6 As 8/2025 — Nejvyšší správní soud

6 As 8/2025- 51 - text  6 As 8/2025 - 55 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera a soudkyň Martiny Küchlerové (soudkyně zpravodajka) a Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: Mgr. Bc. Ing. B. J., zastoupené JUDr. Martinem Hostinským, advokátem, sídlem Tišnovská 67, Brno, proti žalovanému: ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, sídlem Kounicova 24, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2022, č. j. KRPB73479124/ČJ20180600KR, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2024, č. j. 31 Ad 10/2022642, takto: I. Kasační stížnost žalovaného se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku ve výši 7 830 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně utrpěla služební úraz, a domáhala se proto náhrady za škodu následkem služebního úrazu. Náměstek ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje pro ekonomiku (dále též „správní orgán I. stupně“) o žalobkyní uplatněném nároku rozhodl dne 30. 3. 2022 tak, že jí přiznal náhradu za bolest ve výši 7 250 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 100 000 Kč (výrok I rozhodnutí), náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 521 Kč (výrok II rozhodnutí) a náhradu věcné škody ve výši 2 856 Kč (výrok III rozhodnutí). Správní orgán I. stupně dále zamítl požadavky žalobkyně na uhrazení ztížení společenského uplatnění ve výši dalších 300 000 Kč (výrok I rozhodnutí), na uhrazení částky ve výši 19 233 Kč jako náklady na bydlení (výrok IV rozhodnutí) a na uhrazení částky ve výši 8 000 Kč jako náklady spojené s údržbou nemovitostí, které má žalobkyně v podílovém spoluvlastnictví (výrok V rozhodnutí). [2] Žalobkyně se do výroků I, IV a V rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolala. Žalovaný k jejímu odvolání částečně změnil výrok I rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že jí na bolestném přiznal namísto částky 7 250 Kč částku ve výši 8 703 Kč. Ve zbytku její odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil v rozsahu, ve kterém bylo napadeno odvoláním žalobkyně. [3] Proti tomuto výše označenému rozhodnutí žalovaného žalobkyně brojila žalobou podanou u Krajského soudu v Brně. Ten jí vyhověl a rozsudkem označeným v záhlaví rozhodnutí žalovaného dle § 78 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [4] Krajský soud nejprve uvedl, že podstatou sporu mezi účastníky je existence příčinné souvislosti mezi služebním úrazem v podobě úrazu hlavy po pádu žalobkyně na toaletě (jehož existenci žalovaný nesporoval) a následnou pracovní neschopností žalobkyně v důsledku rozvoje psychiatrického onemocnění. Správní orgány totiž dospěly k závěru, že mezi služebním úrazem a rozvojem psychiatrického onemocnění žalobkyně není příčinná souvislost, v důsledku čehož došlo k částečnému zamítnutí požadavku žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění dle § 101 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) a nepřiznání nákladů na bydlení a nákladů spojených s údržbou nemovitosti žalobkyně. [5] Krajský soud dále uvedl, že žalobkyně ke své žádosti o náhradu škody jí způsobené následkem služebního úrazu přiložila i lékařský posudek MUDr. H., který byl vydán na základě lékařské prohlídky a písemných informací ošetřujících lékařů poskytujících jí zdravotní služby související s újmou na zdraví. Jedním z podkladů je i odborné lékařské stanovisko z oboru psychiatrie a psychologie k posudkovým účelům zpracované MUDr. N. a Mgr. D.. Z těchto podkladů vyplývá příčinná souvislost mezi úrazem hlavy a rozvojem duševní nemoci žalobkyně. Správní orgány si za účelem posouzení stavu žalobkyně, respektive za účelem posouzení existence příčinné souvislosti mezi úrazem hlavy a rozvojem duševní nemoci žalobkyně nechaly zpracovat znalecký posudek MUDr. L. Ten však dospěl k závěru, že nelze prokázat jasnou a jistou souvislost duševních obtíží s pracovním úrazem. Rozvoj duševních obtíží dle znalce s největší pravděpodobností souvisí s konfliktními situacemi, které se mezi žalobkyní a jejími nadřízenými odehrávají na pracovišti již řadu let. Dle znalce není příčinná souvislost mezi posttraumatickou stresovou poruchou a charakterem úrazu. Správní orgány obou stupňů se následně přiklonily k závěrům znalce MUDr. L.. [6] Krajský soud však tento postup žalovanému vytkl, a to ze dvou důvodů. V prvém případě krajský soud zdůraznil, že znalecký posudek MUDr. L. netvoří dostatečnou oporu pro rozhodnutí žalovaného, které tak z tohoto důvodu nemá oporu ve správním spise. Znalec MUDr. L. neměl dle názoru krajského soudu ke zpracování znaleckého posudku k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci žalobkyně. Na CD, které je přílohou znaleckého posudku MUDr. L., jsou nahrány čtyři PDF dokumenty, ze kterých znalec při zpracování posudku vycházel. Konkrétně krajský soud uvedl, že pokud jde o odborné lékařské stanovisko z oboru psychiatrie a psychologie k posudkovým účelům ze dne 11. 12. 2020, nachází se rozdělené v souborech IMG_20220109_0002 (na poslední straně dokumentu se nachází první strana stanoviska), IMG_20220109_0003 (celý dokument obsahuje pouze toto stanovisko, ale toliko strany 3 až 11), IMG_20220109_0004 (tento dokument obsahuje na začátku strany 22 až 26 stanoviska). Krajský soud proto uzavřel, že znalec neměl k dispozici celé stanovisko ze dne 11. 12. 2020. Pokud jde o znalecký posudek MUDr. T., ani ten se na obou CD nenachází úplný. Znalecký posudek, resp. jeho část, se nachází v souboru IMG_20220109_0004. Tam je zachycena první strana posudku, ze které vyplývá, že samotný posudek má 37 stran, nicméně v uvedeném souboru se nachází pouze 13 stran z celkových 37. Z obsahu CD vyplývá, že správní orgány nedoložily znalci kompletní zdravotní dokumentaci žalobkyně, tudíž ani znalecký posudek nemohl být vyhotoven na základě všech podkladů. [7] Nehledě na výše uvedené krajský soud dále zdůraznil, že znalecký posudek MUDr. L. a ostatní podklady ve spise jsou ohledně příčinné souvislosti duševní choroby žalobkyně se služebním úrazem v rozporu. To vyplývá i z rozhodnutí žalovaného, který s ohledem na rozpor lékařského posudku a znaleckého posudku tyto podklady sám hodnotil. Krajský soud uvedl, že přestože zákon o služebním poměru ani zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, postup správního orgánu (služebního funkcionáře) v případech rozporu znaleckých posudků či jiných odborných (lékařských) posudků podrobně neupravují (srov. § 180 zákona o služebním poměru a § 56 správního řádu), může správní orgán požádat znalce o vysvětlení, resp. doplnění znaleckého posudku, případně za tímto účelem autory posudků vyslechnout a/nebo zadat za účelem odstranění těchto nejasností revizní znalecký posudek. Doplnění rozporných posudků, vyjádření lékařů nebo revizní posudek si však správní orgány nevyžádaly, namísto toho zcela absolutizovaly hodnotu znaleckého posudku MUDr. L. a rozpory v posudcích vypořádaly vlastní neodbornou úvahou. [8] Krajský soud se dále vyjádřil i k problematice bodového hodnocení újmy na zdraví. Uvedl, že v dalším řízení žalovaný zohlední závěry Ústavního soudu vyslovené v jeho nálezu ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20. Pokud žalovaný dojde ke zjištění, že by žalobkyni při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by jí jinak náleželo dle kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., přizná jí odškodnění alespoň na úrovni, které by se jí dostalo v občanskoprávním vztahu za daných okolností, a to bez toho, aby byla žalobkyně povinna tvrdit a prokazovat okolnosti o jejích poměrech, které by z její věci činily výjimečný případ. Krajský soud v této souvislosti rovněž připomněl, že důkazní břemeno ve věci primárně tíží služební orgán, nikoliv žalobkyni, což logicky neodpovídá metodice Nejvyššího soudu pro odškodňování, která je cílená na soukromoprávní spory s jiným rozložením důkazního břemene. [9] Krajský soud vypořádával i další žalobní námitky žalobkyně, ty ale s ohledem na obsah kasační stížnosti nebude Nejvyšší správní soud rekapitulovat. II. Kasační stížnost a další podání účastníků [10] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. [11] Stěžovatel namítá, že není pravdou, že by znalecký posudek MUDr. L. vycházel z nekompletní zdravotnické dokumentace žalobkyně. Žalobkyně odmítla, aby zdravotnickou dokumentací disponoval stěžovatel, proto si ji MUDr. L. opatřoval přímo u MUDr. H., který zpracovával lékařský posudek na žalobkyni. MUDr. L. si u MUDr. H. pořídil kopie odborného stanoviska z ÚNV Praha i znaleckého posudku MUDr. T. Pokud k