Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 70 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 70 daňového řádu definuje podání jako jednání osoby vůči správci daně a stanovuje, že se posuzuje podle skutečného obsahu, přičemž musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co navrhuje.
§ 70 Podání
(1) Podání je úkonem osoby zúčastněné na správě daní směřujícím vůči správci daně.
(2) Podání se posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
(3) Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.
Paragraf 70 daňového řádu definuje podání jako jednání osoby vůči správci daně a stanovuje, že se posuzuje podle skutečného obsahu, přičemž musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co navrhuje.
Co to znamená v praxi
Jakékoli sdělení nebo jednání, které směřujete k finančnímu úřadu (nebo jinému správci daně), se považuje za "podání", pokud je učiněno osobou zúčastněnou na správě daní.
Nezáleží na tom, jak podání nazvete (např. "žádost", "stížnost", "oznámení"), správce daně bude vždy zkoumat jeho skutečný obsah, aby zjistil, co jím chcete sdělit nebo dosáhnout.
Aby bylo podání platné a správce daně se jím mohl zabývat, musí z něj být jasné, kdo je odesílatelem, co je jeho předmětem a co konkrétně navrhujete nebo požadujete.
Na co si dát pozor
Pokud podání nebude obsahovat všechny náležitosti (kdo, čeho se týká, co se navrhuje), může být správcem daně považováno za neúplné nebo nesrozumitelné, což může vést k jeho odmítnutí nebo k výzvě k doplnění.
Nesprávné označení podání (např. nazvete ho "žádost", ačkoliv jde o "odvolání") neznamená, že bude automaticky zamítnuto; správce daně se bude snažit zjistit skutečný záměr z jeho obsahu.