proti Vyrozumění o úroku z prodlení ze dne 14. 2. 2022, č. j. 16384/202265000045, vydanému žalovaným jako správcem daně, kterým byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit úrok z prodlení v hodnotě 630 Kč.

Proti napadenému rozsudku se žalobkyně (dále též „stěžovatelka”) bránila včas podanou kasační stížností.

Dříve než Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl, stěžovatelka ji vzala zpět podáním ze dne 2. 1. 2024.

Podle § 37 odst. 4 s. ř. s., může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzalli navrhovatel svůj návrh zpět.

Jelikož projev vůle stěžovatelky, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatelka zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. řízení zastavil.

O náhradě nákladů řízení rozhodl kasační soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.