21 As 114/2025 – Nejvyšší správní soud

21 As 114/2025- 30 - text  21 As 114/2025 - 32 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, pobočný spolek, se sídlem Brno, Körnerova 219/2, zastoupený JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Praha 1, Vodičkova 704/36, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Praha 1, Na Františku 1039/32, za účasti: I) Elektrárna Dukovany II, a.s., se sídlem Praha 4, Duhová 1444/2, zastoupená Mgr. Martinem Kramářem, LL.M., advokátem se sídlem Praha 1, Křižovnické nám. 193/2, II) OIŽP  Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, z.s., se sídlem České Budějovice, Kubatova 1240/6, III) Calla  Sdružení pro záchranu prostředí, z.s., se sídlem České Budějovice, Fráni Šrámka 1168/35, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2025, č. j. 38 A 6/2025  82, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Rozhodnutím ze dne 27. 2. 2025, č. j. MPO 23256/2025 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“), ministr průmyslu a obchodu zamítl rozklad žalobce proti územnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2023, č. j. MPO 76833/23/423 – SÚ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím byla umístěna stavba s názvem „Napojení NJZ EDU na dopravní infrastrukturu“ související se záměrem výstavby Nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. [2] Proti rozhodnutí o rozkladu podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), který usnesením ze dne 22. 5. 2025, č. j. 38 A 6/202582, k námitkám osoby zúčastněné na řízení I) vyslovil svou místní nepříslušnost a dle § 7 odst. 6 věty první soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) věc postoupil Městskému soudu v Praze. [3] Žalobce místní příslušnost krajského soudu dovozoval z § 7 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě, přičemž o těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. Podle krajského soudu je však pro určení místní příslušnosti rozhodná právě skutečnost, že oproti věci řešené v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 8. 2024, č. j. Nad 122/2024–103, ve věci Egeria z. s. (dále jen „usnesení ve věci Egeria“), na které odkazoval žalobce v nyní projednávané věci, krajský soud nebyl v době vydání prvostupňového rozhodnutí místně příslušným soudem ve věcech energetické infrastruktury. Jeho specializace do 31. 12. 2023 se totiž vztahovala jen na dopravní stavby. Místní příslušnost krajského soudu tak nebylo možné odůvodnit ani zněním zákona, ani požadavkem na zajištění kontinuity rozhodování jeho specializovaného senátu, jako tomu bylo v případě posuzovaném Nejvyšším správním soudem v usnesení ve věci Egeria. [4] Krajský soud dodal, že ani po 1. 1. 2024 nepřešla působnost pro územní řízení pro vyhrazené stavby nebo stavby s nimi související (mezi něž patří i záměr nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany) na Dopravní a energetický stavební úřad, neboť nová územní řízení již nebylo možné zahájit (§ 334a odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon; dále jen „stavební zákon z roku 2021“), a probíhající územní řízení zůstala v působnosti těch stavebních úřadů, které je vedly před nabytím účinnosti stavebního zákona z roku 2021 (§ 330 odst. 3 věta druhá tohoto předpisu). [5] Proti usnesení krajského soudu podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. [6] Stěžovatel uvádí, že předmětem prvostupňového rozhodnutí je umístění silnic II. a III. třídy, které jsou vyvolány výstavbou jaderného bloku, jejichž povolování by mělo být maximálně urychleno, a tudíž by o žalobě měl rozhodnout specializovaný senát krajského soudu, neboť ten je povinen rozhodovat v kratších lhůtách. [7] Dále stěžovatel odkazuje na již zmiňované usnesení ve věci Egeria, v němž Nejvyšší správní soud rozhodoval o místní příslušnosti krajského soudu v řízení o žalobě, která se věcně týkala povolení stavby úseku dálnice. S ohledem na to, že počínaje 1. 1. 2024 by o takovém záměru ve správní řízení rozhodoval Dopravní a energetický stavební úřad, Nejvyšší správní soud v tomto usnesení v zájmu kontinuity vyslovil, že místně příslušným soudem je krajský soud. Podle stěžovatele má být toto pravidlo aplikováno také v nynější věci. [8] Nakonec stěžovatel odkazuje na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2025, č. j. 9 A 34/2025  317 (řízení o kasační stížnosti směřující proti tomuto usnesení je vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 112/2025), o postoupení věci krajskému soudu (jednalo se o podobný případ jako nyní posuzovaná věc). Zásadním argumentem městského soudu bylo, že jaderný zdroj a související stavby jsou strategickou energetickou infrastrukturou dle § 1 odst. 4 písm. b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „liniový zákon“), o které má od 1. 1. 2024 rozhodovat Dopravní a energetický stavební úřad, a tudíž je dána místní příslušnost krajského soudu. [9] Ve zbylé části kasační stížnosti stěžovatel shrnuje dosavadní průběh správního a soudního řízení, část své žalobní argumentace nebo cituje právní úpravu (zejména liniový zákon a s. ř. s.). [10] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že prvostupňové rozhodnutí vydal dne 30. 10. 2023, tedy před nabytím účinnosti stavebního zákona z roku 2021, který v § 33 vymezil kompetence nově vznikajícího Dopravního a energetického stavebního úřadu s účinností od 1. 1. 2024. S ohledem na to nelze na posuzovaný případ aplikovat § 7 odst. 4 s. ř. s., ale uplatní se obecné kompetenční pravidlo dle § 7 odst. 2 s. ř. s. Místně příslušným k projednání žaloby v této věci je tak městský soud. [11] Osoba zúčastněná na řízení I) ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí stejné důvody jako žalovaný (viz předcházející odstavec tohoto rozsudku), svědčící pro místní příslušnost městského soudu. K tomu navíc dodává, že v usnesení ve věci Egeria Nejvyšší správní soud rozhodl o místní příslušnosti specializovaného senátu krajského soudu kvůli zachování kontinuity posuzování případů týkajících se staveb dopravní infastruktury. O takový případ v nyní posuzované věci nejde. Nakonec navrhuje, aby Nejvyšší správní soud projednal nynější věc společně se souvisejícími případy sp. zn. 21 As 115/2025 a sp. zn. 5 As 112/2025 (v nichž jde o posouzení téže právní otázky), a vzal v potaz také řízení vedené pod sp. zn. Nad 89/2025 (ve kterém městský soud vyslovil nesouhlas s postoupením věci krajským soudem). [12] Zbylé osoby zúčastněné na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřily. [13] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a důvodů v ní uvedených (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 s. ř. s. [14] Kasační stížnost není důvodná. [15] Úvodem je třeba předeslat, že zcela identickou kasační stížností po stránce skutkové i právní se Nejvyšší správní soud zabýval ve svém nedávném rozsudku ze dne 6. 8. 2025, č. j. 21 As 115/202533 (rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). V uvedené věci byla předmětem územního řízení stavba jaderného bloku, zatímco v nyní projednávané věci jde o stavby související s jeho výstavbou. Jelikož v uvedené věci byly uplatněny shodné kasační námitky jako ve věci nyní projednávané, kasační soud z citovaného rozsudku vychází, neboť na jeho závěrech nemá důvod nic měnit a v podrobnostech na něj odkazuje. [16] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Máli tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. [17] Podle § 7 odst. 4 s. ř. s. (ve znění účinném od 1. 1. 2024) ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. Podle téhož ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2023 platilo, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení special