Nejvyšší správní soud Na 99/2025

Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 15. 7. 2025 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb doručeno podání označené jako „Žádost, aby Nejvyšší správní soud České republiky pro sporyl rozhodl o žalobě, nebo aby žaloba a spis byly předloženy“, ke kterému byly připojeny související přílohy.

Žalobce se ve svém podání uvedl, že je žadatelem o poměrný invalidní důchod, přičemž jeho žádost o uplatnění nároku na poměrný invalidní důchod byla rozhodnutím ze dne 8. 1. 2025, č. j. R-X, zamítnuta. Uvedené prvostupňové rozhodnutí bylo následně žalovanou potvrzeno rozhodnutím ze dne 15. 5. 2025, č. j. RN-X.

Nejvyšší správní soud s ohledem na obsah podání dospěl k závěru, že uvedené podání je žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

Nejvyšší správní soud však není oprávněn o této žalobě rozhodovat, neboť o ní rozhoduje krajský soud. Zdejší soud je oprávněn rozhodovat až o případné kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu ve věcech správního soudnictví. Příslušnost správních soudů je totiž upravena v § 7 s. ř. s. Nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud (§ 7 odst. 1 s. ř. s.). Nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje (§ 7 odst. 3 s. ř. s.). Žalobce je trvale bytem X.

Nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje, je k tomuto řízení věcně a místně příslušný krajský soud dle § 89 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o sociálním zabezpečení“). Z podkladů, které má Nejvyšší správní soud k dispozici, nevyplývá, že se podatel zdržuje na území České republiky (o tom též svědčí poštovní obálka, ve které bylo podání soudu doručeno). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze dle místa pobytu žalobce určit příslušnost krajského soudu podle § 89 odst. 2 písmen a) až e) zákona o sociálním zabezpečení, je k projednání příslušný Krajský soud v Praze [§ 89 odst. 2 písm. f) téhož zákona].

Bylli návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému (§ 7 odst. 5 věta první s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto postoupil toto podání Krajskému soudu v Praze.