1 Afs 139/2024 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 139/2024- 39 - text  1 Afs 139/2024 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Kaniové a soudců Petra Pospíšila a Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: HUNSGAS s. r. o., sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno, zastoupený Mgr. Filipem Lederem, advokátem sídlem Opletalova 1284/37, Praha, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. 52837/2023900000311, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 2024, č. j. 31 Af 2/2024  33, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V projednávané věci se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou přestupku proti skladování zkapalněných ropných plynů dle § 135f zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a to jak z hlediska naplnění skutkové podstaty, tak z hlediska limitů správního uvážení při ukládání správního trestu. [2] V návaznosti na místní šetření provedená ve dnech 23. 1. 2019 a 27. 3. 2019 Celní úřad pro Královéhradecký kraj rozhodnutím ze dne 11. 5. 2022 shledal žalobce vinným tím, že „v přesně nezjištěném období, avšak prokazatelně dne 27. 03. 2019, na adrese Areál Profer Plus, Panelová 1166, 500 03 Hradec Králové skladoval zkapalněné ropné plyny pro různé účely použití v železniční cisterně, která byla umístěna na železničních kolejích a zároveň nebyla žádným způsobem pevně připevněná k zemi, aby bylo zabráněno jejímu pohybu“. Žalobce tedy jako držitel povolení (konkrétně povolení dle § 22 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2019 [dále „zákon o spotřebních daních“], pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, a současně povolení dle § 60 zákona o spotřebních daních k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu) skladoval v rozporu s § 45 odst. 9 zákona o spotřebních daních zkapalněné ropné plyny specifikované v § 45 odst. 1 písm. e), f), g) téhož zákona, uvedené do volného daňového oběhu a odebírané ze zásobníků v kapalné fázi v zásobníku, který nebyl pevně spojen se zemí. Za spáchaný přestupek podle § 135f odst. 1 písm. c) zákona o spotřebních daních celní úřad žalobci uložil správní trest pokuty ve výši 50 000 Kč. Zároveň mu uložil povinnost k náhradě nákladů řízení v paušální výši 1 000 Kč. [3] Žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 11. 2023 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí celního úřadu. [4] Žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného následně zamítl Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem. V odůvodnění vycházel z toho, že skutkem je jednání, jehož se žalobce dopustil dne 27. 3. 2019. Toto jednání je v rozhodnutí správních orgánů dostatečně určitě popsáno a je dokumentováno podklady ve správním spise. Užití slov „v přesně nezjištěném období“ se jeví jako nadbytečné, nemá vliv na otázku naplnění skutkové podstaty přestupku a nijak nezasahuje do práv žalobce. Čas spáchání skutku je fakultativním znakem skutkové podstaty a jeho smyslem je, aby sankcionované jednání nebylo zaměnitelné s jiným jednáním. V daném případě se jednalo o skutek ze dne 27. 3. 2019. [5] Důvodnou krajský soud neshledal ani námitku nesprávného právního posouzení věci. Žalobce namítal, že jeho jednání nebylo „skladováním“ zkapalněných ropných plynů, nýbrž šlo o jejich přečerpávání či manipulaci v rámci přepravy, která byla činěna za účelem měření. Dle krajského soudu ovšem průběh skutkového děje svědčí o tom, že žalobce zkapalněný ropný plyn v mobilní železniční cisterně – byť na krátkou dobu – skutečně skladoval. V hypotetické situaci, kdy by došlo k přečerpání zkapalněného ropného plynu z jedné automobilové cisterny do druhé, popř. i do mobilní železniční cisterny, a v tomto druhém prostředku by pokračovala další přeprava zkapalněného ropného plynu, by bylo možné dát žalobci za pravdu, že přečerpání bylo manipulací v rámci přepravy. V projednávané věci však nastala odlišná situace. Zkapalněný ropný plyn byl přečerpán do železniční cisterny nikoli za účelem další přepravy, ale proto, aby byl v této cisterně staticky uskladněn, byť po relativně krátkou dobu v řádu jednotek hodin a za účelem případného měření či vážení. Tím byl ale ukončen režim přepravy a zkapalněný ropný plyn přešel do režimu skladování. Zda se v tomto režimu nacházel v řádu minut, hodin či dní, není relevantní. Podstatné je, že žalobce plyn do cisterny umístil se záměrem, že plyn v ní zůstane až do započetí další fáze přepravy. Z ní byl následně přečerpán do jiných automobilových cisteren. Rozhodná není ani skutečnost, že mobilní železniční cisterna, do níž byl zkapalněný ropný plyn přečerpán, může být – a také v některých případech skutečně je – využívána i pro samotnou přepravu. V daném případě tomu ale tak nebylo. [6] Důvodnými soud neshledal ani námitky týkající se druhu a výměry správního trestu. Nelze přehlédnout, že pro danou skutkovou podstatu zákon stanoví rozpětí sazby pokuty s „nenulovou“ spodní hranicí. Tím dal zákonodárce najevo, že toto jednání vnímá jako závažnější a společensky škodlivější než jiná přestupková jednání. Za této situace správní orgány důvodně přistoupily k uložení pokuty, přičemž ji však uložily na samé spodní hranici zákonné sazby. Určení správního trestu či případné uplatnění moderačních oprávnění je věcí správního uvážení správních orgánů, které podléhá soudnímu přezkumu jen ve velmi omezeném rozsahu. Krajský soud shledal pokutu uloženou na samé spodní hranici zákonného rozpětí v dané věci přiměřenou, dostatečně individualizovanou, a tedy zákonnou. II. Kasační stížnost [7] Žalobce („stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost. Navrhl, aby jej Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [8] Stěžovatel v prvé řadě poukázal na neurčité skutkové vymezení přestupku v rozhodnutí celního úřadu. Je nepřijatelné, aby byl skutek popsán tak, že k spáchání přestupku mělo dojít v nezjištěném období, přičemž ani z odůvodnění nevyplývá, kterými konkrétními jednáními mělo v této blíže neurčené době k páchání přestupku docházet. V této souvislosti stěžovatel odkázal na veřejně dostupnou metodickou pomůcku Ministerstva vnitra Průvodce zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zpracovanou ke dni 1. 2. 2022) a na judikaturu, podle nichž smyslem přesného vymezení skutku ve výroku rozhodnutí je to, aby sankcionované jednání nebylo zaměnitelné s jiným jednáním. To lze zajistit jen dostatečnou konkretizací údajů, které skutek charakterizují. Taková míra podrobnosti je nezbytná pro celé řízení, mimo jiné i pro určení rozsahu dokazování a zajištění řádného práva na obhajobu. Tyto podmínky nesplňuje výrok rozhodnutí, podle něhož mělo k protiprávnímu jednání stěžovatele docházet v přesně nezjištěném období, blíže neurčenými jednáními. Celní úřad pak i v odůvodnění rozhodnutí uvádí, že zkapalněné ropné plyny byly v manipulačních cisternách skladovány po „nějakou“ dobu. Ve výroku navíc přiznává, že k danému jednání došlo prokazatelně pouze dne 27. 3. 2019. Nelzeli určit, kterými konkrétními jednáními měl stěžovatel spáchat přestupek, nebylo možné jej uznat vinným. Na uvedeném nic nemění ani závěr krajského soudu, že v daném případě bylo sankcionováno pouze jednání ze dne 27. 3. 2019. Na správném vymezení skutku, včetně zasazení do určitého časového rámce, ve skutkové větě rozhodnutí o přestupku, je totiž nutno trvat. A to bez ohledu na okolnost, zda v konkrétním případě existuje nějaký „konkurující“ skutek, ve kterém lze rovněž spatřovat obdobný přestupek. Užití slov „v přesně nezjištěném období“ tak z hlediska skutkového vymezení přestupku nelze pokládat za vyhovující. [9] Ve věci ovšem došlo i k nesprávnému použití hmotněprávní úpravy. Sám žalovaný uznal, že pojem skladování není příslušnými právními předpisy nijak definován. Zjištěný skutkový stav přitom nelze správně právně kvalifikovat jako „skladování“ zkapalněných ropných plynů. Reálně není možné zajistit, aby každá činnost, která je prováděna se zkapalněnými ropnými plyny byla vždy jednoznačně a pouze „skladováním“, nebo vždy jednoznačně a pouze „dopravou“. Již samotné přečerpávání zkapalněných ropných plynů, které je zcela zjevně nezbytnou součástí přepravy, prodejů a v podstatě také celého obchodu se zkapalněnými ropnými plyny, není podřaditelné ani pod pojem skladování, ani pod pojem dopravy ve smyslu účelového pohybu dopravního prostředku. Označení činností, které nejsou ani skladováním, ani dopravou, pojmem „manipulace“ je tak zcela výstižné. Jak plyne i z protokolu, právě k takové manipulaci došlo dne 27. 3. 2019. Aby mohlo dojít k řádnému měření, byl zkapalněný ropný plyn, který byl právě dopraven do areálu, stočen do železniční cisterny. Do