5 As 188/2024 — Nejvyšší správní soud

5 As 188/2024- 36 - text  5 As 188/2024 - 39 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobců: a) Ing. P. K., b) Z. K., oba zastoupeni JUDr. Dušanem Strýčkem, advokátem se sídlem Mariánské údolí 126, Příbram, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2024, č. j. 59 A 32/202362, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Věc se týká podmínek dodatečného povolení stavby podle § 129 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinného do 30. 6. 2024, konkrétně dodatečného povolení stavebních úprav v domě v bytovém spoluvlastnictví provedených za účelem vytvoření zádveří. Jde o to, zda k doložení souhlasu společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství vlastníků“) s těmito stavebními úpravami postačí, že souhlas podle § 184a odst. 1 stavebního zákona udělí ten, kdo je ve stavebním řízení oprávněn jménem společenství vlastníků činit úkony, a vyznačí jej v souladu s § 184a odst. 2 stavebního zákona na situačním výkresu dokumentace, aniž by bylo třeba doložit také předchozí souhlas udělený shromážděním společenství vlastníků. [2] Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) jsou vlastníky bytové jednotky a spoluvlastníky nebytových prostor v bytovém domě v P., č. p. X. Jejich sousedé z bytů č. XA (V. H. a J. H., XAA. podlaží), č. XB (J. Š., XBB. podlaží) a č. XC (K. U. a M. U., XCC. podlaží) bytového domu (dále všichni jen „stavebníci“) se rozhodli provést stavební úpravy společných prostor (chodby) bytového domu spočívající ve vybudování sádrokartonové dělící stěny s cílem vytvoření uzavřeného prostoru před jejich byty (zádveří), který k nim bude přináležet. [3] Dne 15. 6. 2022 stavebníci ohlásili stavební záměr Městskému úřadu Příbram (dále jen „stavební úřad“). Protože ten zjistil, že stavební úpravy již byly realizovány bez stavebního povolení, dne 11. 8. 2022 zahájil řízení o odstranění stavby a současně stavebníky poučil o možnosti požádat o její dodatečné povolení. Stavebníci této možnosti využili a s každou žádostí o dodatečné povolení stavby stavebnímu úřadu zaslali vždy i situační výkres, v němž byla stavba zakreslena. Pod slovy „SOUHLAS SE STAVBOU“, vydaným Společenstvím vlastníků pro dům čp. X a XX v P., byl připojen podpis předsedy výboru a otisk razítka společenství vlastníků opatřený rovněž podpisem. [4] Stavební úřad rozhodnutími ze dne 16. 1. 2023, č. j. MeUPB 04506/2023 (rozhodnutí o zádveří k bytu č. XA), ze dne 16. 1. 2023, č. j. MeUPB 04287/2023 (rozhodnutí o zádveří k bytu č. XB), a ze dne 13. 1. 2023, č. j. MeUPB 04227/2023 (rozhodnutí o zádveří k bytu č. XC; dále tato tři rozhodnutí společně jen „prvostupňová rozhodnutí“), stavební úpravy dodatečně povolil. Stavební úpravy byly povoleny jako stavba dočasná do 31. 12. 2025 v souladu se smlouvami o pronájmu nebytových prostor, které společenství vlastníků uzavřelo dne 10. 9. 2020 se stavebníky (dále jen „nájemní smlouvy z roku 2020“). Těmito smlouvami společenství vlastníků jako pronajímatel přenechalo stavebníkům do užívání nebytový prostor ve společných částech domu o rozloze, která odpovídá zbudovanému zádveří. Doba nájmu byla sjednána na dobu 5 let počínaje dnem 1. 1. 2021. Z prvostupňových rozhodnutí dále vyplývá, že stavba bude po skončení doby jejího užívání, tedy po dni 31. 12. 2025, odstraněna. [5] O odvolání stěžovatelů rozhodl žalovaný rozhodnutími ze dne 23. 6. 2023, č. j. 079561/2023/KUSK, ze dne 26. 6. 2023, č. j. 081101/2023/KUSK, a ze dne 26. 6. 2023, č. j. 081325/2023/KUSK, tak, že prvostupňová rozhodnutí potvrdil. Předseda výboru byl podle údajů zapsaných do veřejného rejstříku jako člen výboru oprávněn za společenství vlastníků jednat v řízení o dodatečném povolení stavby. Právě on vyznačil souhlas společenství vlastníků se stavbou na výkresu projektové dokumentace. Vystavil také potvrzení pro stavební úřad, které bylo přiloženo k žádosti o dočasné povolení stavby a podle něhož stavební úpravy byly v souladu se stanovami společenství vlastníků projednány a schváleny jeho shromážděním. Platnost usnesení společenství vlastníků mohla být přezkoumána pouze v příslušném řízení o občanskoprávní žalobě, nikoli v řízení jiném, a to ani jako předběžná otázka. Stavební úřad nebyl oprávněn posuzovat jeho zákonnost, ani platnost nájemní smlouvy uzavřené mezi společenstvím vlastníků a stavebníky. [6] Pro úplnost je třeba uvést, že dne 6. 1. 2023 byly uzavřeny nové nájemní smlouvy, jimiž společenství vlastníků pronajalo prostory chodby před byty stavebníků do jejich výlučného užívání na dobu do 31. 12. 2072 (dále jen „nájemní smlouvy z roku 2023“). Shromáždění společenství vlastníků rozhodlo o schválení těchto smluv usnesením ze dne 6. 12. 2022. Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) ale následně usnesením ze dne 26. 6. 2023, č. j. 63 Cm 23/2023150, vyslovil neplatnost tohoto usnesení shromáždění společenství vlastníků. Smlouvou o nájmu části společných prostor v domě s bytovými jednotkami totiž nelze obcházet zákon a umožnit výlučné užívání některému ze spoluvlastníků, aniž by byla uzavřena písemná dohoda všech dotčených vlastníků. Usnesení krajského soudu potvrdil Vrchní soud v Praze (dále jen „vrchní soud“) usnesením ze dne 2. 5. 2024, č. j. 9 Cmo 206/2023191. II. Rozsudek krajského soudu [7] Rozhodnutí žalovaného napadli stěžovatelé žalobou. Podle jejich názoru nepostačoval k podání žádosti o dodatečné povolení stavby pouze souhlas předsedy výboru společenství vlastníků. O provádění stavebních úprav společných částí bytového domu mělo podle stanov rozhodovat shromáždění, které však souhlas ke stavbě neudělilo. Nebylo ani možné, aby společenství vlastníků uzavřelo nájemní smlouvy týkající se nebytových prostor, které jsou ve spoluvlastnictví všech spoluvlastníků, toliko s některými vlastníky bytových jednotek. Tento závěr potvrdilo i usnesení krajského soudu č. j. 63 Cm 23/2023150. Pakliže nebylo kvalifikovaným způsobem rozhodnuto o právu stavebníků užívat výlučně část společných prostor ani o souhlasu se stavebními úpravami společných částí bytového domu, nebyla splněna zákonná podmínka pro dodatečné povolení stavby. [8] Krajský soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Ustanovení § 184a odst. 1 stavebního zákona vyžadovalo po žadateli o povolení změny dokončené stavby, který není jejím vlastníkem, aby doložil pouze souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, a nikoli také doklad o oprávněnosti stavby z hlediska soukromého práva. Krajský soud vyšel z právního názoru Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) vysloveného v rozsudku ze dne 11. 5. 2022, č. j. 6 As 126/202047, č. 4359/2022 Sb. NSS, že souhlas vlastníka stavby ve smyslu tohoto ustanovení nemá soukromoprávní účinky pro oprávněnost stavby, a stavební úřady proto rozhodují o stavebním záměru nezávisle na soukromoprávní oprávněnosti. Ačkoli musí stavebník k výkonu práv vyplývajících ze stavebního povolení disponovat soukromoprávním titulem, jeho doložení nelze požadovat ve stavebním řízení. Ochrana vlastnického práva vlastníků, kteří by s realizací stavebního záměru nesouhlasili, je dostatečně zajištěna prostředky soukromého práva. Přistoupíli stavebník k realizaci stavebního záměru ve společných částech bez potřebného soukromoprávního titulu, a zejména bez rozhodnutí příslušného orgánu společenství vlastníků, mohou se vlastníci jednotek i společenství vlastníků domáhat soudní ochrany proti zásahům do společných částí. [9] Pro poskytnutí souhlasu se podle uvedeného rozsudku použije obecná úprava jednání za právnickou osobu, a to § 30 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 21 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), upravující jednání jménem právnické osoby ve správním řízení. V případě společenství vlastníků je statutárním orgánem výbor nebo předseda. Určíli tak stanovy společenství vlastníků, souhlas udílí pověřený člen výboru nebo předseda. [10] Pro účely rozhodování o dodatečném povolení stavby tudíž postačovalo, že stavebníci doložili souhlas společenství vlastníků vyznačený na příslušném situačním výkresu a udělený předsedou výboru. Nebylo podstatné, zda stavebníci disponovali platnými nájemními smlouvami nebo zda o stavebních úpravách platně rozhodlo shromáždění společenství vlastníků. Nájemní smlouvy z roku 2020, které stavebníci v řízeních doložili, byly rozhodné zejména pro dobu trvání stavebních úprav, jelikož stavební úřad je dodatečně povolil jen jako dočasné, a to do 31. 12. 2025. [11] Rozhodná není ani argumentace týkající se usnesení krajského soudu č. j. 63 Cm 23/2023150. Nájemní smlouvy z roku 2023 nebyly podkladem pro