10 Afs 45/2024 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 45/2024- 47 - text  10 Afs 45/2024 - 50 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: MORAVOINVEST, spol. s r. o., Pavlovická 18, Olomouc, zastoupeného advokátem JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D., LL.M., Plzeňská 18, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo financí, Letenská 15, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 6, Praha 1, proti rozhodnutí ze dne 30. 5. 2019, čj. MF6862/2017/1203-34, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2024, čj. 8 Af 31/2019-117, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Ve věci jde o zadávání veřejných zakázek. Řeší se, za jakých okolností má zadavatel zakázky prověřovat osvědčení třetí osoby o tom, že ten, kdo se o zakázku uchází, pro tuto třetí osobu v minulosti splnil obdobnou zakázku. Soud říká, že ani za staré právní úpravy nebyl zadavatel povinen osvědčení vždy prověřovat; pokud mu však vyvstaly – nebo na základě okolností věci měly vyvstat – relevantní pochybnosti, musel je nejprve rozptýlit, aby mohl uchazeče na základě dotčeného osvědčení vybrat. 1. Popis věci [2] Žalobce, společnost Moravoinvest, v červnu 2014 uzavřel s Regionální radou regionu soudržnosti Střední Morava smlouvu o poskytnutí dotace na projekt Dostavba multifunkčního areálu Litovel. Podle této smlouvy měla být Moravoinvestu poskytnuta dotace v maximální výši přes deset milionů Kč, a to zpětně a na žádost, na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a prokázaných způsobilých výdajů; dotováno (zpětně proplaceno) mělo být 60 % těchto výdajů. [3] Dostavbu areálu prováděla společnost Stapis – Sporek. Moravoinvest (příjemce dotace) tuto společnost vybral v zadávacím řízení, které proběhlo v roce 2014 (v období březen až červenec). V tomto řízení Moravoinvest coby zadavatel zakázky stanovil určité technické kvalifikační předpoklady, bez jejichž splnění nebylo možné zakázku získat. Ty spočívaly zejména v prokázání toho, že uchazeč (budoucí dodavatel) v minulosti uskutečnil podobný stavební projekt; k tomu bylo potřeba předložit osvědčení od objednatele oné podobné stavby. Společnost Stapis – Sporek předložila osvědčení od společnosti Desná, podle kterého společnost Stapis – Sporek podobnou stavbu, o jakou šlo v zadávacím řízení, v minulosti uskutečnila. Moravoinvest regionální radě později předložil své čestné prohlášení; z něj plyne, že provedl kontrolu osvědčení, které společnost Stapis – Sporek předložila, a že toto osvědčení je úplné, pravdivé a dokládá splnění stanovené technické kvalifikace (uskutečnění podobné – referenční – stavby). [4] Moravoinvest dvakrát úspěšně požádal o vyplacení části dotace. Před vyplacením poslední (třetí) části dotace provedl úřad regionální rady kontrolu jak u příjemce dotace (Moravoinvestu), tak u jeho dodavatele (společnosti Stapis – Sporek), a to na základě vyjádření stavebního úřadu příslušného pro řízení týkající se referenční stavby. Zjistil, že společnost Stapis – Sporek pro společnost Desná v minulosti prováděla stavební práce, nešlo ale o vybudování ucelené stavby s požadovanými charakteristikami (dřevostavby ze sendvičových panelů za určitou cenu). Dále úřad zjistil, že Moravoinvest část výdajů, o jejichž proplacení žádal, neuhradil peněžně, ale započtením. [5] V důsledku kontrolních zjištění rozhodla regionální rada o nevyplacení zbývající části dotace. Způsobilé výdaje byly kráceny; Moravoinvest totiž podle úřadu: 1. nepřípustně uhradil část způsobilých výdajů jednostranným zápočtem pohledávky vůči pohledávce dodavatele vzniklé z jiného právního titulu, a tyto výdaje proto nebylo možné uznat jako způsobilé; a současně 2. porušil § 60 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tím, že nevyloučil uchazeče, který neprokázal splnění technické kvalifikace v požadovaném rozsahu. [6] Moravoinvest se proti rozhodnutí regionální rady bránil u Ministerstva financí: zahájil řízení o sporu z veřejnoprávní smlouvy a navrhl, aby regionální rada vyplatila zbývající část dotace. Ministerstvo financí ale dalo za pravdu regionální radě. [7] Rozhodnutí ministerstva napadl Moravoinvest u Městského soudu v Praze a s žalobou původně uspěl. První rozsudek městského soudu však zrušil NSS (rozsudkem ze dne 6. 10. 2023, čj. 10 Afs 15/2022-54) – jednak pro nesprávné posouzení právní otázky, jednak pro nepřezkoumatelnost. NSS dospěl k závěru, že výdaje projektu opravdu nebylo možné uhradit započtením. NSS dále městskému soudu uložil, aby se přezkoumatelně zabýval tím, do jaké míry a za jakých okolností je zadavatel zakázky odpovědný za to, že dodavatel uvedl v zadávacím řízení nepravdivé údaje. [8] Druhým rozsudkem městský soud žalobu Moravoinvestu zamítl. Ohledně právní otázky týkající se možnosti úhrady způsobilých výdajů započtením odkázal na závazný právní názor NSS. Dále se městský soud zabýval odpovědností Moravoinvestu za nepravdivost údajů, které společnost Stapis – Sporek uvedla v zadávacím řízení (a které doložila nepravdivým prohlášením jiné společnosti). Řekl, že povinnost zadavatele vyloučit uchazeče bez požadované technické kvalifikace je založena na objektivním principu – nestačí tedy tvrdit, že zadavatel o nesplnění kvalifikace nevěděl. Dotace je dobrodiním, jehož protiváhou je přijetí a splnění podmínek dotace; za splnění podmínek je odpovědný příjemce dotace, a to i tehdy, pokud uskutečnění projektu ovlivní okolnosti nezávislé na jeho vůli. Nadto Moravoinvest nejenže nevyloučil uchazeče, který neměl požadovanou technickou kvalifikaci, ale sám poskytovateli dotace sdělil nepravdivé údaje – předložil čestné prohlášení, ze kterého vyplývalo, že technickou kvalifikaci uchazeče sám zkontroloval. [9] Proti (druhému) rozsudku městského soudu podal Moravoinvest kasační stížnost. 2. Argumenty stran v kasačním řízení [10] Moravoinvest tvrdí, že si městský soud nesprávně vyložil rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2021, čj. 3 As 281/2020-70, na který ve své argumentaci odkázal. Objektivní princip, na kterém je založen § 60 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, neznamená, že je zadavatel odpovědný za nepravdivost informací předložených uchazečem. Objektivní princip znamená jen to, že zadavatel musí (nikoli může) vyloučit uchazeče, o kterém na základě dostupných informací zjistí, že nemá požadovanou technickou kvalifikaci. Moravoinvest přitom v době, kdy vybral společnost Stapis – Sporek, neměl žádné informace o tom, že by tato společnost nesplňovala technické kvalifikační předpoklady (respektive že by její tvrzení opaku bylo nepravdivé). Nadto k datu podpisu smlouvy o dotaci Moravoinvest nevěděl, že bude odpovídat za nepravdivost údajů uvedených dodavatelem – dokument Provádění finančních oprav v rámci ROP Střední Morava totiž tehdy ještě neobsahoval ustanovení, podle kterého lze dotaci krátit i v případě, že dodavatel v nabídce uvede nepravdivé informace. [11] Moravoinvest neporušil ani čl. 12 odst. 1 smlouvy o dotaci, podle kterého měl poskytovateli dotace předávat pravdivé informace. Z nesplnění této povinnosti se totiž vyvinil díky tomu, že provedl veškerá jemu dostupná opatření způsobilá předejít porušení této povinnosti. Moravoinvest nemohl u společnosti Stapis – Sporek provést kontrolu; nezbylo mu tedy než se spolehnout na osvědčení, která získal od objednatelů referenčních staveb. [12] Ministerstvo financí ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedlo, že zadavatel zakázky je povinen ověřit pravdivost skutečností uváděných uchazečem, existují-li indicie o jejich nepravdivosti. Moravoinvest měl už v době zadávacího řízení k dispozici informace, které zpochybňovaly technickou kvalifikaci společnosti Stapis – Sporek. Tato společnost totiž vznikla teprve v roce 2011 a k doložení své kvalifikace později předložila (mimo jiné) faktury z období, kdy ještě nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Nadto v minulosti stavěla rodinný dům, s jeho dodáním se zpozdila (kvůli tomu jí vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu) a Moravoinvest o této skutečnosti věděl. Přesto Moravoinvest nevyzval společnost Stapis – Sporek, aby podrobněji doložila skutečnosti uvedené v předkládaných listinách. [13] Ministerstvo dále připomíná, že podpisem smlouvy o dotaci Moravoinvest souhlasil i s tím, že dotace bude krácena na základě aktualizovaných metodických dokumentů. Navíc už v době podpisu smlouvy bylo podle tehdy platné metodiky možné krátit dotaci v případě, že zadavatel nevyloučil uchazeče, který neměl požadovanou technickou kvalifikaci. 3. Právní hodnocení [14] Kasační stížnost není důvodná. [15] Některé úvahy městského soudu nejsou správné, jeho celkový závěr však obstojí – žaloba měla být zamítnuta, protože krácení dotace bylo namístě. NSS proto napadený rozsudek nezrušil, jen správný závěr městského soudu lépe (částečně ji