2 As 261/2024 — Nejvyšší správní soud

2 As 261/2024- 31 - text  2 As 261/2024 - 36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Evy Šonkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Společenství vlastníků Angelovova 3166  3171, se sídlem Angelovova 3169/7, Praha 4, zast. Mgr. Štěpánem Janáčem, advokátem, se sídlem Na Poříčí 1041/12, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) městská část Praha 12, se sídlem Generála Šišky 2375/6, Praha 4, II) Property Mall a.s., se sídlem Antala Staška 1670/80, Praha 4, a III) Pražská teplárenská a.s., se sídlem Radlická 364/152, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2021, č. j. MHMP 994854/2021, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2024, č. j. 5 A 110/2021131, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce a osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Úřad městské části Praha 12 (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 17. 8. 2020, č. j. OVY/14035/2019/Ve (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), povolil odstranění stavby „Objekt občanské vybavenosti Sázava č. p. 3173, 3172 a 3174“, mezi ulicemi Rilská, Angelovova a Poljanovova, umístěné na pozemcích parc. č. 4359/51, 4359/52 a 4400/98, vše v katastrálním území Modřany (dále jen „objekt Sázava“). [2] Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaný odvolání zamítl rozhodnutím ze dne 10. 8. 2021, č. j. MHMP 994854/2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. [3] Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji zamítl rozsudkem ze dne 21. 10. 2024, č. j. 5 A 110/2021131. [4] Městský soud posuzoval právní postavení žalobce jakožto společenství vlastníků jednotek. Rozsah toho, co je žalobce oprávněn v soudním řízení namítat, je determinován jeho postavením v řízení o odstranění stavby, resp. tím, jaká jeho veřejná subjektivní práva mohla být vydáním napadeného rozhodnutí přímo dotčena. Procesní práva společenství vlastníků jednotek jsou úzce navázána na omezený účel existence této právnické osoby. Společenství vlastníků jednotek se může stát účastníkem tehdy, pokud odstraněním stavby mohou být přímo dotčeny společné části bytového domu spravované společenstvím. Pod správu společných částí domu lze zahrnout vše, co bytovému domu slouží k uspokojení potřeb vlastníků bytů, včetně dostatečně kvalitních podmínek pro bydlení. Přímým dotčením lze rozumět především dotčení různými imisemi, například stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem, kouřem, vibracemi, světlem nebo například zvýšenou dopravní zátěží. [5] Městský soud neshledal, že by mohlo být zasaženo do práv žalobce tím, že dojde k omezení nabídky obchodů a provozoven služeb v nejbližším okolí domu. Žalobce sice namítal, že byl napadeným rozhodnutím dotčen na svých právech, toto své tvrzení však specifikuje pouze ve vztahu k pohodě bydlení a narušení veřejného zájmu na zachování objektu Sázava. Žaloba neobsahuje žádná konkrétně prokazatelná tvrzení, z nichž by byl patrný přímý vliv odstranění tohoto objektu na společné části domu a pozemek ve správě žalobce. Žalobce nemůže úspěšně tvrdit zásah do práv vztahujících se k jednotlivým jednotkám, neboť by tím vstupoval do role jednotlivých vlastníků jednotek a jejich úlohu suploval. Stejně tak žalobce nemůže argumentovat negativním ovlivněním životních podmínek několika tisíc obyvatel sídliště. Žalobci nepřísluší kontrolovat zákonnost postupu a rozhodnutí správních orgánů, pokud tento postup nezasahuje do jeho práv. Městský soud dospěl k závěru, že námitky žalobce týkající se omezení občanské vybavenosti a v důsledku toho narušení pohody bydlení jsou nepřípustné. [6] Žalobce namítal, že povolením odstranění objektu Sázava dojde k zásahu do stabilizovaného území, a to v podobě nepřípustné změny stávající urbanistické struktury sídliště Modřany. K této námitce městský soud uvedl, že pro řízení o odstranění stavby platí, že stavební úřad záměru odstranit stavbu zásadně vyhoví. Stavební úřad může žádosti o povolení odstranění stavby nevyhovět jen z důvodů specifikovaných v zákoně, jimiž jsou ohrožení veřejného zájmu a práv jiných osob. V posuzované věci správní orgány o věci uvážily i z hlediska sledování cílů a úkolů územního plánování v dané lokalitě. Předmětné pozemky jsou označeny funkčním využitím všeobecně smíšené (SV) a při případném umisťování nové stavby je nutné toto funkční vymezení respektovat. Městský soud konstatoval, že z pohledu veřejného zájmu na harmonickém využití území je dostatečně zajištěno, že pokud vlastník pozemku uskuteční v budoucnu na tomto území výstavbu, bude tak učiněno v souladu s jejím funkčním vymezením a územním plánem. Žalovaný tak postupoval správně, když odvolací námitku týkající se nesouladu záměru s urbanistickou strukturou sídliště Modřany vyhodnotil jako nerelevantní, jdoucí nad rámec stavebního zákona a prováděcích předpisů. [7] Žalobce namítal, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí skutková zjištění k závěru, že záměrem stavebníka není pouze odstranění objektu Sázava, nýbrž též výstavba nového bytového domu s parterem komerčního charakteru. Městský soud k tomu konstatoval, že budoucí stavební záměr není předmětem řízení o povolení odstranění stavby. Žalovaný v napadeném rozhodnutí výslovně uvedl, že budoucí záměr stavebníka neposuzoval. Zmínku o něm učinil pouze za účelem dokreslení faktické situace, nikoli jako rozhodovací důvod. [8] Proti napadenému rozhodnutí brojila i jiná žalobkyně. Městský soud rozsudkem ze dne 21. 10. 2024, č. j. 5 A 111/2021115, této žalobě vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [9] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností, přičemž svoji argumentaci nepodřazuje pod konkrétní důvody uvedené v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [10] Stěžovatel namítl, že se městský soud řádně nevypořádal s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalovaný sice v napadeném rozhodnutí uvedl, že záměrem stavebníka je výstavba nového bytového domu s parterem komerčního charakteru, avšak současně tvrdí, že budoucí záměr není předmětem posuzovaného řízení. Tato vnitřní rozpornost podle stěžovatele nebyla městským soudem odstraněna. Odkazy soudu na konkrétní strany napadeného rozhodnutí považuje stěžovatel za nedostatečné. Správní orgány se dopustily spekulace, když bez existence pravomocného územního rozhodnutí dovozovaly budoucí záměr výstavby. Tato námitka nabývá na významu tím, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem městského soudu č. j. 5 A 111/2021115. [11] Stěžovatel dále namítl, že správní orgány i městský soud se nedostatečně zabývaly dopady odstranění stavby na místní občanskou vybavenost. Objekt Sázava sloužil k uspokojování potřeb obyvatel sídliště a jeho odstranění povede ke zhoršení dostupnosti obchodů a služeb a v důsledku toho k narušení pohody bydlení. V objektu se nachází supermarket, bary, pivnice, pizzerie, kadeřnictví, prodejna rychlého občerstvení a prodejna smíšeného zboží. Odstranění stavby představuje nepřípustné omezení práv osob, které stěžovatel reprezentuje. [12] Stěžovatel se neztotožnil se závěry městského soudu ohledně posouzení své aktivní legitimace ve vztahu k námitce prohloubení deficitu občanské vybavenosti a zásahu do pohody bydlení. Závěr soudu, že na základě žalobních tvrzení stěžovatele neshledal, že by odstraněním stavby mohla být přímo dotčena stěžovatelova práva, a je tedy legitimován k uplatnění této žalobní námitky, je nesprávný. Pod správu společných částí domu lze zahrnout vše, co bytovému domu slouží k uspokojení potřeb vlastníků bytů, včetně dostatečně kvalitních podmínek pro bydlení. Lze sem proto zahrnout i jednání společenství vlastníků jednotek směřující k ochraně před nepříznivými důsledky stavebních záměrů v okolí, včetně posuzovaného záměru odstranění stavby. Objekt Sázava je určen výlučně k uspokojování potřeb obyvatel sídliště, jak vyplývá z jeho kolaudačního určení, jeho umístění a dosavadního faktického využití. [13] Stěžovatel uvedl, že nebyly splněny podmínky pro aplikaci § 128 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), neboť záměr odstranění stavby se významně dotýká práv třetích osob. Stěžovatel zastupuje více než 130 vlastníků bytových jednotek v sousední zástavbě, jejichž práva a pohoda bydlení budou dotčeny odstraněním objektu Sázava. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) je vlastnické právo limitováno ochranou práv jiných osob a veřejných zájmů. Stěžovatel v této sou