8 As 21/2023 — Nejvyšší správní soud

8 As 21/2023- 58 - text  8 As 21/2023-64 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Václava Štencla a Petra Mikeše v právní věci navrhovatelů: a) P. S., a b) T. V., oba zastoupeni Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, proti odpůrkyni: obec Kolomuty, se sídlem Kolomuty 2, Kolomuty, o návrzích na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu obce Kolomuty, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Kolomuty ze dne 27. 6. 2022, č. 40-22, o kasační stížnosti navrhovatelů a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2023, čj. 54 A 86/2022-56, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející soudní řízení [1] Zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 27. 6. 2022, č. 40-22, schválilo opatření obecné povahy – Územní plán obce Kolomuty (dále „územní plán“). V něm byla na pozemcích parc. č. XA a XB (všechny zde uvedené pozemky jsou v k. ú. K.) ve spoluvlastnictví (v rámci společného jmění manželů) navrhovatele a) a na části pozemku parc. č. XC ve vlastnictví navrhovatele b) vymezena plocha PZ – veřejná prostranství s převahou zeleně označená jako 113Z. Vedle toho bylo na téže ploše vymezeno veřejné prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, označené jako PP14 veřejné prostranství – park – parkový pás podél vodoteče po okraji zástavby na východním okraji obce. Na zbývající části pozemku parc. č. XC byla vymezena plocha BV – bydlení venkovské. Územní plán také obsahuje obecný regulativ pro plochy BV spočívající v minimální (800 m2) a maximální (2 500 m2) velikosti stavebního pozemku pro stavbu rodinného domu. [2] Navrhovatelé u Krajského soudu v Praze podali samostatné návrhy na zrušení územního plánu ve vztahu k pozemkům v jejich vlastnictví, a to v rozsahu vymezení plochy 113-Z, veřejného prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo PP14 a minimální velikosti stavebního pozemku pro stavbu rodinného domu na plochách BV [proti tomuto regulativu brojil pouze navrhovatel b)]. Krajský soud návrhy zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem. [3] Krajský soud se neztotožnil s námitkami, podle nichž je územní plán neúčinný či nicotný. Neuvedení formy opatření obecné povahy v jeho výroku ani ve veřejné vyhlášce z 4. 7. 2022, čj. 1/2022/Kolomuty/en/10 (dále „veřejná vyhláška“), podle něj nemá zásadní dopady. Stejně tak namítané vady veřejné vyhlášky nezakládají nicotnost ani neúčinnost územního plánu. Z veřejné vyhlášky je zřejmé, že územní plán vydala a jeho vydání oznamovala obec v samostatné působnosti. Odkazy na ustanovení, která na věc přímo nedopadají, nemají vliv na zákonnost územního plánu. Krajský soud nepřisvědčil ani námitce, že pracovní spojení mezi pořizovatelem (za něhož jednal Mgr. J. F., Ph.D.) a zpracovatelkou (projektantkou Ing. arch. V. Š., Ph.D.) je nepřípustné a má za následek hrubou nezákonnost. I kdyby byl namítaný střet zájmů problematický, mohl by být jen dílčí procesní vadou. Krajský soud shledal územní plán v posuzovaných regulativech také řádně odůvodněný. V rámci posouzení proporcionality zásahu do vlastnického práva navrhovatelů poukázal především na obecnost uplatněných námitek. Dospěl pak k závěru, že odpůrkyně dostatečně odůvodnila regulativ minimální a maximální plochy stavebního pozemku. Vůči vymezení změnových ploch veřejných prostranství s převahou veřejné zeleně (s nimiž je spojeno předkupní právo) se navrhovatelé v námitkách nevymezili vůbec. Podrobněji pak krajský soud hodnotil proporcionalitu zařazení dotčených pozemků do ploch PZ. Navrhovatel b) není limitován v tom, aby realizoval již povolenou stavbu, a proti zbylé části pozemku parc. č. XC konkrétní námitku v podstatě nevznesl. V případě navrhovatele a) pak veřejné zájmy převážily nad jeho vlastnickým právem a legitimním očekáváním, neboť již investoval do projektové přípravy stavby rodinného domu. Konkurujícími zájmy jsou zde zájem na usnadnění péče o veřejnou technickou infrastrukturu (vodoteč) podpořený právem správce na přístup a vjezd na přilehlé pozemky, zákonná ochrana údolních niv vodních toků jakožto významného krajinného prvku, na ně navazující urbanistický záměr odpůrkyně a ochrana práv sousedních vlastníků. Ani ponechání části (pruhu) pozemku parc. č. XC v zastavitelných plochách by nebylo řešením. S ohledem na šíři kolem 10 m a povinné odstupové vzdálenosti 2 m by byl stavebně jen obtížně využitelný a vytvářel by tlak na poskytnutí nežádoucích výjimek z požadavků stavebních předpisů. Regulace taktéž nevykazuje charakter diskriminačního zacházení. Jde o výsledek přístupu odpůrkyně, který byl aplikován na celém území obce. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [4] Navrhovatelé (stěžovatelé) podali proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Ta směřuje do čtyř okruhů. [5] V prvním okruhu stěžovatelé brojí proti tomu, jak krajský soud vyhodnotil jimi namítané nedostatky veřejné vyhlášky. Měl-li krajský soud pochybnosti o tom, zda došlo k platnému vydání územního plánu, měl po odpůrkyni i bez návrhu žádat doložení této skutečnosti. Ex offo měl zkoumat i existenci usnesení zastupitelstva a splnění požadavků jeho přijetí. Krajský soud nesprávně posoudil nicotnost územního plánu i to, že vyhláška odkazuje na nesmyslná ustanovení zákona. Jestliže krajský soud nakonec považuje za důležité, který orgán vydal veřejnou vyhlášku, a mělo jím podle něj být zastupitelstvo (nikoliv obecní úřad v přenesené působnosti), činí to jeho odůvodnění vnitřně rozporným. Krajský soud námitky nevypořádal a zatížil rozsudek nepřezkoumatelností. Obec Kolomuty svévolně zaměňuje výkon přenesené a samostatné působnosti. [6] Ve druhém okruhu kasační argumentace stěžovatelé poukazují na personální propojení mezi osobou pořizovatele a projektantkou územního plánu. Namítají nepřezkoumatelnost rozsudku z důvodu, že se krajský soud jejich námitkami dostatečně nezabýval. „Létající“ pořizovatel a projektantka spolupracují v jedné kanceláři. Činnosti obou osob jsou neslučitelné, nevhodné a v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu stěžovatelé uvádí, že podjatost „létajícího“ pořizovatele přichází v úvahu. Spojením osoby pořizovatele a zpracovatele byli zkráceni na svých právech, neboť došlo ke snížení kontroly a záruk zákonnosti při přípravě územního plánu. Krajský soud nevzal v úvahu, že se J. F. přímo podílel na tvorbě regulace a na právní supervizi, čímž se dostal do střetu zájmů se svou rolí kvalifikované osoby. Úřad územního plánování by měl být nezávislým správním orgánem. Není pravdou, že by snad měla odpovědnost ležet jen na zastupitelstvu. Spolupráce osob v jedné kanceláři je důvodem, pro který je na místě aplikovat ustanovení o vyloučení osoby z rozhodování ve věci. [7] Ve třetím okruhu kasační argumentace stěžovatelé namítají, že se krajský soud nezabýval jejich námitkami směřujícími k nedostatečnému odůvodnění územního plánu, a proto je napadený rozsudek nepřezkoumatelný. V rámci této části kasační stížnosti také argumentují tím, že jejich námitky proti návrhu územního plánu byly dostatečně konkrétní. [8] V posledním okruhu kasační argumentace se stěžovatelé vymezují proti tomu, jak krajský soud posoudil proporcionalitu napadené části územního plánu. Nesouhlasí s tím, že by se odpůrkyně nemusela zabývat diskriminací, když ji nenamítali. Krajský soud se nezabýval otázkou, zda řešení vůči stěžovateli a) bylo přiměřené vzhledem k fázi umisťování stavby. Nezabýval se námitkami, že v obci Kolomuty existují konkrétní podobné pozemky, které jsou zastavitelné (i když se nachází také u vodotečí). V odůvodnění územního plánu se nikde neuvádí, že by okolo drobného vodního toku skutečně existovala údolní niva, která je jako specifický významný krajinný prvek chráněna. Krajský soud se měl její existencí zabývat. Dostatečným důvodem pro zásah do vlastnického práva není usnadnění práce správců veřejné infrastruktury. Vlastníci by nebránili realizaci práv správce. I kdyby bylo prokázáno, že u drobné vodoteče existuje významný krajinný prvek – údolní niva, pak sám krajský soud tvrdí, že existuje jiné řešení, které méně zasahuje do vlastnického práva. Pak by ale mělo být zvoleno právě toto řešení. Krajský soud si tím protiřečí a zatěžuje své rozhodnutí vnitřní rozporností a nepřezkoumatelností. Navíc z toho vyplývá, že přijaté řešení ani nebylo vyžadováno dotčeným orgánem. Evidentně bylo možné zastavitelnost zachovat v určitém rozsahu při zachování ochrany jiných zájmů. [9] Odpůrkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že namítané procesní nedostatky nejsou důvodné. Stěžovatelé nemohou brojit proti procesním nedostatkům, které nemají vliv na jejich subjektivní práva. Domnělé chyby zjevně nikterak nepoškodily procesní práva stěžovatelů, jestliže podali u správního soudu návrhy n