Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: Therapharm, a. s., se sídlem Zákolany 103, zast. Mgr. Jiřím Maškem, advokátem se sídlem Pod Všemi svatými 427/1, Plzeň, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3.…
1 Afs 133/2025- 51 - text
1 Afs 133/2025 - 54
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: Therapharm, a. s., se sídlem Zákolany 103, zast. Mgr. Jiřím Maškem, advokátem se sídlem Pod Všemi svatými 427/1, Plzeň, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 7. 2024, č. j. 20908/24/510010612713107, a ze dne 7. 10. 2024, č. j. 30719/24/530022444713037, ve znění rozhodnutí žalovaného o opravě zřejmých nesprávností ze dne 6. 11. 2024, č. j. 33706/24/530022444713037, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2025, č. j. 41 Af 8/2024 136,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále „poskytovatel dotace“) uzavřelo dne 26. 10. 2020 s žalobkyní smlouvu o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace ve smyslu § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Dne 2. 9. 2022 poskytovatel dotace oznámil žalobkyni odstoupení od smlouvy o dotaci, a to zejména pro nedoložení roční zprávy za rok 2021, neinformování o nemožnosti plnit podmínky smlouvy, pochybnosti o průběhu realizace projektu a nepravdivé informace o zaměstnancích žalobkyně.
[2] Žalobkyně v rozporu se smlouvou o poskytnutí dotace nevrátila ve lhůtě 30 dnů poskytnuté prostředky v celkové výši 9 443 333 Kč. Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále „správce daně“) na základě daňové kontroly dospěl k závěru, že žalobkyně zadržela peněžní prostředky ze státního rozpočtu ve smyslu § 3 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Tím porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b). Správce daně vyměřil žalobkyni odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel. Žalobkyně se proti platebnímu výměru odvolala. Rozhodnutím ze dne 3. 7. 2024, č. j. 20908/24/510010612713107, žalovaný zamítl odvolání a platební výměr na odvod potvrdil.
[3] Mimoto rozhodnutím ze dne 25. 10. 2022 finanční úřad zrušil registraci žalobkyně k dani z přidané hodnoty. Dne 8. 2. 2024 žalobkyně podala návrh na obnovu řízení, v němž především namítala, že v řízení o zrušení registrace nebyla řádně zastoupena, protože generální plnou moc udělenou Mgr. Jiřímu Maškovi, advokátovi, předtím odvolala. Jelikož jediného člena jejího statutárního orgánu – RNDr. S. C., Ph.D. – vzaly orgány činné v trestním řízení do vazby, správce daně měl žalobkyni ustanovit zástupce. Finanční úřad návrh na obnovu řízení zamítl. Rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, č. j. 30719/24/530022444713037, ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností ze dne 6. 11. 2024, č. j. 33706/24/530022444713037 (dále souhrnně jen „rozhodnutí o obnově řízení“), žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí správce daně.
[4] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného dvěma samostatnými žalobami u Krajského soudu v Praze (žalobou proti rozhodnutí o odvodu zároveň napadla i platební výměr, jímž jí správce daně uložil penále za prodlení s odvodem). Řízení o žalobách krajský soud spojil ke společnému projednání a obě žaloby zamítl napadeným rozsudkem.
[5] Krajský soud dospěl k závěru, že daňové orgány nepochybily, jestliže jednaly s advokátem Mgr. Jiřím Maškem jako se zástupcem žalobkyně a doručovaly mu veškeré písemnosti až do 12. 6. 2023, kdy správce daně obdržel jeho oznámení o ukončení zastoupení. Mgr. Mašek zastupoval žalobkyni až do oznámení o ukončení zastoupení na základě generální plné moci. Taková plná moc opravňovala zástupce jednat za žalobkyni ve všech řízeních před správcem daně, u něhož byla uplatněna (viz body 14 až 16 rozsudku NSS ze dne 23. 4. 2025, č. j. 4 Afs 228/2024 35), a to od okamžiku jejího uplatnění (§ 27 odst. 2 daňového řádu). Generální plná moc tak byla účinná pro všechna řízení (ve všech věcech), která vedl správce daně – včetně řízení o odvodu. Názor žalobkyně, že by si měl správce daně před zahájením každého řízení znovu ověřovat, zda je plná moc stále platná i pro toto řízení, nemá žádnou oporu v zákoně.
[6] Odvolání plné moci je vůči správci daně účinné, jakmile mu bylo účastníkem řízení nebo jeho zástupcem oznámeno (srov. rozsudek ze dne 23. 10. 2014, č. j. 9 Afs 38/2014 59, č. 3153/2015 Sb. NSS). Žalobkyně neoznámila správci daně odvolání plné moci udělené Mgr. Maškovi dříve, a to ani zásilkou odeslanou RNDr. C. z výkonu vazby dne 1. 2. 2022, neboť správci daně nedošla a ani nebylo prokázáno, že jejím obsahem bylo skutečně tvrzené odvolání plné moci (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 6. 2018, č. j. 10 Afs 227/2016 40). Jelikož žalobkyně měla po celou dobu, kdy byl RNDr. C. ve vazbě, zvoleného zmocněnce (Mgr. Maška), nebyly ani naplněny podmínky pro ustanovení zástupce podle § 26 odst. 1 písm. b) či f) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Žalobkyně měla osobu způsobilou za ni jednat – tou byl především RNDr. C.. Vzetí do vazby pouze fakticky komplikovalo výkon působnosti člena statutárního orgánu, nic ovšem neměnilo na jeho procesní způsobilosti (§ 24 odst. 1 daňového řádu). Není tedy pravda, že by jménem žalobkyně nemohl jednat. Ostatně pokud by se měl skutečně uplatnit názor žalobkyně, pak by ani nemohl jejím jménem odvolat plnou moc pro Mgr. Maška, čehož se opakovaně dovolával.
[7] Podle čl. V odst. 13 smlouvy o poskytnutí dotace měla žalobkyně povinnost předložit poskytovateli dotace roční zprávu o realizaci a výsledcích projektu za každý kalendářní rok řešení nejpozději do 15. 1. následujícího kalendářního roku. Z hlediska smluvních podmínek je zcela irelevantní, že jediný člen statutárního orgánu žalobkyně byl vzat do vazby. Bylo na žalobkyni, aby na tuto situaci adekvátně reagovala a buď zajistila zpracování a odeslání zprávy bez jeho osobní účasti, anebo alespoň poskytovateli dotace včas oznámila neschopnost plnit povinnosti ze smlouvy. Žalobkyně však v tomto ohledu zůstala nečinná. Mgr. Mašek informoval poskytovatele o skutečnosti, že byl RNDr. C. vzat do vazby, dopisem ze dne 31. 3. 2022. Ani z tohoto dopisu ale neplyne, že by žalobkyně nebyla schopna zprávu dodat. Mgr. Mašek naopak jménem žalobkyně požádal o prodloužení lhůty o 90 dní za účelem předložení roční zprávy. V této lhůtě však žalobkyně roční zprávu nedodala ani neoznámila neschopnost tuto povinnost splnit. Poskytovatel dotace od smlouvy o dotaci odstoupil až dopisem ze dne 2. 9. 2022, tedy v době, kdy už bylo zřejmé, že již marně uplynula i dodatečná lhůta.
II. Kasační stížnost žalobkyně a vyjádření žalovaného
[8] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadá rozsudek krajského soudu kasační stížností. Navrhuje, aby NSS zrušil napadený rozsudek a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení.
[9] Krajský soud dovodil, že z § 27 odst. 2 daňového řádu plyne oprávnění či dokonce implicitní povinnost správce daně automaticky včlenit dříve předloženou generální plnou moc do každého nově zahájeného řízení. Stěžovatelka namítá, že závěr krajského soudu v poslední větě bodu 50 napadeného rozsudku: „jestliže daňový subjekt udělil plnou moc pro všechna řízení, je naopak povinností správce daně od počátku automaticky jednat s jeho zástupcem“, nemá oporu v daňovém řádu. Takový postup správce daně a závěr krajského soudu jsou v rozporu s § 24 odst. 2 ve spojení s § 27 odst. 2 daňového řádu. Krajský soud dovodil existenci povinností žalobkyně, které vůbec nemají oporu v právních předpisech. Takový postup je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Stěžovatelka z § 24 odst. 2 daňového řádu dovozuje implicitní povinnost správce daně ověřit před zahájením každého řízení, zda osoba, která má jednat jménem právnické osoby, je skutečně oprávněna jejím jménem jednat (pokud nejde o statutární orgán). Nezbytnost tohoto postupu chápe i správce daně, jelikož do správního spisu k řízení o odvodu založil úředním záznamem generální plnou moc z řízení o DPH. Závěry rozsudku NSS č. j. 9 Afs 38/2014 59, ze kterého krajský soud vycházel, lze akceptovat výhradně v rámci téhož probíhajícího řízení, v jehož průběhu dojde k zániku zmocnění.
[10] Stěžovatelka trvá na tom, že správce daně neprokázal nedoručení oznámení o odvolání plné moci odeslané jejím statutárním orgánem z výkonu vazby dne 1. 2. 2022. Podle názoru stěžovatelky není možné prokázat neobdržení listinné zásilky a lze se pouze spoléhat na určitý stupeň pravděpodobnosti. Otisk obrazovky informačního systému správce daně je pouhým jednostranným tvrzením, které poukazuje na to, že správce daně neeviduje žádný dopis od RNDr. C.. Neprokazuje však, že Česká pošta do
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.