5 Azs 161/2025 – Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:NSS:2025:5.Azs.161.2025.38
Datum: 2025-07-30
Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: nezletilá Z. A. R. Q., zast. zákonným zástupcem, otcem R. A. R. O., zastoupena: Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem, se sídlem náměstí Svobody 50, Sušice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v ří…
5 Azs 161/2025- 38 - text  5 Azs 161/2025 - 42 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: nezletilá Z. A. R. Q., zast. zákonným zástupcem, otcem R. A. R. O., zastoupena: Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem, se sídlem náměstí Svobody 50, Sušice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2025, č. j. 19 Az 3/2025-85, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: [1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí kasační stížností proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým soud zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2024, č. j. OAM-1030/P-P07-P09-2024; tímto bylo rozhodnuto, že se stěžovatelce mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. Za nezletilou stěžovatelku podal žádost o mezinárodní ochranu její otec, který uvedl, že její důvody podání žádosti o mezinárodní ochranu jsou stejné jako jeho. Stěžovatelka je státní příslušnicí Bolívarovské republiky Venezuely, venezuelské národnosti, je členkou mormonské církve (Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů). Nemá žádné politické přesvědčení. [2] Žalovaný shromáždil zprávy o zemi původu, a to zprávu Mixed Migration Centre  Venezuela – Návrat do Venezuely: hnací faktory, očekávání a úmysly, autor: Daniely Vicari, Simon Tomasi z prosince 2022, Informaci norského Centra informací o zemích původu (LANDINFO) – Venezuela – Venezuela: Protestní akce v minulosti a současnosti, možnosti návratu do země pro osoby, které se účastnily velkých demonstrací v letech 2017-2019 ze dne 30. 5. 2023, Informaci OAMP – Venezuela – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: září 2023 ze dne 11. 9. 2023 a zprávu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva – Venezuela – Stav lidských práv v Bolívarovské republice Venezuele ze dne 17. 11. 2023. [3] Žalovaný dospěl k závěru, že stěžovatelka se narodila v České republice, je jí jen několik měsíců a od svého narození pobývá se svými rodiči v Praze; není tedy objektivně možné, aby v minulosti ve Venezuele vyvíjela jakoukoli činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byla azylově relevantním způsobem pronásledovaná. Žalovaný dále nedospěl k závěru, že by stěžovatelka mohla ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Její zákonný zástupce v průběhu správního řízení jasně uvedl, že by její situace závisela na situaci jeho a jeho manželky, což je vzhledem k věku stěžovatelky evidentní. Ke konkrétním obavám ve vztahu k nezletilé dceři otec pouze sdělil, že pokud by byl uvězněn, mohla by být umístěna do výchovného ústavu. Žalovaný neshledal a zákonný zástupce ani netvrdil, že by stěžovatelka mohla být v případě odjezdu do vlasti terčem jakéhokoli negativního jednání venezuelských státních orgánů nebo bezpečnostních složek. [4] Stěžovatelka (prostřednictvím svého otce) v žalobě namítala, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, protože si neopatřil překlad knihy, kvůli jejíž propagaci byli její rodiče v zemi původu pronásledováni. Žalovaný se nezabýval skutečností, že její rodiče byli protirežimně činní a je na ně vydán zatykač, místo toho pouze stručně odkázal na svá dřívější rozhodnutí. Otec stěžovatelky sdělil žalovanému, že důvody její žádosti o mezinárodní ochranu jsou stejné jako jeho. Závěr žalovaného, že se stěžovatelka mohla s rodiči bezpečně vrátit do země původu byl nepodložený. Otec stěžovatelky sdělil žalovanému, že se bojí návratu do Venezuely kvůli zhoršení situace v důsledku prezidentských voleb; tvrdil, že si žalovaný nezajistil aktuální informace o zemi původu, protože použil zprávy o zemi původu z prosince 2022 a z roku 2023, přičemž nejnovější zpráva je ze dne 17. 11. 2023, byla tedy v době vydání rozhodnutí již více než rok stará. Po vyhlášení výsledků voleb následovaly masivní protesty, kvůli kterým bezpečnostní složky státu zadržely tisíce osob. Represe postihly i občany, kteří nebyli přímo aktivní v politickém životě, ale pouze vyjádřili protest proti volbám. Situace se během podzimu zásadně nezlepšila. Tyto informace jsou klíčové pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu; rodiče stěžovatelky se v minulosti účastnili protirežimní činnosti, v zemi původu je na ně vydán zatykač a mají důvodnou obavu z návratu do země původu. Stěžovatelka je s ohledem na svůj věk plně závislá na péči svých rodičů. Narodila se v České republice a nelze po ní rozumně požadovat, aby Českou republiku sama opustila. [5] Městský soud neshledal žalobu důvodnou a zamítl ji; odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dospěl ve skutkově obdobném případě k závěru, že pokud nebyly shledány azylově relevantní důvody pro přiznání mezinárodní ochrany rodičům, tak nemohou být shledány ani u jejich dcery, která je na nich závislá. V řízení nebylo tvrzeno nic, co by nasvědčovalo jejímu vyššímu ohrožení. Městský soud konstatoval, že si žalovaný neobstaral zcela aktuální informace o zemi původu v intencích vymezených judikaturou Nejvyššího správního soudu. Rozhodnutí žalovaného bylo vydáno dne 27. 11. 2024, tedy po konání prezidentských voleb, kdy bylo známo, že v souvislosti s volbami došlo přechodně ke zhoršení situace, žalovaný si tedy měl obstarat aktuálnější zprávy. Městský soud přezkoumal, zda toto pochybení žalovaného mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí žalovaného. Městský soud provedl odkazy a zdroje navrhované v žalobě a jejím doplnění; vycházel především ze zprávy předložené žalovaným, Venezuela Informace norského Centra informací o zemích původu (LANDINFO), ze dne 11. 4. 2025, Venezuela: Situace po prezidentské volbě konané 28. července 2024 (aktualizováno v dubnu 2025). Městský soud dospěl k závěru, že nejvíce vypovídající o situaci v zemi původu v souvislosti s obavami rodičů stěžovatelky je podrobná zpráva LANDINFO. Situace po prezidentské volbě konané dne 28. července 2024 (aktualizováno v dubnu 2025), podklady předložené stěžovatelkou jsou v zásadě s touto zprávou v souladu. Městský soud ve svých rozsudcích neshledal důvody pro udělení mezinárodní ochrany jak matce stěžovatelky a jejímu nevlastnímu bratrovi a ani jejímu otci. Matka již od září roku 2021 nepropaguje namítanou knihu, venezuelské státní orgány už proto dosáhly svého cíle a zároveň kniha nekritizuje vládu a prezidenta přímo. Matka se naposledy účastnila demonstrací v roce 2018 a během pobytu v České republice svůj nesouhlas s výsledkem prezidentských voleb dosud neprojevovala. Městský soud ohledně zatýkání osob, které se nacházely v blízkosti demonstrací, uvedl, že ani tato skutečnost není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, protože není pravděpodobné, že by matka a nevlastní bratr byli tomuto jednání v případě návratu vystaveni. Matka stěžovatelky jako členka Voluntad Popular nevyvíjela žádnou aktivitu s výjimkou účasti na demonstracích v minulosti. Z těchto důvodů konstatuje, že není důvod se domnívat, že by současná politická situace ve Venezuele měla na stěžovatelku mít jiný vliv než na její matku a nevlastního bratra. Městský soud konstatoval, že vzhledem k výše uvedenému neshledal, že by stěžovatelka měla být ohrožena ústavní péčí v důsledku rizika zatčení svých rodičů. Uzavřel tak, že i když zprávy o zemi původu uváděly, že v důsledku prezidentských voleb došlo také k zatýkání nezletilých osob, ze zpráv vyplývá, že se jednalo o účastníky protestů a jednalo se o nezletilé osoby vyššího věku, žádná ze zpráv neuvádí zatýkání dětí ve věku stěžovatelky. Rozhodnutím žalovaného nebyl porušen ani čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, jelikož ani její rodiče nebyli se žádostmi úspěšní a stěžovatelka se s nimi může vrátit do země původu. [6] V kasační stížnosti stěžovatelka namítá důvody dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Stěžovatelka spatřuje přijatelnost své kasační stížnosti ve skutečnosti, že žalovaný při posouzení její žádosti o mezinárodní ochranu si neopatřil aktuální zprávy o zemi původu, jelikož rozhodnutí žalovaného bylo vydáno dne 27. 11. 2024, tedy v době po prezidentských volbách ve Venezuele, jejichž výsledek je napříč zeměmi zpochybňován a po nichž došlo k masivním protestům a zatýkáním. Městský soud místo toho, aby rozhodnutí žalovaného zrušil, tak tuto vadu se rozhodl zhojit s odkazem na § 32 odst. 9 zákona o azylu tak, že provedl jako důkaz zprávy o zemi původu a zhodnotil aktuální situaci z pohledu stěžovatelky. Stěžovatelka namítá, že dle § 76 odst. 1 s. ř. s. krajský (

Citovaná ustanovení

§ 102 (150/2002 Sb.)§ 104a (150/2002 Sb.)§ 105 (150/2002 Sb.)§ 106 (150/2002 Sb.)§ 120 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 14b (325/1999 Sb.)§ 36 (500/2004 Sb.)